Lídři EU na cestě v boji proti klimatickým změnám a viru Ebola

Hlavy států a vlád se na svém dvoudenním zasedání (23. – 24. října) dohodly na podobě cílů klimaticko-energetické politiky do roku 2030.

Dle oficiálních dokumentů Evropské rady bylo předmětem jednání také šíření viru Ebola a poskytnutí finanční pomoci na podporu zamezení dalšímu rozšíření této nákazy, dále také debata nad současným stavem unijní ekonomiky. Představitelé se v závěru věnovali rovněž mezinárodním otázkám, především situaci na Ukrajině. Evropská rada na svém zasedání také přijala rozhodnutí o jmenování nové Evropské komise.

Zároveň se jednalo o poslední zasedání vedené předsedou Hermanem Van Rompueyem, jehož mandát vyprší dne 1. prosince a v jeho funkci ho nahradí bývalý polský premiér Donald Tusk.

Klimaticko-energetický rámec politiky do roku 2030

Evropská rada se na základě závěrů z březnového zasedání roku 2014 a sdělení Evropské komise z ledna 2014 dohodla na rámci politiky EU v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jenž navazuje na cíle stanovené do roku 2020. Své závěry EU předestře nejpozději do konce prvního čtvrtletí roku 2015, dle plánů, kterých bylo dosaženo na varšavské Konferenci o změně klimatu v roce 2013. Dohoda, jež byla na konferenci přijata, stanovila, že se budou všechny státy snažit redukovat emise skleníkových plynů. Konkrétní návrhy by měly státy předložit do již zmíněného data. Evropská rada tímto rovněž vyzývá všechny země, aby předložily ambiciózní cíle před další konferencí, která se bude konat v prosinci 2015 v Paříži.

Závažnost této problematiky spočívá dle předsedy Evropské rady v samotném přežití lidstva a je proto nutné mít dlouholetou strategii, od níž se budou odvíjet investiční plány, inovace a výzkum. Události posledních dní naznačují, že je nezbytné snížit svou energetickou závislost EU a vytvořit funkční energetickou unii.

Prvním schváleným cílem nového rámce bude snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40% oproti roku 1990. Foto zdroj: http://www.consilium.europa.eu/

Tuto strategii poskytuje nový rámec, který staví na několika prioritách a cílech, jež mají být do roku 2030 naplněny. Snížení emisí o 40%, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů (celoevropsky 27%), zvýšení energetické účinnosti (27%), posílení vzájemného propojení přenosových sítí (10% s výhledem na 15%), to jsou pilíře nového rámce EU.

Cíl snižování emisí skleníkových plynů

Prvním schváleným cílem nového rámce bude snížit do roku 2030 domácí emise skleníkových plynů alespoň o 40% oproti roku 1990. Odvětví, na něž se vztahuje systém obchodování s emisemi, sníží emise v porovnání s rokem 2005 do roku 2030 o 43%, odvětví, na něž se tento systém nevztahuje, sníží emise o 30%.

Zároveň také dojde k reformě evropského systému obchodování s emisemi (EU ETS), jehož principem je prodej emisních povolenek, který nutí společnosti ke snižování emisí. Roční hranice pro snižování emisí v odvětvích, na které se EU ETS vztahuje, by měla po roce 2020 vzrůst ze současných 1,74% na 2,2%. Nadále budou poskytovány bezplatné povolenky podnikům, jimž hrozí ztráta konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku. Kritéria pro přidělování těchto povolenek však budou pravidelně přezkoumávána v souladu s technickým pokrokem v příslušném odvětví. Maximální množství bezplatně udělených povolenek by však po roce 2020 nemělo přesáhnout 40% celkově vydaných povolenek. Výnosy z dražeb povolenek by měly nadále sloužit k podpoře investic do modernizace energetického odvětví.

Novinkou bude také nová rezerva ve výši 2% povolenek EU ETS, jež by měla sloužit k řešení obzvláště vysokých dodatečných investičních potřeb v členských státech s nízkým příjmem (HDP na hlavu nižší než 60% průměru EU) a k zachování stability trhu. 10% celkových povolenek bude v zájmu solidarity, růstu a propojení sítí poskytnuto zemím, jejichž HDP na hlavu nepřesáhlo 90% průměru EU, zbytek bude posléze rozdělen mezi všechny členské státy a to na základě ověřených emisí. Pokud jde o odvětví, na která se EU ETS nevztahuje (doprava, zemědělství aj.), platí stejný mechanismus jako do roku 2020, tedy každému členskému státu je dle rozhodnutí o sdíleném úsilí určen individuální závazný roční limit emisí. Úsilí bude rozdělováno na základě relativního HDP na hlavu.

Obnovitelné zdroje energie a energetická účinnost

Představitelé EU odsouhlasili také původní návrh Evropské komise na závazný podíl obnovitelných zdrojů. Energie z obnovitelných zdrojů by měla v roce 2030 představovat 27% z energetického mixu. Zároveň došlo ke schválení zvýšení energetické účinnosti ve výši 27%, jedná se však pouze o cíl orientační. Do roku 2020 bude tento cíl přezkoumán a případně navýšen na 30%. Evropská komise se bude dále zabývat odvětvími, v nichž lze dosáhnout výrazného zvýšení energetické účinnosti.

Při plnění obou cílů bude plně respektována svoboda členských států zvolit si vlastní energetický mix, tedy skladbu zdrojů energie. Zároveň tyto cíle nebudou převedeny do podoby vnitrostátních závazných cílů.

Vnitřní trh s energií

Dalším důležitým cílem je dosažení plně funkčního a propojeného vnitřního trhu s energiemi. V souvislosti s tímto cílem, který bude prioritní i po roce 2020, rozhodla Evropská rada o dosažení minimálního cíle 10% propojení stávajících elektrických sítí, a to co nejrychleji a nejpozději do roku 2020. K dosažení tohoto cíle by mělo dojít alespoň u těch států, které doposud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu s energií (Pobaltské státy, Portugalsko a Španělsko) a u států, které představují jejich hlavní přístup k vnitřnímu trhu s energií. Zvláštní pozornost bude věnována také vzdálenějším nebo hůře propojeným státům jednotného trhu (Malta, Kypr, Řecko),

Evropská rada potvrdila své dřívější závěry týkající se potřeby snížit energetickou závislost EU, a to jak v případě elektřiny, tak i zemního plynu. Foto zdroj: http://www.consilium.europa.eu/

Evropská komise bude pokrok států monitorovat a rovněž pravidelně informovat Evropskou radu o průběhu, s cílem dospět do roku 2030 k 15% propojení stávajících elektrických sítí. Evropská rada v této otázce vyzývá Komisi, aby před březnovým zasedáním následujícího roku předložila sdělení, v němž určí nejúčinnější způsoby dosažení tohoto cíle.

Energetická bezpečnost

Evropská rada potvrdila své dřívější závěry týkající se potřeby snížit energetickou závislost EU, a to jak v případě elektřiny, tak i zemního plynu. Tento cíl zároveň souvisí se zvýšením energetické účinnosti a z toho plynoucí snížení poptávky po energii. V této otázce EU akcentovala potřebu dosažení několika priorit. Zaprvé je nutné zajistit diverzifikaci dodavatelů energie a zásobovacích tras, a to například podporou nového plynárenského uzlu v jižní Evropě či podporou projektů v oblasti infrastruktury. Druhým vytyčeným cílem je zdokonalení podmínek pro lepší využití znovuzplyňovacích a skladovacích kapacit za účelem lepšího řešení mimořádných situací. Dalším nezbytným krokem je zkvalitnění výměny informací mezi členskými státy a EU a také mezi členskými státy a třetími zeměmi. V neposlední řadě je také důležité zvýšit spolupráci se třetími zeměmi a jednotné vystupování EU navenek v otázce energetické bezpečnosti.

K zajištění plnění těchto cílů bude na základě rozhodnutí Evropské rady vytvořen spolehlivý a transparentní systém řízení, který bude zaručovat nezbytnou flexibilitu členským státům a bude respektovat jejich svobodu na skladbu zdrojů energie.

Hospodářské otázky

Hospodářské otázky a problematika zaměstnanosti nadále zůstávají prioritním tématem členských států. I přes snahy států o strukturální reformy a stabilizaci eurozóny je nadále aktuální hospodářský vývoj neuspokojivý. Souvisí to se slabým růstem HDP, přetrvávající vysokou nezaměstnaností a nízkou inflací. Proto je nutné naplňovat cíle Strategické agendy pro Unii v čase změn, jež byla přijata na červnovém zasedání Evropské rady.  Primárním cílem této agendy je provádět opatření na podporu zaměstnanosti, růstu a konkurenceschopnosti. Klíčové jsou pro rozvoj také zvýšení investic, jež vyžadují strukturální reformy a zdravé veřejné finance. Evropská rada podporuje iniciativy Komise a Evropské investiční banky na podporu a zvýšení investic a vyzývá Komisi a Radu, aby na této iniciativě začaly pracovat a v prosinci podaly zprávu Evropské radě.

Ebola

V souvislosti s pokračujícím šířením viru Ebola lídři EU rozhodli o navýšení finančních prostředků poskytnutých na lékařskou péči, zdravotnické vybavení a posílení výstupních zdravotních kontrol v hodnotě 1 miliardy eur. EU bude nadále poskytovat klíčové kapacity, mobilní laboratoře pro odhalování viru, střediska pro léčbu a leteckou i námořní dopravu. Představitelé EU také rozhodli o posílení rozmístění lékařského a podpůrného personálu v postižených regionech. Nutné je také posílit kontroly v EU v souvislosti s případy, které se v Evropě objevily.

Lídři EU také vyzvaly Vysokou představitelku a Komisi, aby společně vypracovaly soubor opatření zaměřených na širší politické, bezpečnostní a hospodářské aspekty krize způsobené virem v západní Africe. Současně došlo k jmenování nastupujícího komisaře Chrisose Stylianidese koordinátorem EU pro boj proti viru Ebola, který by měl komunikací s širokou škálou aktérů posílit schopnost EU rychle reagovat na nebezpečí.

Mezinárodní otázky

Co se týká mezinárodních záležitostí, největší pozornost byla věnována situaci na Ukrajině. Představitelé EU připomněli dokumenty podepsané v Minsku a dbají na jejich dodržování týkající se příměří a předčasných voleb. Evropská rada rovněž znovu zdůraznila, že neuznává ruskou anexi Krymu a očekává respektování svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny ze strany Ruské federace. Unijní představitelé opakovaně vyjádřili podporu při provádění reforem na Ukrajině v souladu se závazky vycházející z dohody o přidružení.

Část jednání byla také věnována Moldavské republice v souvislosti s konáním parlamentních voleb dne 30. listopadu, jež představují důležitý krok v rámci moldavské evropské agendy.

Znepokojení vyjádřili představitelé nad obnovením napětí na Kypru a vyzvala Turecko ke zdrženlivosti a k respektování svrchovanosti Kypru.

Na závěr prvního dne summitu schválili lídři EU strategii EU pro jadransko-jónský region (EUSAIR).

Eurosummit

Druhý den zasedání Evropské rady se během oběda sešli zástupci zemí eurozóny společně s předsedou Evropské komise, předsedou Euroskupiny a prezidentem Evropské centrální banky, aby diskutovali o současné ekonomické situaci v eurozóně. Členové požádali budoucí zúčastněné společně s novým předsedou Eurosummitu o vypracování zprávy informující o dalších krocích směrem k užší spolupráci politik eurozóny, která bude prezentována na prosincovém zasedání.

Poslední slova Hermana van Rompuye v roli předsedy Evropské rady

V závěru zasedání předseda poděkoval všem lídrům a také předsedovi Evropské komise za vzájemnou spolupráci. EU dokázala, že jako unie dvaceti osmi států je schopná pracovat a jednat nejen mezi státy navzájem, ale také mezi institucemi. Předseda také popřál svému nástupci Donaldu Tuskovi a novému předsedovi Evropské komise J. C. Junckerovi při vykonávání jejich postů. 

Tereza Nováková působí jako juniorní analytička v think-tanku Evropské hodnoty.