Unijní lídři dali zelenou investičnímu balíčku

Evropští lídři se dne 18. prosince sešli v Bruselu na zkráceném zasedání Evropské rady prvně pod vedením nového šéfa Donalda Tuska. Hlavními projednávanými body byly dle oficiálních závěrů Evropské rady tzv. „Junckerův investiční balíček“ a situace na Ukrajině a v Rusku. Zvyšování investic a otázka východní hranice představuje dle předsedy Evropské rady nejdůležitější výzvy EU. Jednání probíhalo zcela netradičně pouze jeden den, dle Donalda Tuska došlo během čtvrtečního dne k projednání všech klíčových záležitostí.

Podpora investic v Evropě

Podpora investic a řešení selhání trhů v Evropě se staly ústředním tématem, jehož projednávání následovalo po tradiční debatě lídrů s předsedou Evropského parlamentu. Předseda Tusk posléze na tiskové konferenci zdůraznil, že se jedná o jednu z největších výzev budoucího vývoje EU. Diskuze o strategii na podporu investic, neboli o tzv. investičním balíčku, jež představil koncem listopadu předseda Evropské komise Jean Claude Juncker se účastnili také předseda Evropské investiční (EIB) a Evropské centrální banky (ECB).

Představitelé EU se shodli na tom, že zvyšování investic v Evropě je nezbytné k dosažení strukturálních reforem a fiskální konsolidace v členských státech Unie. Z toho důvodu schválili nový investiční balíček, jež by měl přinést investice ve výši 315 miliard eur. Součástí investičního balíčku je také vznik Evropské fondu pro strategické investice (EFSI), jež by mohl začít fungovat od června roku 2015. Ten bude pomocí finančních prostředků spolufinancovat životaschopné investiční projekty, které by měly během následujících tří let přinést do unijního rozpočtu až 315 miliard eur. Fond bude kromě prostředků z unijního rozpočtu (16 miliard) a příspěvku EIB (5 miliard) otevřen také příspěvkům členských států poskytovaným přímo nebo prostřednictvím vnitrostátních podpůrných bank. Od půli roku 2015 by mělo být v provozu také centrum pro investiční poradenství za účelem posílení technické pomoci pro projekty na evropské úrovni.

Prostředky z EFSI budou pouze doplňkem a nikoliv náhradou či konkurentem dotací ze strukturálních fondů. Komise bude v souvislosti s čerpáním dotací úzce spolupracovat s dotčenými členskými státy při hledání řešení za účelem maximálního využití závazků stanovených ve víceletém finančním rámci na období 2007–2013.

Lídři EU vznesli také v souvislosti se snahou o zajištění ekonomického blahobytu několik požadavků na Evropskou komisi. Ta by měla v následujících měsících zintenzivnit práci na klíčových opatřeních vedoucích ke zvýšení atraktivnosti Unie pro výrobu, investice a inovace a lepší integraci kapitálových trhů. S tím souvisí také pokračující snaha o přijímání jednoduché a transparentní legislativy s minimálními náklady. Státy rovněž vyzvali Komisi k přijetí právních předpisů v oblasti jednotného trhu a k většímu úsilí o odstranění překážek k dotvoření vnitřního trhů výrobků a služeb. V souvislosti s tímto cílem by měla Komise v následujícím roce předložit návrhy na vytvoření energetické unie a jednotného digitálního trhu. V roce 2015 by dle hlav států a vlád mělo dojít k završení jednání mezi EU a USA o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic.

Diskuze mezi unijními představiteli se týkala také potřeby dosáhnout pokroku v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a to jak na unijní, tak celosvětové úrovni. Komise v nadcházejících měsících předloží návrh týkající se automatické výměny informací a rozhodnutí o daňovém režimu v EU. V neposlední řadě představitelé vyzvali k užší koordinaci hospodářských politik k zajištění hladkého fungování hospodářské a měnové unie (HMU).

Pokrok v iniciativách na zvýšení investic bude pravidelně monitorován, zhodnocení proběhne také na následujícím březnovém summitu Evropské rady.

Vnější vztahy: Ukrajina a Rusko

Situace na Ukrajině a v Rusku byla tématem pracovní večeře. V souvislosti s pokračující krizí na Ukrajině předseda Evropské rady zdůraznil ve své pozvánce potřebu nadále aktivně řešit toto téma a přinášet konkrétní a rychlá rozhodnutí. Představitelé EU poblahopřáli Ukrajině k sestavení nové vlády a k odhodlání provádět řadu reforem, jež bude Komise, ale i členské státy nadále podporovat. Lídři rovněž podpořili snahu Komise o navýšení humanitární pomoci poskytované trpícím lidem na Ukrajině.

V rámci jednání došlo také k opakovanému odmítnutí uznat nezákonnou anexi Krymu a Sevastopolu a v souvislosti s tím ke schválení dalších sankcí dotýkajících se investic, služeb a obchodu. Sankce zakazují členským státům od 20. prosince financovat či poskytovat služby anektovanému poloostrovu. Zakázány jsou investice do firem či na dovoz vybraných druhů zboží a techniky v oblasti dopravy, telekomunikace a těžby nerostných surovin. Omezena je také turistika či využívání přístavů.

Obě strany by se zároveň měly řídit dohodami z Minsku, jež představují krok k politickému řešení krize, a dbát na jejich dodržování. Představitelé opakovaně vyzvali ke stažení Rusů z východní Ukrajiny a k zadržení dodávek zbraní a vojáků na východní hranici. Dle Evropské rady by měl být také zajištěn volný přístup na místo zřícení letadla linky MH17.

Tereza Nováková působí jako spolupracovnice Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.