Sociální vyloučení na Bruntálsku a Jesenicku

Problematika vyčleňování menšin a hledání „nepřítele“ se stává v české společnosti stále více relevantní. Zároveň je otázkou času, kdy se tohoto tématu intenzivněji chopí i politické strany a hnutí. Tento trend je patrný zejména v lokalitách, které jsou ekonomicky a společensky znevýhodněné a potýkají se s celou řadou sociálních problémů – vysokou nezaměstnaností, nepříznivými vyhlídkami pro rozvoj atd. Jak ukázaly parlamentní volby v roce 2013, voličská podpora pro hnutí používající tuto „taktiku vyloučení“ (např. hnutí Úsvit na celostátní úrovni, kde dosáhl zisku 6,8 %; v okrese Jeseník a Bruntál 10,2 resp. 9,9 %) je vyšší právě v takových lokalitách, než je průměr v ČR. Jednou z těchto lokalit je i oblast Jeseníků – v tomto případě okresy Jeseník a Bruntál. Oba okresy splňují veškeré výše popsané atributy, a proto je zde riziko politické manipulace výrazně vyšší.

Původní německé obyvatelstvo bylo z této oblasti po druhé světové válce odsunuto a stát, se kterým Československo sousedilo, se změnil z Německa na Polsko. České pohraničí po válce osídlili Češi a Slováci, německé pak Poláci. Důvodem, proč je vhodné zmínit tento fakt, je hledání a nacházení identity, které v takovéto situaci není jistě jednoduché. Nezaměstnanost se pohybuje od 11 do 19 %. S nezaměstnaností je spojeno také sociální vyloučení a zhoršení soužití majoritní společnosti s menšinami. Vznikají tak sociálně vyloučené lokality a vzájemné interakce se vyostřují.

 V našem výzkumu, který jsme prováděli na podzim 2014 (v období konání voleb do místních samospráv) v okresech Bruntál a Jeseník, však nezaznělo v žádném z rozhovorů s místním obyvatelstvem, že by problematika sociálního vyloučení a soužití s romskou populací představovala problém. Ve všech městech téměř shodně zaznívala obdobná témata - špatná dopravní obslužnost a vysoká nezaměstnanost. Takto shodných odpovědí se nám dostávalo i v případě, kdy ve městě existovala sociálně vyloučená lokalita - například ve Vrbně pod Pradědem, Krnově či Bruntále. I z volebních programů stran kandidujících v tamních komunálních volbách je patrné, že pozornost věnovaná problematice sociálního vyloučení a případně bezpečnosti se vyskytuje spíše sporadicky a není rozhodně pravidlem.

I na přímé otázky týkající se soužití s romskou populací místní obyvatelé ve většině případů odpovídali, že je bezproblémová. Výjimkou je cílené sestěhovávání do ohrožených lokalit s cílem profitovat na sociální nouzi (např. poskytováním předraženého bydlení či lichvou). V tomto případě do míst přicházejí lidé bez jakýchkoli vazeb na lokální prostředí a postupně vznikají sociální problémy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat třem městům v tomto regionu – Javorníku, Bruntálu a Budišovu nad Budišovkou. V těchto místech dochází ke zmíněnému sociálnímu sestěhovávání, což postupně vytváří pnutí. Příkladem je Budišov nad Budišovkou, kde existuje rostoucí sociálně vyloučená lokalita a město bylo předmětem mediálního zájmu kvůli nevyjasněnému úmrtí jednoho z občanů. Ovšem ani místní obyvatelé tuto otázku nevnímají jako hlavní problém města. Druhým příkladem je Javorník, který se v posledních několika letech stává oblíbenou cílovou destinací migrace obyvatel v tomto regionu. Do Javorníku totiž přicházejí také lidé z okolních míst, kde chybí jakékoli společenské vyžití. A opět nastává stejný scénář – rostoucí napětí a to zejména z důvodu chybějící identifikace s místem.
Je na místě se ptát, z jakého důvodu dochází ke společenské a politické eskalaci sociálního vyloučení v severních Čechách a v Ústeckém kraji, respektive z jakého důvodu došlo k politické tematizaci tohoto problémů právě zde a nikoli v například v Jeseníkách, kde existují obdobné problémy sociálního vyloučení.

Více se o jednotlivých městech dozvíte na jeseniky.ceeidentity.eu.

Projekt, v jehož rámci tento text vznikl, byl podpořen Nadací OSF Praha.