Mimořádný summit EU připravil další protiruské sankce

Lídři EU se jednomyslně shodli na budoucím předsedovi Evropské rady, jímž se stane současný polský premiér, a zároveň jediný premiér, který byl od pádu komunismu znovuzvolen do čela vlády, Donald Tusk. Současný předseda Evropské rady Herman Van Rompuy ho právem označil za „veterána“ Evropské rady a za jednoho z nejrespektovanějších politiků na kontinentě.

Tuskovou novou úlohou bude od 1. prosince řídit vrcholné schůze členských zemí a také zemí eurozóny. Novinářům své zvolení okomentoval nový předseda Evropské rady takto: „Přicházím do Bruselu ze země, která hluboce věří ve význam Evropské unie. 80 procent Poláků věří v EU a nehledají k ní alternativu. A nevěřím, že nějaká inteligentní existuje.“ Dle Van Rompuye čekají nového předsedu nelehké úkoly, mezi něž patří řešení rusko-ukrajinské krize, postavení Británie v EU a stagnující evropská ekonomika.

Co se týká Ukrajiny, přiklání se nový předseda k odvážnému, ale zároveň efektivnímu a rozumnému řešení. V otázce postavení Velké Británie v EU je Tusk přesvědčen, že by měla v EU setrvat, zároveň by mělo dojít k dohodě, která bude brát v potaz návrhy premiéra Camerona na upravení pozice Británie v EU. Ve vztahu ke stagnující ekonomice uvedl Tusk, že se fiskální disciplína nevylučuje s ekonomickým růstem a úkolem EU bude hledat, jak tyto dva cíle zkombinovat. Zároveň na tiskové konferenci slíbil, že do prosincového nástupu do úřadu zlepší svou angličtinu, kvůli které byl ze strany některých stranických představitelů kritizován.

Podle nově zvoleného předsedy Evropské rady Donalda Tuska nemá Evropská unie inteligentní alternativu. Jeho agendu obstarají rusko-ukrajinská krize, stagnující evropská ekonomika a role Velké Británie v rámci EU. Zdroj foto: tvnewsroom.consilium.europa.eu/

Dle serveru se názory na jeho zvolení do čela Evropské rady liší. Například dle Charlese Granta, ředitele londýnského think tanku The Centre for European Reform dala EU zvolením polského občana jasný signál Rusku, že nebude tolerovat válečné úsilí na východě. Dle jiných, jako je například berlínský analytik z Carnegie Europe think tank Judy Dempsey, měla volba Donalda Tuska více co dočinění s vnitřními kritérii pro výběr kandidátů do čelních pozic EU.

Média označují nového předsedu Evropské rady za zastánce hlubší evropské integrace, kterou podporuje hlavně z hlediska evropské bezpečnosti. Výhodou mohou být pro současné řešení ukrajinské krize jeho dlouhodobé zkušenosti s politikou Východního partnerství. Za důležité lze také považovat jeho dobré vztahy s většinou jeho kolegů v Evropské radě, mezi něž patří Angela Merkelové, Francois Hollande či David Cameron.

Dle Marcina Zaborowského, ředitele polského think tanku Pism, je Tusk atlanticistou, neboť zastává názor, že v případě velkých konfliktů by se Evropa neměla vyhýbat spolupráci s USA. Tento přístup by mohl pomoci obchodnímu jednání mezi EU a USA. Co však může dle Granta způsobit tzv. „institucionální napětí“ je fakt, že Tusk jakožto předseda eurosummitu pochází ze země, která doposud společnou měnu nepřijala.

Unijní diplomacii bude řídit Frederica Mogherini

Kromě nového předsedy Evropské rady se lídři EU shodli také na jmenování nové vysoké představitelky pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterou se od 1. listopadu stane současná italská ministryně zahraničí Frederica Mogherini.

Přestože v posledním měsíci neexistoval v Evropě konsenzus ohledně jejího zvolení, panovala nakonec mezi představitel EU shoda. Hlasování se zdržela pouze litevská prezidentka Grybauskaiteová. Především země východní Evropy (jako Polsko a pobaltské státy) kritizovaly její nezkušenost v oboru a také přílišnou shovívavost vůči Rusku. Prosadit její kandidaturu se navíc mladému italskému premiérovi Renzimu povedlo jen díky intenzivnímu lobbyingu a také díky německé kancléřce, která se nakonec rozhodla vyjádřit mladé ministryni zahraničí podporu. Vysocí italští úředníci však na její obranu reagovali tím, že ačkoliv je ministryní teprve od února 2014, má dvacetileté zkušenosti se zahraniční politikou, což je mnohem více, než měla při vstupu do úřadu současná šéfka unijní diplomacie baronka Catherine Ashtonová. Navíc je údajně velmi oblíbená u ostatních ministrů zahraničí EU.

Během tiskové konference popřela obvinění, že je zaujatá vůči Rusku. Naopak tvrdila, že ona byla první mezi těmi, kdo jeli nejprve do Kyjeva a následně do Moskvy společně se současnou vysokou představitelkou Chatherine Ashtonovou a jinými ministry vyjednávat o míru. V souvislosti s rusko-ukrajinskou krizí dále tvrdila, že bude dostatek času hodnotit, zda dosavadní řešení ukrajinské krize přineslo úspěch či nikoliv. „V posledních hodinách se zdá, že ne, ale je pořád jasné, že vojenské řešení není cestou,“ řekla novinářům.

Také novou šéfku unijní diplomacie čeká řada nesnadných úkolů. Jak sama oznámila: „Výzvy jsou obrovské vzhledem k současným krizím na evropské půdě, na Ukrajině, počínaje Irákem, Sýrií a konče Libyí.“ Nejtěžším úkolem pro novou vysokou představitelku bude zajistit jednotný a pevný postoj států EU vůči Rusku.

Příprava nových protiruských sankcí

Na mimořádný evropský summit byl pozván také ukrajinský prezident Petr Porošenko, který ve svém projevu popsal současnou situaci na Ukrajině a také eskalaci konfliktu v posledních dnech. Dle zdroje Euractiv Ukrajina silně lobbovala za účast ukrajinského prezidenta na mimořádném summitu, původně se měl Porošenko pouze bilaterálně sejít s lídry EU během návštěvy související s eurosummitem. Prezident dále vyzval unijní představitele, aby odsouhlasili a připravili další protiruské sankce v souvislosti se zvyšováním ruské přítomnosti na Ukrajině.

Dle vyjádření Petra Porošenka na tiskové konferenci jeho návrh sankcí většina evropských států podpořila a je proto možné, že dojde k zavedení nových sektorových sankcí, tentokrát již třetí úrovně. To znamená, že by se sankce měly dotknout hlavních ruských ekonomických hráčů a budou mít nevyhnutelně negativní důsledky i pro podniky v EU. Unijní představitelé požádali Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby během týdne vypracovala návrh nových protiruských sankcí. Každá osoba či instituce spojená s proruskými separatisty v Donbasu by měla být zařazena na příslušné seznamy.  Dle Euobserver dávají členské státy Putinovi týdenní ultimátum. V případě, že se situace nezlepší, dojde pravděpodobně k zavedení nového kola sankcí.

Petr Porošenko, prezident Ukrajiny, vyzval unijní představitele k přípravě dalších sankcí vůči Rusku. Většina členských států EU jej podpořila. Zdroj foto: http://tvnewsroom.consilium.europa.eu/event

Některé státy však byly k zavedení nových sankcí zdrženlivější a požadovaly, aby nejprve Komise vyhodnotila dopady současných sankcí a teprve poté uvážila zavedení sankcí nových. Zpřísnění sankcí by dle některých států mohlo navíc vyvolat otevřenou obchodní válku s Ruskem, která by mohla silně postihnout ekonomiku EU. Mezi zdrženlivější státy patří mimo Maďarsko, Slovensko a Kypr také Česká republika. Český premiér Bohuslav Sobotka se na eurosummitu vyjádřil k protiruským sankcím takto: „Už jsme několikrát přijali rozhodnutí o sankcích, které byly postupně vystupňovány, ale nevedly k zastavení bojů.“ Dle něj by se měla revidovat celá strategie a upřednostnit diplomatické řešení krize.

Dle Porošenka bude Ukrajina s evropskými státy jednat také o vojenské podpoře, a to na cardiffském summitu NATO, který se uskuteční 4. – 5. září. Evropští představitelé ovšem nejsou jednotného názoru, co se týká vojenské podpory. Například litevská prezidentka Dalia Grybauskaité řekla na summitu, že se Rusko nachází ve válce jak s Ukrajinou, tak prakticky s celou Evropou, a proto je potřeba bránit území a vojensky pomoci. Grybauskaité také požaduje uvalení úplného embarga na Rusko. Proti vojenské pomoci naopak ostře vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová, která řekla, že bychom neměli vytvářet silnější ukrajinskou armádu, ale naopak vytvořit řešení pro ukončení krize. Podobný názor zastává i francouzský prezident Francois Hollande.

Další témata

Na závěr summitu lídři EU diskutovali o situaci v Sýrii, Iráku a Gaze. Dle britského premiéra Davida Camerona představují extremisté Islámského státu daleko větší hrozbu pro bezpečnost Evropy, než jsme si doposud mysleli. Dle lídrů by měla Unie zvýšit opatření zabraňující šíření extremismu a přílivu zahraničních bojovníků a to hlavně prostřednictvím sdílených informací mezi unijními státy a třetími zeměmi. Nové návrhy opatření by měly být projednány do prosincového zasedání Evropské rady.

Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.