Klaus má pravdu, politika se poztrácela

K volbám přišlo o čtyři procentní body méně voličů než před čtyřmi roky. Přesně o 340 488 voličů méně. To je víc než třeba počet obyvatel Ostravy. Je to skoro, jako by k volbám nepřišlo celé Brno.

Tak nějak se to tušilo a politologové se ve volebním zpravodajství ČT shodovali na variacích známé pravdy, že “lidé jsou politikou znechuceni”. Je to jistě zčásti pořád pravda. I když se musí uznat, že první velká kmotrovská vlna z politiky odplula a těch viditelných důvodů k naštvání dost ubylo.

Znechucení tentokrát nebude tím hlavním důvodem. Za pokračující volební letargií Čechů jsou hlavně dvě jiné věci. Především se máme dobře. Ne všichni, to je jasné. Ale většinu voličů nic moc netrápí. V rámci EU nízká míra nezaměstnanosti, všechny války až někde opodál (zatím) a na nesmírně komplikované a neustále se měnící daně jsme si už zvykli.

Nebyly tu tentokrát třicetikorunové poplatky u lékaře, kvůli kterým bychom se vzbouřili. Tak jako při krajských volbách v roce 2008. Naopak, levicově-populistická vláda ČSSD a ANO (a lidovců tak trochu) teď dokonce některé poplatky zrušila. Skoro nikdo se nezlobí. A Češi se naučili chodit k volbám, až když mají vztek. Což je špatně.

Ten druhý hlavní důvod zformuloval nejlépe (a mezi politiky asi jako jediný) bývalý prezident Václav Klaus. "Já jsem smutný z naší politiky, z rozkladu našeho politického systému, z poztrácení se politických stran. Volič aby si v Praze vybral mezi více než 30 podivně nazvanými seskupeními, já nevěřím, že to vůbec může být schopen udělat. Takže mám spíše smutek, že jsme politiku poztráceli, a myslím, že to musí mít dopad i na účast," řekl Klaus krátce poté, co sám odvolil.

Z jeho smutné tváře sice nešla vyčíst ani špetka sebereflexe, protože on sám je toho spolupachatelem. Ale má pravdu. V tom, že se politika poztrácela. Je nesmírně těžké vybrat si vlastní “tým”. Najít svého ideálního zástupce na radnici.

Obec Hříškov na Lounsku má 397 obyvatel. Kandidovaly tam tři strany: komunisté a pak Sdružení za obnovu obce Hříškova a Nezávislí za rozvoj obce Hříškova. Jaký asi může být rozdíl mezi Sdružením za obnovu obce Hříškova a Nezávislými za rozvoj obce Hříškova? Žádný. Navíc se všichni včetně komunistů dostanou do zastupitelstva.

Velké rozdíly ale nejsou ani mezi velkými stranami. Tedy když nebudeme počítat extremisty, jakými jsou komunisté nebo Úsvit.

V čem se vlastně liší ČSSD od ANO? (Špatně se na to odpovídá, protože vnímatelný program ANO má pouze dvě slova - Andrej Babiš. Ale skutečných programových rozdílů skutečně není mnoho). Je nějaký velký rozdíl mezi TOP 09 a ODS? Všechny strany chtějí mír a nízké daně. Všechny slibují, že zatočí s korupcí a odstraní přebujelou byrokracii. A všechny plní své sliby stejně pomalu nebo špatně.

Je jasné, že se najdou desítky rozdílů. Ale ty se najdou i v rámci jedné strany. Proč tedy vznikají nová a nová uskupení?

Zčásti je to proto, že pro ambiciózní osobnosti je těžké probojovat se v rámci tradičních stran do čela, a splnit si tak své sny o nějaké funkci. Když má taková osobnost miliardy, založí si ANO. Když je nemá, ale má Karla Schwarzenberga, založí si TOP 09. Když nemá ani jedno, nezbývá než založit nějaké to hnutí za obnovu Hříškova.

Zčásti je to vidina lepších šancí na úspěch u naštvaných voličů pod hlavičkou nějaké “nepolitické” a “nezávislé” strany. I když nic takového neexistuje. Zkrátka snaha o něco nového, co je jiné než to, co sedí v parlamentu. Je to taktika, která může fungovat jen dočasně. V Česku ta dočasnost ale ještě asi nějakou chvíli potrvá.

Letošní volební účast dosáhla na 44,46 %. Nebude to lepší, když se budou politické strany chovat tak nepřístupně k novým tvářím. Když je nebudou lákat k účasti na svojí politice a nebudou jim dávat přední místa na kandidátkách. Česko má deset milionů obyvatel, Švýcarsko osm. Ale v Česku je v politických stranách třikrát méně lidí než ve Švýcarsku.

Znamená to, že Švýcar má větší chuť se politiky účastnit než Čech. A to i ve Švýcarsku mají politické skandály. Jen je tam politika dospělejší. 

Dospělejší by to chtělo ale i voliče. Volební účast nebude vyšší, dokud jim bude politika dál tak nesrozumitelná. Každý si může dál pohodlně svalovat vinu na ty nerozumné a zkažené politické strany. Ale její podstatný díl nesou i občané. Zmůžou se až příliš často jen na mávnutí ruky a rezignaci.

Není lepší řešení než politiku už od základních škol vyučovat. Vysvětlovat už středně velkým dětem, kdo je to starosta a co má na práci a co dělat, když ji nedělá. Pak přestane být politika cizí a vzdálená. Pak se jí běžný volič přestane bát a přestane od ní dávat ruce pryč. Osvícení ředitelé škol “občanskou nauku” vyučují. Ale je jich málo.