V dalších pěti letech Unii čeká citlivá debata o omezení svobody pohybu, po které volají radikální politici v západoevropských zemích. Česko je jedním z obhájců svobody pohybu uvnitř EU, jde o občany nejuznávanější výdobytek evropské integrace. Očekává se také intenzivní diskuze o právním prostředí pro malé a střední podniky či ochraně soukromí, ve které může česká komisařka sehrát roli. Dále na českou komisařku čeká agenda ochrany spotřebitelů, která se dotýká vnitřního trhu EU. Portfolio má tedy určitě svou váhu, avšak jeho rozpočet není velký.
Z pohledu priorit české vlády však jde jednoznačně o neúspěch a zklamání. Vláda od jara avizovala, že chce získat ekonomický rezort, výsledná oblast nikdy nebyla mezi kabinetem jmenovanými prioritami.
Pokud porovnáme český výsledek s tím, co dostali ostatní, jde také o zklamání. Kýžený regionální rozvoj získala rumunská kandidátka, další českou volbu – dopravu – bude řídit zkušený slovenský komisař. Ze středoevropských zemí má slabší rezort jen Maďarsko (vzdělávací a kulturní politiku, v níž má EU minimální pravomoci). Ze všech nominovaných žen obsadí méně významné portfolio jen Belgičanka, a to oblast zaměstnanosti, která se také řeší zejména na národní úrovni.
Důležité bude, jakou názorovou pozici bude Věra Jourová hájit při grilování v Evropském parlamentu, který je obecně nakloněn opatřením typu kvót. Česká kandidátka je naopak v minulosti odmítala. Tento rezort jí dává prostor k tomu, aby této agendě vtiskla svůj osobitý přístup. Například aby vysvětlovala svůj názor, proč nepodporuje zákonem nastavené kvóty a podporuje jiné metody bořící nerovnost pro různé skupiny.
Věra Jourová je jedním z nejlepších kandidátů, které česká politika dnes dokáže nabídnout, ovšem v evropském kontextu její osmiměsíční zkušenost jako ministryně místního rozvoje není nikterak závratná. Členy současné Evropské komise je pět bývalých premiérů, čtyři bývalí vicepremiéři či sedm bývalých komisařů. Je zodpovědností české politické scény, že nedokázala vyprodukovat kandidáta se seniornějším profilem.
Doplácíme na to, že se představitelé našich politických stran nedostatečně zabývají evropskými záležitostmi. Pokud se šéfové vládní koalice dnes ptají, kde se stala při vyjednávání chyba, měli by vyložit karty na stůl a říci, jakým konkrétním způsobem každý z nich prosazoval českou kandidátku mezi členy své eurostrany, kolik schůzek za tímto účelem během léta absolvovali. Například vicepremiér Babiš nevyužil příležitosti lobovat za silnější portfolio pro Věru Jourovou na posledních dvou summitech lídrů liberálních stran (ALDE).
Dokud vedení našich politických stran budou považovat evropské záležitosti za podružnou záležitost, z krajského přeboru evropské politiky se prostě nedostaneme.
Radko Hokovský je výkonným ředitelem think-tanku Evropské hodnoty
Jakub Janda je zástupcem ředitele think-tanku Evropské hodnoty.
