Komunální volby 2014: Začátek experimentu

Michal Pullmann pojmenoval svoji skvělou knihu o konci (?) "ancien regime" Konec experimentu. Projekt Rekonstrukce státu v sobě nese ozvěnu Peroutkova Budování státu. Komunální volby jsou letos trochu jiné - experimentální.

Předzvěstí byly už volby na pražský magistrát v roce 2010. Provázela je stížnost na protiústavní oportunistické parcelování volebních okrsků po Praze, protesty veřejnosti, ODS se už tenkrát pokoušela o obnovu skrze nové tváře. Byly pokusy udržet tradiční panství ČSSD a ODS utužené kdysi opoziční smlouvou. Nyní vládne Praze TOP09 a ke slovu se čím dál více dostávají různé občanské iniciativy, otevřely se poltické příležitosti. Změna starých časů tedy možná je. ODS si to uvědomila a proto pták na jejich billboardech je nejmenší za pětadvacet let. Osobnosti ODS, které neodešly do jiných subjektů, se snaží tváři co nejvíce jako nezávislí. Tyto nové poměry otevírají tři níže pojednané otázky.

Co se prosadí - kutilství nebo marketing?

Facebookové stránky Český politický bizár mají žně, hitparády nevkusných a hloupých billboardů a propagací neberou konce. Kandidáti ANO jsou a nejsou agenti, docenti, staví a nestaví načerno a vykrádají nástěnky politické konkurence. Ponechám teď stranou otázku vkusu, analyticky přínosnější je zvážit, jak moc jsme si zvykli na standard politického marketingu. Můžete ho parodovat, jako recesisté v čele s Matějem Hollanem, můžete jej přijmout (a vyfotit se taky v bílé košili), můžete jej ignorovat - ale do hlav voličů již pronikl. Pozná se to tak, že i v debatách o politice mají "vizuály, grafika, kampaň" stále větší prostor. Pokud byste si udělali byť jen okometrickou analýzu tisku za poslední dva týdny, nedočtete se nic o programech, ale řeší se billboardy, strategie PR (dost rozhovorů má skrytě či otevřeně tu povahu). Prostě, bez marketingové agentury (nebo kreativní, pokud chcete být cool) do politiky nelez. I Jan Keller musel před pár měsíci obhajovat svůj vizuální styl.

Jenže, a to je jedna ze systémových příčin letošního politického bizáru, kandiduje 234 tisíc občanů. To je více než minule a cca o 70 000 více než v roce 1998. Je sice pravda, že volby do EP lze možno číst jako rostoucí politickou pasivitu, tento trend však ukazuje, že politika Čechům zcela cizí není. Faktorem, který tu hraje roli je stále velká důvera ve starosty a zatupitele. Ti (respektive tyto instituce)  ve výzkumech veřejného mínění dramitický pokles nezažívají. Protože počet kandidujích převyšuje počet členů politických stran (pro srovnání ODS má 17 tisíc), je jasné, že "do toho jdou" i lidé nezkušení a bez tradičního zázemí stran, které za volby utrácejí desítky miliónů. Možná, že největším politickým bizárem těchto voleb je to, že toto politické kutilství je možná jednim ze základů obnovy politiky jako nečeho jiného než souboje kreativců. Jestli totiž nezískají nakonec důvěru Zvonokosy nad marketingovými produkty. Jestli to ukutíme zezdola, anebo si necháme naplánovat profíky.

Konec ideologií a začátek koaličních kaší?

S tím souvisí další věc, a to slévání se programů do jednoho amalgámu. Jeden příklad za všechny, který pozná kdo projel či prošel Prahou v posledním měsíci. Vaše právo na ochranu parku před developerem tu brání jak ODS (Mirek Vodrážka se minulé volby fotil na mrakodrapu), tak ČSSD, tak Strana zelených. Posledně jmenovaná v koalici s KDU-ČSL a STAN. Programy (všechny děti do škol a školek) v komunálu jsou tak shodné, že umožňují i jinak málo myslitelné koalice. Jejich raison d´etre je jiný. Poučeny až příliš snadným spojením dvou devadesátkových velikánů (pověstných dinosaurů), poučeny nemožností být tím slabším v povolepní koalici, a také poučeny rozdrobením politické scény jak v parlamentu tak v počtu kandidujích uskupení (ten se na Praze 6 zdvojnásobil), rozhodly se strany k předvolebním koalicím. Pokud tyto zatím nesourodé koalice obstojí ve vládnutí, můžeme očekávat, že odtud se zrodí další větší subjekty. Ladilo by to s tím, ideologické rozdíly srovná politický marketing.

TOP09 bez podpory Starostů?

Třetím souvisejícím experimentem je strategie TOP09 a Starostů a nezávislých. Někde kandidují spolu, jinde proti sobě. Hudečkova TOP09 rezignovala na prezentování úspěchů v komunální, rozdává placky a balónky s Karlem a brojí proti fízlům. Sázka na antikomunismus a rusofobii (heslo "Držíme západní směr") je v komunálních volbách sama o sobě experiment. Důležitější je ovšem to, co se stane v případě úspěchu strany STAN, která zejména volby v Praze vnímání jako lakmusový papírek jak se prosadí bez TOP09. Spojeno s tím, že TOP09 stále nemá nikoho za Karla, je pravoděpodobné, že úspěch STAN by stranu vyvedl z náruče TOP09 dřív, než si myslíme. Konec pětiletého experimentu.

Mimo těchto tří otázek, které nejspíše určí politickou krajinu a strategie dalších kampaní nás ještě čekají volby do senátu, které otestují osobnosti, které by pak mohly nahradit současné lídry stran. A referenda. Prostě, politicky zajímavý podzim. Závěr ročního volebního maratonu a začátek možná i ročního období bez voleb, dá-li vláda.

Autor je od roku 2011 členem Strany zelených