Žijeme tu společně, pojďme společně i rozhodovat

Má smysl řešit, zda v zastupitelstvu sedí ženy, nebo muži? Ovlivní genderové složení zastupitelstva reálnou politiku? Osobně jsem přesvědčena, že ano a v dnešním blogu se pokusím přiblížit proč.

Už tento týden nás čekají další volby – do zastupitelstev měst a obcí a v některých obvodech i do Senátu. A jako před každými volbami i tentokrát jsme s Fórem 50 % připravili kampaň, která upozorňuje na to, že ačkoli v populaci žije polovina žen a polovina mužů (přesněji – žen je dokonce o něco více – 51 %), v politice rozhodují v drtivé většině muži. I na úrovni měst a obcí, kde je žen ze všech politických úrovní nejvíce, jich působí celkem pouze 26 %. Kampaň proto vybízí voliče a voličky, aby v nadcházejících volbách podpořili „chybějící polovinu společnosti“.

Samozřejmě se nabízí otázka, proč by to kdo měl dělat. Ačkoli nám ve Fóru % přijde jako dostatečný argument, že jde o otázku spravedlnosti a vyrovnané zastoupení je prostě normální (zkuste si představit, že by to bylo naopak a rozhodovalo v průměru 80 % žen – nepřišlo by Vám něco špatně?), existují i další dobré důvody, proč chtít současný nepoměr vyvážit. Na jeden z nich se soustředí i naše kampaň a to na ten, že ženy a muži mají jiné životní zkušenosti a tedy často i jiné problémy, potřeby a priority. „Být ženou“ a „být mužem“ v současné společnosti zkrátka není stejné, a pokud o životech nás všech rozhodují převážně jen muži, je to jako dívat se na svět s jedním okem zavřeným. Jde to, ale není to úplně ideální.

Právě na úrovni komunální politiky je dobře vidět, jak mohou politická rozhodnutí dopadat různě na ženy a na muže. Například veřejnou dopravu využívají až ze 78 % ženy, individuální automobilovou především muži. Pouze 1/3 žen má kdykoli během dne možnost využít osobní automobil. Je proto potřeba investovat do obou typů dopravy. I nedostatek míst ve školkách je problém, který více řeší ženy – 98 % rodičů na rodičovské dovolené jsou ženy. Právě jim školky znatelně usnadňují návrat na trh práce. Jen v loňském roce přitom bylo odmítnuto 60 000 žádostí o přijetí do školky.

Netvrdíme, že muži tyto problémy vidět nemohou a že ženy vše spasí. Samozřejmě existuje řada „osvícených“ starostů, kteří tyto problémy ve svých obcích řeší a naopak řada žen je vidět nemusí. Přesto si myslím, že bezbariérovost spíše bude řešit člověk, který si sám vyzkouší, jaké to je jet po městě s kočárkem či na vozíku, že na špatné autobusové spojení upozorní spíše někdo, kdo autobusem sám jezdí atd. Tuto mou domněnku podporují jak zkušenosti ze zahraničí, tak předvolební debaty s kandidátkami, které pořádáme v různých městech ČR. Na brněnské debatě se například všechny kandidátky shodly, že prioritou jsou pro ně školky. Ženy si podle nich spíše všimnou maličkostí, které lidem usnadní život. I v jiných městech se mezi hlavními tématy objevuje péče o děti i seniory, doprava či čisté životní prostředí. Přijďte se ostatně přesvědčit sami, dvě debaty jsou ještě před námi – dnes 6. 10. od 18:00 v Praze a ve středu 8. 10. v Liberci.

Pokud chcete podpořit rovnováhu v politice, máte několik možností. Jako v každých volbách samozřejmě platí, že voliči a voličky musí v prvé řadě volit podle svých vlastních priorit a zájmů a volit ty kandidátky a kandidáty, kterým důvěřují. Ideální proto je, máte-li to štěstí a „vaše“ strana nominovala vyváženou kandidátní listinu (nejdůležitější je přitom zastoupení žen na předních místech kandidátek, zhruba v první desítce). Jak si vede Vámi vybraná strana, můžete zjistit v našich analýzách kandidátních listin (Analýza kandidátních listin z hlediska zastoupení žen a mužů ve statutárních městech) nebo jednoduše přímo na hlasovacím lístku. Pokud Vám nebyl doručen, najdete všechny kandidátní listiny na serveru Českého statistického úřadu – stačí kliknout na Vaši obec a vybranou stranu. V případě, že je kandidátka Vaší strany nevyvážená (což je bohužel dost pravděpodobné, obzvlášť pokud žijete ve větším městě a volíte některou z „velkých“ stran), máte možnost zaškrtnout celou stranu, ale zakřížkovat také několik ženských kandidátek na předních místech jiných stran. Vaší straně to výrazně neublíží (hlasy jsou jí odečteny zezadu od spodních míst, která by pravděpodobně stejně neuspěla) a Vámi vybraným ženám z jiných stran to naopak může pomoci (celý volební systém na komunální úrovni jsme popsali v článku Vše, co potřebujete vědět o komunálních volbách).

Mají-li se ženy v politice výrazněji prosadit, má-li být více vidět a slyšet jejich pohled na věc, je potřeba, aby jejich zastoupení překonalo alespoň tzv. „kritickou hranici“ 30 %. V komunálních volbách kandiduje rekordní počet žen (přes 32 %), je tedy šance, že se to letos podaří. Ačkoli si nemyslím, že ženy politiku „zachrání“, jsem přesvědčená, že své místo v ní mají a mohou přinést nové názory i témata. Za pokus to rozhodně stojí.