Vítězstvím SYRIZA končí řecký politický kartel. Na tahu je Troika

V uplynulých dvou a půl letech pokračovala vládní konzervativní Nová demokracie (ND) v politice úspor a ve snaze o provedení reforem státní správy a veřejného sektoru. K těmto krokům se země zavázala podpisem memoranda o finanční půjčce řecké ekonomice ze strany troiky v květnu 2010 a opětovně v únoru 2012.

Navzdory svým politickým neúspěchům v boji s korupcí, klientelismem a daňovými úniky a polovičatosti řady prosazovaných reforem dokázala ND vést zemi v době mimořádné politické a ekonomické nestability. Do lednových parlamentních voleb se vydala s příslibem další modernizace řeckého státu a ekonomiky. Mnozí Řekové si tuto stranu nicméně spojují s bolestivými vládními škrty, které v uplynulém období vedly ke zhoršení sociální situace obyvatel a k nárůstu nezaměstnanosti.

Vítězná SYRIZA představuje pro své voliče především novou politickou alternativu, která není spojena s klientelistickým vládnutím ND a Panhelénského socialistického hnutí (PASOK). S jejím zvolením jsou spojeny naděje na zmírnění sociálních dopadů krize na řecké obyvatele, stejně jako obavy z dalšího zadlužování země. Svými radikálními postoji k podmínkám řecké půjčky proti sobě Alexis Tsipras a jeho strana již dříve popudili představitele troiky, a ohrozili tím postavení Řecka v eurozóně. V uplynulých měsících Tsipras zřetelně zmírňoval svoji rétoriku kupříkladu tím, že namísto dřívějšího jednostranného odstoupení od memoranda připustil zahájení jednání s troikou ihned po vyhraných volbách.

Iniciativa nicméně nyní spočívá především na straně Německa a mezinárodních věřitelů Řecka, a k uklidnění vyhrocené situace tudíž nemusí bezprostředně dojít. Vítězství SYRIZA je pak zklamáním především pro ty voliče, kteří jsou přesvědčeni, že její nástup k moci zvrátí reformní proces a zpochybní dosavadní řecké oběti. SYRIZA navíc byla často zatracována pro populistický charakter své politiky, nicméně až politická praxe může prokázat, zda má tato dosud výhradně opoziční strana Řekům co nabídnout.

Výrazný volební úspěch SYRIZA je bezpochyby důsledkem dlouhotrvající ekonomické krize, radikalizace řecké společnosti a sociální mobilizace. Tyto okolnosti vytvořily poptávku po politické straně slibující konec úsporám a „ponižování“ Řecka před jeho evropskými partnery. Právě SYRIZA je mnohými svými voliči vnímána jako jediná strana, která je schopna provést zásadní politické, ekonomické a sociální reformy, v jejichž prosazování ND a PASOK selhaly. Klíčem k úspěchu se stala nová politická orientace strany, kterou začal prosazovat současný předseda SYRIZA Tsipras a která stranu proměnila z marginálního uskupení intelektuálů v politické hnutí schopné oslovit velké množství voličů napříč společenským spektrem. Řadu nerozhodnutých voličů pak SYRIZA dokázala přesvědčit v uplynulých měsících, kdy postupně zmírňovala svoji radikální rétoriku vůči EU a troice, čímž se stala politicky přijatelnou i pro méně revolučně naladěné Řeky.

Koalice proti Troice?

Po sečtení všech hlasů je již zřejmé, že SYRIZA nedosáhne na parlamentní většinu o pouhé dva mandáty. Již v den voleb zahájil Alexis Tsipras jednání s Panosem Kammenosem, představitelem pravicové populistické formace Nezávislí Řekové, která se podobně jako SYRIZA staví odmítavě ke stávajícím podmínkám řecké půjčky. Výběr této strany, která v minulosti nechvalně proslula nevybíravými výroky na adresu ilegálních imigrantů v Řecku, je nicméně zklamáním pro některé liberálně založené voliče SYRIZA, kteří se s konzervativními názory Nezávislých Řeků jen těžko ztotožní.

Poněkud překvapivé složení nové řecké vlády může být pragmatické z vnitropolitického hlediska, protože Nezávislí Řekové nevyšli z voleb příliš silní a nedisponují velkým množstvím mandátů. Zároveň poukazuje na skutečnost, že se vláda v příštích měsících opravdu hodlá maximálně zaměřit na vyjednávání s troikou. Je otázkou, zda by se SYRIZA a Nezávislí Řekové dokázali shodnout i v dalších otázkách. Nově vzniklá spolupráce těchto stran se naopak setkala s kritikou ze strany EU a troiky, jejichž představitelé zatím nejeví ochotu Řecku v čemkoli ustupovat. Ze strany SYRIZA se tedy nejedná o příliš diplomatické rozhodnutí.

Nyní bude záležet výhradně na Tsiprasových vyjednávacích schopnostech, zda pro Řecko dosáhne kýžených ústupků. Ačkoli v době krize u části řecké společnosti zesílily protiunijní nálady, postoj Řeků k evropské měně je spíše pozitivní. Není tedy pravděpodobné, že by SYRIZA chtěla po volbách pokračovat ve vyhrocování řecko-unijních vztahů a snažila se o vyvedení země z eurozóny. Otazník nicméně visí nad budoucností řecké ekonomiky, v jejímž případě vedly pouhé spekulace o vítězství SYRIZA k propadu na athénské burze a negativně ovlivnily chování finančních trhů. Řecko v uplynulém roce zaznamenalo první mírný růst HDP, to nicméně neznamená, že se jeho ekonomická situace nemůže znovu zhoršit. Hlavní iniciativa nyní spočívá na zástupcích EU a troiky, kteří tak mají mnohem větší schopnost ovlivňovat budoucnost Řecka, než Tsiprasova vláda.

Nikola Karasová

Autorka je spolupracovnice AMO

Follow @AMO_cz