Summit: Jak závazné klimatické cíle český premiér spoluvyjedná? Bude Sobotka požadovat zrušení sankcí?

Budou to již téměř dva měsíce od doby, kdy se lídři EU setkali na mimořádném summitu (30. srpna) a shodli se na vrcholném obsazení některých klíčových postů v EU. 

Herman Van Rompuy, jenž v roli předsedy Evropské rady setrval dvě funkční období, tak ve dnech 23. a 24. října povede jednání představitelů evropských států a vlád naposledy a na příští Evropské radě (18. a 19. prosince) už bude vystřídán novým předsedou, bývalým polským ministrem zahraničí, Donaldem Tuskem, který se ujme úřadu 1. prosince.

Řádné zasedání Evropské rady se ve své velmi obsáhlé agendě bude zabývat mimo jiné novým rámcem politiky v oblasti energetiky a klimatu, přičemž by mělo dojít k jeho konečnému schválení. Dále bude jednat o opatřeních, která by měla posílit energetickou bezpečnost Evropy, a také o konkrétních krocích k energetickému propojení Evropy do roku 2030. V oblasti hospodářských otázek proběhne diskuse na základě činnosti Rady EU v této oblasti a prezentace Evropské komise o hospodářské situaci v Evropě.

V oblasti vnějších vztahů a zahraniční politiky lze za přítomnosti Vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Catherine Ashtonové, očekávat diskusi lídrů členských států a vlád nad tématy jako je pokračující ukrajinská krize a pozice Ruska, situace v pásmu Gazy, vývoj v oblasti Islámského státu, či opatření vůči netradiční bezpečnostní hrozbě v podobě pandemie eboly.

Pokud Evropský parlament 22. října schválí nominované komisaře spolu s portfolii tak, jak je navrhuje předseda Komise Jean-Claude Juncker, dojde na summitu i ke jmenování Evropské komise jako celku na 5leté funkční období. V případě, že se plénum zasedající tento týden ve Štrasburku neshodne byť jen na jediném kandidátovi, budou schvalovací proces v Parlamentu a jmenování Komise na summitu odloženy do doby, než bude nalezen vhodný kandidát.

Energeticko-klimatické cíle 2030

Jak již předeslala březnová a červnová zasedání Evropské rady, pokusí se lídři evropských států a vlád na říjnovém summitu shodnout na klimatických a energetických cílech, jichž má Unie dosáhnout do roku 2030. Nejviditelnějšími závazky v návrhu Komise jsou tři cíle: snížení hodnot skleníkových plynů do roku 2030 o 40 % oproti hodnotám v roce 1990. Členské státy se prozatím shodují pouze na závaznosti tohoto cíle, ačkoli např. pro Českou republiku jako nejekonomičtější cíl vychází hranice 35 %. Zvýšení energetické účinnosti o 30 % a 27% podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu, stejně jako jejich závaznost, jsou cíle, jež jednotlivé členské státy nadále rozdělují. Zatímco se zdá, že Švédsko bude usilovat o ambicióznější cíle a Polsko zaujímá zdrženlivý postoj, Kypr a Velká Británie se budou pravděpodobně bránit závaznosti dohodnutých cílů. Podobně se k oběma cílům staví i Česko. I kvůli špatné zkušenosti s navyšováním obnovitelných zdrojů energie v minulosti a špatně nastavenému dotačnímu systému se ČR od představení návrhu brání dalšímu navyšování či závaznosti cíle v této oblasti. Požadavkem české vlády tak klasicky bude to, aby konečný návrh bral v úvahu individuální podmínky jednotlivých členských států. Naopak Německo, Dánsko a Portugalsko nejenže chtějí všechny tří cíle závazné, ale dokonce jsou pro stanovení hodnoty OZE v energetickém mixu na 30 %, zatímco Velká Británie bude usilovat o 27% hranici pro celou EU namísto individuálních cílů pro jednotlivé členské státy.

Komise v balíčku dále navrhuje reformu systému obchodování s emisemi (EU ETS), neboť jeho současná podoba ani zdaleka neplní stanovené cíle kvůli velkému množství emisních povolenek v oběhu. Novým prvkem v současném návrhu, který vítají zejména země střední a východní Evropy, je pak důraz na energetickou bezpečnost jako celoevropské téma. Balíček by tak měl nejen posílit energetické a klimatické závazky EU, ale zároveň fungovat jako další z prvků, jenž přispěje k oživení ekonomiky a udržitelnému hospodářskému rozvoji Evropy. Pokud Evropská rada dosáhne shody nad klimaticko-energetickým balíčkem 2030, může pevně stanovený rámec klimatických a energetických politik spolu s hospodářskými opatřeními (investice a rozvoj infrastruktury) přispět k navýšení obchodu a konkurenceschopnosti EU ve světě.

Eurosummit

Druhý den zasedání Evropské rady se bude 18 zástupců států a vlád eurozóny bavit během oběda o společné měně a aktuálním stavu ekonomiky EU. Hlavním tématem bude zejména otázka navyšování investic v soukromém i veřejném sektoru a samozřejmě podpora udržitelného růstu a případný návrh užší německo-francouzské spolupráce. Nicméně kompromisní návrh infrastrukturního fondu nebude připraven k prodiskutování v Euroskupině dříve než v průběhu prosince.

Zahraniční politika a další otázky

Zasedání Evropské rady je vhodným místem i k projednávání témat, která jsou pro Unii netradiční hrozbou. Aktuálně je touto mezinárodní hrozbou nebezpečí rozšíření eboly zejména z oblasti afrických států Guiney, Libérie a Sierry Leone. Zatímco některé státy (Velká Británie, Francie i Česká republika) již přistoupily k hraničním kontrolám osob cestujících ze zasažených oblastí, Belgie, jež provozuje přímé lety do Afriky, se k opatřením zatím nepřidala. I proto se kancelář britského premiéra Davida Camerona už minulý týden vyjádřila tak, že bude na summitu požadovat reakci a koordinovaný postup i dalších členských států EU. Projednávat se proto bude jak finanční humanitární pomoc, tak i přímé vyslání vojenské mise do oblasti, které však může narazit na odpor některých členských států. USA už své vojáky do oblasti vyslaly a Velká Británie spolu s Francií jim již přislíbily pomoc.

V oblasti zahraniční politiky lze očekávat, že se diskuse bude točit také okolo vývoje v Islámském státu, Sýrii a Iráku. Velmi kontroverzní je zejména postoj Itálie, která se jako jediná staví proti rozšíření sankcí EU vůči několika členům syrské vlády, vojenským činitelům a podnikatelům loajálním k režimu syrského prezidenta Bashira Assada, zvláště zvážíme-li, že současná italská ministryně zahraničí Federica Mogherini zanedlouho (1. listopadu) nahradí Catherine Ashtonovou na pozici Vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Zařazení neustávající ukrajinské krize do agendy Evropské rady nemůže být pro nikoho překvapením. Ačkoli se objevují signály, že by mohlo v brzké době dojít ke smíření obou táborů, blížící se zima a nepřekvapivý výsledek zátěžových testů evropské energetické infrastruktury přidávají předním činitelům EU vrásky na čele zejména z hlediska ohrožení a cen dodávek energie z Ruska.

Otázky pro premiéra

1. Jaké cíle a (ne)závaznost hodnot bude Česká republika hájit v projednávání klimaticko-energetického balíčku 2030?

2. Existuje koordinovaná pozice v rámci Visegrádské skupiny ke klimatickým cílům?

3. Jaká je česká pozice k protiruským sankcím v souvislosti s blížící se zimou a rizikem přerušení energetických dodávek? Bude premiér prosazovat jejich zrušení, jak veřejně naznačoval?

4. Jaká bude česká pozice vůči případnému vyslání mise EU do oblastí zasažených ebolou?

5. Jaký je stav kabinetu Věry Jourové a které Čechy se podařilo prosadit do kabinetů dalších komisařů?

6. Jak se vláda staví k možnosti redistribuce imigrantů v rámci unijní solidarity, kterou nedávno podpořil i německý ministr vnitra?

Jitka Hofbauerová je externí spolupracovnicí think-tanku Evropské hodnoty.