Inflace míří dolů, centrální banky sázejí na slabší kurzy

Včerejší propad lednové inflace v Německu na -0,5 % připomněl, proč ECB spustila masivní tisk nových peněz. Německá inflace je poblíž historických minim a do výraznějšího propadu se v lednu dostane pravděpodobně i inflace za celou eurozónu. Záporné inflační tlaky si dováží i Česko a čekám, že se i zde inflace v lednu poprvé od roku 2009 může dostat do záporu - konkrétně na hodnotu -0,3 % (meziročně).

Evropská centrální banka i Česká národní banka věří, že inflaci pomůže v nejbližší době stabilizovat měnová expanze a především slabší měnové kurzy. Je pravda, že česká koruna především díky měnové expanzi ECB oslabila meziročně oproti americkému dolaru skoro o 17 %. Obchod s USA má ale na celkovém zahraničním obchodě ČR relativně malý podíl (přibližně 2,5 %). Efektivní kurz koruny (který používá váhy zahraničního obchodu) je tak meziročně slabší pouze o procento.

A to nehledě na skutečnost, že česká koruna v tuto chvíli výrazně ztrácí i vůči řadě asijských měn (čínský jüan, korejský won), které jsou více či méně vázány na dolar. Optikou efektivního kurzu tak na první pohled nelze čekat skrze kurzový kanál žádný výraznější inflační impulz.

Tento obrázek je ale zkreslený jedním důležitým faktorem, a to je ruský rubl. Česká koruna vůči ruskému rublu za poslední rok kvůli ruské krizi výrazně posílila (o 65 %). Zahraniční obchod s Ruskem má váhu zhruba pět procent a tak silný pohyb je na celkovém kurzu koruny znát. Značná část dovozů z Ruska je denominována přirozeně v dolarech, a ne v rublech (ropa, plyn). A s rozjezdem ruské krize pravděpodobně i velká část českých vývozců začala tlačit na účtování cen v dolarech. Po započtení tohoto efektu je česká koruna odhadem meziročně o 3-4 % slabší, a to už by na inflaci mohla zanechat svůj otisk.