Rusové kloužou do čínské dluhové pasti

Už od roku 2006 Rosněfť spoluvlastní s jinou čínskou společností Sinopec naleziště v Udmurtsku. Jenže naleziště Vankor, o které jde tentokrát, je nové a velmi výnosné. Rusko do něj investovalo přes pět miliard dolarů, a Číňané tak přicházejí k hotovému. Jenže Rosněfť peníze potřebuje. Především na to, aby splnila své závazky vůči čínské CNPC.

Ty vznikaly postupně, když Rosněfť nemohla získat peníze na západních trzích. Poprvé v roce 2004, kdy Číňané půjčili společnosti šest miliard dolarů na koupi právě likvidovaného Jukosu. Západní banky s tím nechtěly mít nic společného. Čína získala výměnou kontrakt na dodávky ropy, kdy jí Moskva prodávala tunu ropy o 40 dolarů levněji než Západu.

V roce 2009 Číňané dali Rosněfti a Transněfti 25 miliard dolarů výměnou za kontrakt na dodávky do roku 2030. A v roce 2013 Rosněfť koupila společnost TNK-BP, což firmu výrazným způsobem zadlužilo. "Zase na pomoc přicházejí Číňané, kterým Rosněfť jako zástavu dala velkou část své těžby na 25 let dopředu, včetně ropy z nalezišť, kde ještě neskončil průzkum," kroutí hlavou partner v konzultační firmě RusEnergy Michail Krutichin. Rosněfť oplátkou dostala sedmdesát miliard dolarů.

To je pro Rosněfť podstatné, protože v roce 2015 bude muset splatit část svých obligací a může na to použít čínské peníze. "Za dvacet let můžeme zjistit, že všechna ropa už patří Číňanům – a to vše v rámci boje se závislostí na Západu," varuje Krutichin.