Zatímco jednání o zóně volného obchodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy začala až v průběhu roku 2013, obdobné negociace se severním sousedem Spojených států vede Evropská unie již zhruba od poloviny minulého desetiletí. Konzervativní vláda dlouholetého premiéra Kanady Stephena Harpera si uvědomuje nevýhody silné závislosti exportně orientované kanadské ekonomiky na Spojených státech.
Jednání o zónách volného obchodu pak vidí jako důležitý nástroj diverzifikace obchodních vztahů. Paralelně s EU jedná Kanada i s dalšími obchodními partnery, například s Indií. Jednání s EU byla oficiálně zahájena na summitu Kanada-EU konaném v květnu 2009 v Praze a jejich výsledkem je podpis Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA, Comprehensive Economic and Trade Agreement) v Ottawě v září loňského roku.
Sjednanou smlouvu CETA nyní čeká ratifikační proces, který dle původních odhadů může zabrat až dva roky. Komplikace však nastaly již před jeho započetím. Na straně EU jde zejména o to, zda smlouva bude ratifikována jen unijními institucemi, nebo i ve všech 28 parlamentech členských států. Tyto kompetenční otázky vyvolává zejména problematika ochrany investic, kterou CETA zahrnuje. Je tak možné, že celý ratifikační proces se v EU zbrzdí a vyčká se na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Může se tak stát přímo iniciováním rozhodnutí ve věci ratifikace CETA. Alternativou pak je alespoň vyčkat rozhodnutí soudního dvora v aktuálně probíhajícím řízení o způsobu ratifikace dohody o volném obchodu se Singapurem, která problematiku ochrany investic rovněž obsahuje. V Kanadě se předpokládá, že CETA by mohla být vládou předložena k ratifikaci federálnímu parlamentu, a to pravděpodobně až po letošních říjnových volbách.
Česká republika, jako i jiné postkomunistické státy EU, již má s Kanadou sjednánu dohodu o ochraně investic. V případě ČR jde o znovu sjednanou smlouvu z roku 2012, která nahradila původní federální dohodu z roku 1990. V západoevropských zemích takovou dohodu s Kanadou dosud nemají a zavedení možnosti arbitráží tam tak vyvolává u části společnosti obavy. Pro ČR však zavedení ochrany investic ve smlouvě CETA nepřináší nic, co by již nebylo za poslední více než dvě desetiletí známo.
Naopak, pro Českou republiku nabízí CETA řadu možností. Smlouva má například vést ke zrušení cel až u 98 % druhů zboží. CETA je dále unikátní v tom, že je první obchodní dohodou, ve které se Kanada zavázala vpustit zahraniční dodavatele do veřejných zakázek na všech úrovních kanadského státu (tedy na federální, provinční i místní úrovni). Pro český a celkově i evropský byznys to může být velmi příznivé. Například zóna volného obchodu mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem (NAFTA) zakotvuje povinnost otevřít veřejné zakázky pouze na federální úrovni. Úroveň provincií, která je v Kanadě z hlediska objemu veřejných zakázek velmi důležitá, zůstala smlouvou NAFTA nedotčená a přístup dodavatelů z USA či Mexika do výběrových řízení v kanadských provinciích tak závisí plně na rozhodnutí provincií samotných. Dodavatelé zboží a služeb z EU by tak v Kanadě získali podstatnou výhodu, která by je zvýhodnila i před konkurencí z dalších amerických států.
Kryštof Kruliš
Autor je analytik AMO
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
