Lídři EU se shodli na podobě nového klimaticko-energetického rámce do roku 2030

Stěžejním tématem dvoudenního bruselského summitu hlav členských států a vlád byla podoba a cíle nového rámce pro klimaticko-energetickou politiku EU do roku 2030.

Ty mohou ovlivnit ekonomický vývoj Evropy, a také vyřešit otázku energetické závislosti. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy v úvodním proslovu uvedl, že dohoda o nových klimaticko-energetických cílech bude zároveň nejlepším možným rozloučením předsedy Evropské komise a předsedy Evropské rady, jejichž mandáty zanedlouho vyprší. Přestože bylo vyjednávání obtížné z důvodu prosazování zájmů některých členských států, došlo nakonec k finální kompromisní dohodě. Předseda Evropské rady označil finální dohodu za ambiciózní a vyváženou.

Mimo témata klimatu a energetiky diskutovali lídři EU také o šíření nákazy eboly, ekonomických otázkách či mezinárodním dění, konkrétně na Ukrajině. V úvodu summitu došlo také k formálnímu potvrzení nové Komise vedené Jean-Claude Junckerem.

Ebola

Prvním diskutovaným tématem dvoudenního summitu bylo šíření viru eboly. Unijní představitelé první den jednání rozhodli o jmenování nového kyperského komisaře pro humanitární pomoc Christose Stylianidise koordinátorem EU pro boj s ebolou, která si doposud vyžádala přes 4 tisíce obětí. Světová zdravotnická organizace zároveň varuje, že v případě nečinnosti ze strany mezinárodního společenství může počet obětí rapidně narůst.

Dle Stylianidise má EU velké mezery co se týká její reakce na šíření epidemie.  Jeho úkolem bude tyto mezery odstranit a odpovědně reagovat na možnosti dalšího rozšíření. Dle Stylianidise by mělo dojít až k pětinásobnému navýšení počtu lůžek pro oběti, dále je také potřeba zvýšit počet vyškolených odborníků. Zároveň oznámil, že plánuje návštěvu států v západní Africe. Dále bude pracovat na zajištění toku informací o epidemii, urychlení výroby vakcín a udržení námořních a leteckých spojení do západní Afriky. V neposlední řadě se zasadí o dlouhodobou podporu a rozvoj států v postiženém regionu.

V rámci jednání o šíření nákazy došlo také k navýšení příspěvku EU k celosvětovému boji proti viru ebola na 1 miliardu euro. Za navýšení příspěvku se postavil britský premiér David Cameron, který zároveň kritizoval ostatní vedoucí představitele za malé odhodlání.  

Formální schválení nové Komise

Druhým výstupem zasedání bylo formální schválení nové Evropské komise, která se ujme svého úřadu 1. listopadu. Český premiér Bohuslav Sobotka novým komisařům pogratuloval a vyjádřil přání, aby česká komisařka Věra Jourová patřila k úspěšným členům Evropské komise v souvislosti se spravováním svého portfolia. Premiér se také vyjádřil k  tématům, na něž se bude nová Komise soustředit. Jednou z priorit nové Komise by dle něj měla být podpora růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a modernizace evropského průmyslu.

Shoda nad cíli klimaticko-energetického balíčku

Nejdůležitějším tématem říjnového zasedání se stala otázka nových klimaticko-energetických cílů EU do roku 2030. Ty budou následně projednávány s ostatními zeměmi na Konferenci o změně klimatu pořádané pod záštitou OSN, která se uskuteční v Paříži v následujícím roku. Finálnímu rozhodnutí předcházela dlouhá diskuze mezi představiteli, jež vyústila v kompromisní rozhodnutí respektující určité požadavky a zájmy některých členských států. Již předem se očekávalo, že dosažení konsenzu ohledně klimaticko-energetických cílů nebude snadné. Toto očekávání sdělila před summitem také německá kancléřka Angela Merkelová. Pozice dvaceti osmi států nejsou ohledně klimatu a energetiky jednotné. Spousta představitelů navíc požadovala flexibilitu v případě některých cílů bez závazků pro jednotlivé členské státy.

Prvním z cílů, na kterém se unijní představitelé shodli, je snížení emisí CO₂o 40% do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Postoje jednotlivých států se v této otázce velmi odlišují. Obavy států střední a východní Evropy pramenily především z možných negativních dopadů cílů na malé a středně velké podniky právě v době ekonomické stagnace s vysokou nezaměstnaností. Polsko, které je silně závislé na uhlí, vyjádřilo znepokojení nad tím, že náklady na dekarbonizaci ekonomiky zpomalí růst podniků. Podobný postoj zaujala také Česká republika. Naopak Velká Británie požadovala snížení emisí až o 50%. Kompromisem pro chudší státy bylo přislíbení finanční kompenzace za přijetí daného cíle.

Dle serveru Euobserver by měla být zhruba polovina emisí redukována díky reformě Evropského systému emisního obchodování. Foto zdroj: http://www.consilium.europa.eu/

Firmy, továrny či podniky, jež znečišťují prostředí, budou muset zaplatit prostřednictvím dražby emisních povolenek. Odvětví, kterých se tento systém netýká (doprava, zemědělství, stavby), budou mít nastaveny závazné roční limity emisí.

Druhým cílem, na kterém se unijní představitelé dohodli, je navýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, který bude do roku 2030 představovat 27% z celkového energetického mixu. Dle původního plánu, jejž předložila Evropská komise v lednu tohoto roku, měl být tento cíl závazný pro každý členský stát. S tím však některé státy (zejména Velká Británie) nesouhlasily, a proto došlo ke kompromisu, z nějž plyne závaznost tohoto cíle na celounijní úrovni.

Francouzský prezident Hollande považuje tento krok za vyslání jasného signálu státům jako Čína, Indie, a také USA, jež patří k největším „znečišťovatelům“. EU se bude tohoto cíle snažit dosáhnout také na Konferenci v Paříži mezi státy OSN. Ke schváleném balíčku byla připojena tzv. flexibilní doložka, která umožňuje se k cílům po konané Konferenci vrátit.

Třetím závazkem do roku 2030 je zvýšení energetické účinnosti ve výši 27%. Původní plán Evropské komise bylo navýšit účinnost na 30%, představitelé však požadovali snížení této hranice. Tento cíl není rovněž závazný pro každý členský stát, ale pouze na celounijní úrovni. Zároveň dojde v roce 2020 k jeho zhodnocení a možnému navýšená na původních 30%. Všechny tři cíle jsou srovnávány s rokem 1990.

Unijní představitelé se také shodli na zvýšení vzájemné propojenosti evropských energetických trhů. Jedná se o důležitý krok vedoucí k vytvoření energetické unie. Hlavy států a vlád se dohodly na dosažení minimálně desetiprocentního propojení elektrických sítí. V roce 2020 dojde k přezkoumání a možnému navýšení hranice na 15%, což v současné době požadují státy jako Španělsko a Portugalsko. Tento cíl se primárně zaměřuje na státy, jejichž integrace energetického trhu je minimální. Jedná se o již zmíněné Španělsko, Portugalsko, dále také pobaltské státy, Malta, Kypr, Řecko.

Na pořadu jednání byla také energetická bezpečnost EU. Hlavním zájmem států je zisk nových zdrojů a snížení energetické závislosti EU na některých státech (například Ruská federace), zejména v dodávkách elektřiny a plynu. V této souvislosti se lídři dohodli na realizaci důležitých projektů týkajících se především zemního plynu, jako je například vytvoření plynového koridoru sever-jih a jižního koridoru pro přepravu zemního plynu. Nezbytné bude také zaměřit se na infrastrukturní projekty zvyšující energetickou bezpečnost Finska a pobaltských států, jež jsou nejvíce zranitelnými státy v případě přerušení dodávek ruského plynu. Klíčové bude také posílit informační kanál mezi EU a třetími zeměmi, zejména Ruskou federací.

Rozhodnutí o konečné podobě nových klimaticko-energetických cílů sdělil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy prostřednictvím twitteru.

Současná komisařka pro oblast klimatu Connie Hedegaard vyjádřila nadšení ze vzájemné kompromisní dohody dvaceti osmi lídrů EU. Britský ministr pro energetiku a klima Edward Davey označil tuto dohodu za tzv. „historický moment.“ Dohodu všech členských států kladně hodnotí také Christiana Figueres, šéfka Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu.

Dle environmentalistických skupin však mohla EU udělat více. Například Joris den Blanken z Greenpeace přijatý balíček hodnotí jako velmi skromný. Dle některých dojde ke zpomalení čistého rozvoje energetiky. Zástupci Evropské environmentální kanceláře zase hodnotí přijaté cíle jako zoufale neefektivní a akcentují, že cíle měly být vyšší.

Dle českého premiéra se podařilo prosadit pozici zemí Visegrádské čtyřky, která požadovala, aby cíle pro energetickou účinnost a obnovitelné zdroje nebyly závazné pro jednotlivé země, ale pouze na celoevropské úrovni. Rovněž se podařilo vyjednat navýšení prostředků, které mohou využít méně vyspělé členské země. Česká republika by si tak dle expertních odhadů mohla přijít v kompenzacích na 50 až 70 miliard korun, které může využít na energetickou modernizaci své ekonomiky.

Ekonomické otázky

Druhý den zasedání lídři EU diskutovali o současné hospodářské situaci v EU za účasti prezidenta Evropské centrální banky Maria Draghi. Znepokojení vyvolávají zejména znovu se zpomalující ekonomiky Německa a Francie. Před jednáním se objevily zprávy o tom, že Evropská komise Francii a Itálii zaslala dopisy, ve kterých upozorňuje na závažné odchylky v jejich rozpočtech. Během zasedání přišla také zpráva Komise oznamující Velké Británii a Nizozemsku, že by měly do 1. prosince doplatit více než 2 miliardy euro do unijního rozpočtu, a to kvůli zlepšeným hospodářským výsledkům. Německo a Francie by měly naopak dostat část příspěvku zpět. Britský premiér David Cameron a nizozemský premiér Mark Rutte během zasedání diskutovali o tom, jak by se mohli těmto platbám vyhnout.Dle předsedy Komise Jose Manuela Barrosa by tento požadavek neměl být pro Británii překvapením a spíše ho mohla očekávat. 

Zpráva o razantním odmítnutí příspěvku ze strany britského premiéra se vzápětí objevila na twitteru. 

Britský premiér se během zasedání dožadoval svolání Rady ministrů financí, na které chce prosadit stažení tohoto požadavku. Dle serveru Euractiv tak jednání ohledně plateb zcela zastínila diskuzi nad ekonomickými otázkami.

Čtvrteční zasedání bylo zakončeno setkáním zástupců zemí eurozóny. Během eurosummitu varoval prezident Evropské centrální banky před možností zpětného úpadku do ekonomické recese v případě, že se státy nedohodnou na konkrétním plánu reforem a podpory investic. Snaha o obnovu a návrat do předkrizového období dle Draghiho ztratila dynamiku, navíc stále přetrvává vysoká nezaměstnanost. Státy eurozóny by tak měly začít více spolupracovat na reformách. Prezident také uvítal plány předsedy nové Evropské komise Jean-Claude Junckera na návrh nového investičního balíčku v hodnotě 300 miliard euro na oživení evropské ekonomiky.

Tereza Nováková působí jako juniorní analytička v think-tanku Evropské hodnoty.