Elvis v české politice

Vycházející hvězda potvrdila, že hraje jinou ligu než většina zavedených příslušníků politické třídy.

Tomáš Pajonk, majitel mikrofirmy z Veselé u Valašského Meziříčí, který se nikdy nezabýval politikou, vstoupil v roce 2012 do Strany Svobodných občanů a do roka se stal národním místopředsedou. Napsal jsem tehdy, že se jedná o zcela výjimečný fenomén, že je to poprvé po letech, co se na české pravici objevila skutečně výrazná osobnost a že Tomáš je nejspíš budoucím leaderem české lidové pravice (je mu něco přes 30, takže má relativně dost času).

Od té doby si Tomáše Pajonka všimli i jiní a vesměs sdílí můj názor. Ale události posledních dnů to jednoznačně potvrdily. Lidové noviny totiž vyrobily „skandál“ z počtu placených asistentů europoslance Petra Macha. Ve skutečnosti samozřejmě o žádný skandál nešlo – Petr Mach neporušil žádné pravidlo ani žádnou etickou zásadu a jeho jednání ve věci asistentů se nijak neliší od ostatních českých europoslanců (podrobnější vysvětlení je zde). Nicméně pachuť „skandálu“ už zůstane. A také vizitka amatérské komunikace. Přece jen, bojovat proti Babišovi a Kalouskovi na hříšti, kde neplatí žádná pravidla, to už vyžaduje extrémní nasazení a bezchybný výkon.

Proč o tom píšu? Protože mezi Machovými euroasistenty chybí jediná skutečně významná osobnost ze strany Svobodných – místopředseda Tomáš Pajonk! Ač jediný nemá roky zkušeností, jediný se širokým obloukem vyhnul toxické záležitosti. Zase se potvrzuje, že se jedná o hráče jiné úrovně než jeho kolegové. Mimochodem, to, že není placen, rozhodně neznamená, že by odváděl méně práce. 

A předtím se odehrála ještě jedna věc, která stojí za zmínku. Podřízení feministické ministryně Marxové-Tominové se pokusili zničit jednu východočeskou vesničanku, která se provinila tím, že se pokusila uživit vlastními silami a brala si do práce syna. V očích současné vlády je to asi to nejtěžší provinění – ženská práva se přece týkají jen ministryň a generálních ředitelek. Obyčejné ženské z vesnic mají být bez práce, žít bez manžela, tiše čekat na podporu, do ničeho se neplést a volit sociální demokracii. Ale nejde jen o  výjimečný případ, kdy je ministryní jmenována ujetá feministka, ale o celkový přístup politické třídy. Máme stovky poslanců, senátorů, funkcionářů a dalších politiků. Kolik z nich myslíte, že se té paní zastalo? Správně! Jeden jediný. Tomáš Pajonk. (zde). Možná proto, že sám v dětství pomáhal v krámu svých rodičů.

Lovec talentů, který kdysi objevil Elvise, prý prohlásil: „Potřebovali jsme člověka, který má černošské hudební cítění, ale je běloch. A najednou jsme ho našli.“ Tentokrát máme vesničana, který není profesionálním politikem, intelektuálem ani oligarchou, ale počíná si minimálně tak šikovně jako nejlepší příslušníci politické třídy.