Zachrání kultura Ostravu?

Tento týden přijedou do Prahy ostravské divadelní soubory, aby ukázaly to nejlepší ze současného živého umění moravskoslezské metropole. Festival Ostrava v Praze se řadí mezi důležité události současného českého scénického umění.

Není zvykem, aby urbanista psal recenzi na divadelní festival, a taky se nechystám, jen chci poukázat na skutečnost, že kultura a kreativita je nejen konkurenční výhodou Ostravy, a to jak v českém, tak i středoevropském měřítku, ale zároveň katalyzátorem důležitých společenských změn. Bude záležet jen na městě, jeho komunitě a politickém vedení zdali toho dokáže využít.

Proč kultura zachrání Ostravu? Kulturní a kreativní průmysly patří v Evropě k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím s rostoucím podílem na celkové zaměstnanosti, který se celoevropsky odhaduje na 4 %. Pro srovnání automobilový průmysl zaměstnává asi 1 % evropské pracovní síly.

Odvětví jako je video a film, hudba, ale i design a videohry přinášejí takzvané netechnologické inovace, které se na celkových inovacích, tedy palivu, které náš kapitalistický systém udržuje v chodu, podílejí až z jedné třetiny. Význam kulturních a kreativní odvětví roste s rozvojem internetu a nových medií, kterým poskytují obsah. Komerčně nejúspěšnější produkty a služby jsou takové, které vznikly spojením technologie a umění, které jím dodá tvar, ducha nebo příběh, tedy vyšší hodnotu.

Ze studií o kulturních a kreativních průmyslech (KKP) v České republice, kterým se věnuje například Institut umění, vyplývá, že pro rozvoj KKP je nezbytné silné zázemí, tedy existence určitého kritického množství uměleckých a kulturních institucí ve městě. Tedy ve městě bez středních a vysokých uměleckých škol, bez sítě velkých a malých divadel, televizních studií, rozhlasových stanic a tisku, těžko vznikají úspěšné komerční projekty, které jsou schopné tvořit zaměstnanost.

Mnoho kreativců totiž zezačátku potřebuje oporu v institucích financovaných z veřejných rozpočtů a tak učí na uměleckých školách, skládají hudbu pro televizi, navrhují kostýmy pro městská divadla. Podnikání v kulturních a kreativních průmyslech, které jsou založeny na invenci a tvořivosti, je nejisté a rizikové a než se mladý talent prosadí, potřebuje alespoň nějaký příjem, aby nemusel svůj obor opustit.

Právě z těchto důvodů se kulturní a kreativní průmysly koncentrují do velkých měst. Ze studie Michala Němce z pražského Institutu plánování a rozvoje vyplývá, že více než 53 % hrubé přidané hodnoty kulturních a kreativních průmyslu ČR vzniká v Praze. Další polovina pak je rozdělena hlavně mezi ostatní velká města.

Díky aktivitám Institutu umění byly důkladně zmapovány KKP v Brně a Pardubicích. Zatím co v Brně vytvářejí subjekty KKP pracovní místa pro více než 10 % pracovní síly (zaměstnávají 11,8 % zaměstnaných), v Pardubicích je jejich podíl na celkové zaměstnanosti 5,4 %. Ještě propastnější je však rozdíl v odhadovaném ročním obratu kulturních a kreativních průmyslů, 24 miliard v Brně oproti 1,7 miliardám korun v Pardubicích. Tedy v přepočtu na jednoho obyvatele 64 oproti 19 tisícům korun.

V oblasti kreativních průmyslů, tedy architektury, designu a reklamy působí v Brně 5 868 subjektů, zatímco v Pardubicích jich bylo nalezeno jen 167 aktivních. Například v designu to je jen 7 firem v Pardubicích, oproti 251 v Brně.

Kvalitativní výzkum z těchto dvou měst ukázal, jak důležité je pro rozvoj kulturních a kreativních odvětví zázemí akademických a uměleckých institucí financovaných z veřejných rozpočtů, které nejenom formují nové talenty, ale vytvářejí i podhoubí pro začínající profesionály, ze kterého mohou čerpat zkušenosti a budovat pracovní vztahy.

I když kulturní a kreativní odvětví na obdobné zmapování v Ostravě teprve čekají, již teď je zřejmé, že v tomto městě mají ke svému rozvoji poměrně robustní a stabilní prostředí zajišťované místními divadly, hudebními soubory, festivaly a galeriemi, jejichž koncentrace je po Brnu a Praze v Ostravě bezesporu nejvyšší. Určité zaostání například v tradici uměleckého vzdělávání pak Ostrava dohání silnou tradicí kvalitních pořadů ostravského studia České televize. Další výhodou je silné zázemí zejména scénických umění a hudby v menších městech ostravské aglomerace, které jsou s ostravskou scénou silně propojeny. Třetím ostravským trumfem je zatím velmi zdařilé uchopení ostravské industriální stopy nejviditelnější na revitalizaci Dolní oblasti Vítkovic. Ty výrazně mění image města a jako dostatečně výrazná ikona oné změny dosvítí až do pražských uměleckých kaváren a snad i za Český les.

Ostrava se zatím nestala centrem špičkového výzkumu a vzdělanosti, které by nasávalo české a zahraniční talenty jako Brno a Praha. A zatím se neprofiluje ani jako centrum informačních technologií nebo dalších odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Naopak, město, která má o třetinu menší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel než Brno, trpí dalším odlivem mladých talentů za prací.

Umělci a lidé z takzvaných kreativních odvětví se tak stávají významnou skupinou obyvatel města, která jeho zdi ještě neopustila, která bez města a zázemí, které poskytuje, žít nemůže a nechce. Podstatou kulturních a kreativních odvětví je jejich vzájemná propojenost a závislost na síti, která funguje jen v městském prostředí. Na úpatí Beskyd, kam z města utekly mnohé ostravské elity, by se rozpadla. Tato kreativní třída tak v Ostravě svou koncentrací a určitou izolací v urbánním jádru nabývá většího významu, než v jiných českých metropolích.

Jak s touto výhodou dále pracovat? Největší slabinou českých kreativců je malá schopnost prosadit se, vymyslet životaschopný business plán a prorazit na zahraniční trhy. Mnohá evropská města proto nabízejí pro mladé talenty podpůrné programy – kreativní inkubátory, ve kterých jim zkušení kouči pomohou nastartovat vlastní komerční projekty.

Ještě důležitější je však celková atmosféra města, tedy mladé kreativce přitahuje kreativní město, město bez předsudků, s otevřenou, tolerantní kulturou. Ale je toto něco, co se dá naplánovat?