V Památníku obětem hor v bývalé kapličce v Modrém Sedle v Krkonoších jsou zapsána jména desítek osob, které tu přišly o život.
Zima, kdy teploty klesají hluboko pod nulu, zuří vánice, v níž je těžké se orientovat a sněhové laviny smetou všechno, co jim přijde do cesty, je pro Horskou službu nejhorším obdobím v roce.
I tady však díky záchranářům existuje naděje, že nakonec všechno dobře skončí. Jako na Studniční hoře v lednu 1947.
Příběh, který se odehrál jedné mrazivé zimní noci roku 1947, převyprávěl ve své knize Příběhy mužů a hor spisovatel Čestmír Kubík. Začíná ve chvíli, kdy na stanici horské služby v Peci pod Sněžkou zvoní telefon. Volají z Luční boudy, že postrádají dívku a dva muže, kteří se ztratili cestou ze Studniční hory.
Celý den tam účastníci jakéhosi kurzu cvičili a při návratu v husté mlze se trochu zdrželi. Na Luční nedorazili a předpokládá se, že přejeli odbočku k boudě a sjeli někam k Obřímu dolu.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení