Ženy v džihádu

Vyjednávání Japonska a Jordánska s Islámským státem, ve snaze o zachránění svých občanů, nám připomněla věc, o které se příliš často nemluví. Tou jsou ženy a jejich role v džihádu. Sajjida al-Rišáwí byla symbolem toho, že i rigorózní Islámský stát, který vnímáme jako ženy naprosto omezující, má pro něžné pohlaví připravené místo. A ačkoliv se jednotliví duchovní a organizace neshodnou, jaké je ono místo ženy v džihádu, jisté je, že je důležité.

Jak se může žena stát pro IS tak důležitou, že se dostane na přední příčku jejich „seznamu vězňů, které musíme dostat zpátky“? Čtyřiačtyřicetiletá Iráčanka byla odsouzena k smrti v roce 2006 za svou účast na atentátech v Ammánu v roce 2005. Na začátku prosince toho roku tři simultánní útoky v Jordánském hlavním městě zabily 57 lidí a zranily dalších 300. Sajjida a její manžel se plánovali odpálit na probíhající (jordánské) svatbě v místním hotelu, Sajjidě se ale pokazila výbušnina a sebevražedný útok, na rozdíl od jejího manžela, přežila. Zajata byla o několik dní později a o několik dalších dní vystoupila v irácké televizi, kde s klidem popsala nepovedený útok. Tato „uvězněná sestra“ se stala ikonou džihádistů také patrně díky blízkosti svojí rodiny k bývalému šéfovi al-Qáidy, al-Zarqáwímu. Al-Rišáwí je důležitá také proto, že pochází z velmi silného iráckého kmene, z provincie al-Anbar, nyní okupované Islámským státem. V tomto regionu může hrát velmi důležitou roli v získávání nových rekrutů.

Další sestrou, kterou chce IS osvobodit, je Áfia Siddíqí, pákistánská vědkyně, přezdívaná „Lady al-Qáida“, zadržovaná v Texasu. IS se ji snažil vyměnit za Jamese Foleyho, kterého zavraždili poté, co USA odmítly výměnu zajatců.

Ačkoliv jsou obě ženy spjaty s al-Qáidou a ne s Islámským státem (obě organizace se od sebe ideologicky liší), ten je chce získat, aby k sobě přiklonil džihádisty z celého světa a přetáhl členy právě konkurenční al-Qáidě. Ženy a jejich symbolika, coby matek, manželek a dcer je velmi důležitá právě pro rekrutování nových členů.

Uvedla bych příklad jedné, která je nyní na svobodě. Maročanka Fátima Medždžátí, přezdívaná dříve Černá vdova (ne kvůli vraždě muže, ale kvůli černému hávu, do kterého se strojí), je vdovou po mudžáhedínovi. Této marocké hvězdě se podařilo dostat se do Sýrie poté, co složila slib věrnosti chalífovi IS, Abú Bakrovi. V Sýrii byla přivítána jako hrdinka, vycvičena a provdána za jednoho z vůdců organizace. Fátima má na starosti formování žen v Islámském státu, kde je nazývána Umm al-mu´minín, Matka věřících. Dnes sídlí ve městě Raqqa, hlavním městě IS a požívá řady privilegií, plynoucích z dobrých vztahů s chalífou a premiérem. I přesto ale vyslovila žádost, že by se ráda vyzbrojila opaskem z C4 (jedna z nejničivějších výbušnin) a upravila tak svůj každodenní program.

Koho Matka věřících v Racce tedy cvičí?

Do boje mezi muži odchází řada žen, jak muslimek z muslimských zemí, tak nově konvertovaných Zápaďanek, které se vzdají rodiny a domova a jdou bojovat do země, kterou nikdy neviděly, proti nepříteli, kterého ani neznají. Proč? IS slibuje ženám, které rekrutuje na internetu, manžely a skvělý život, i když paradoxně ženy v novém státě nemají takřka žádná práva. Na internetu se ale mohou provdat za džihádistu a pokusit se za ním odcestovat, aby mu pomohly v jeho boji, nebo bojovaly po jeho boku. Všichni si pamatujeme dvě mladé Rakušanky, které v minulém roce zmizely někde v Sýrii. Obě jsou dnes těhotné a nedávno zatoužily vrátit se domů, než znovu vyhlásily svoji lásku IS, podle médií patrně se zbraní u hlav.

Pravděpodobně v roce 2013 se objevila skvělá možnost pro ženy, jak se do svaté války zapojit i v případě, že nechtějí jít do boje. Touto možností je sexuální džihád, který má původ ve fatwě saúdského klerika Mohammeda al-Arífí, který vyzval sunnitské ženy, aby svými těly podpořily mudžáhedíny v boji proti Baššáru al-Asadovi. Ačkoliv al-Arífí sám popřel, že by takovou fatwu kdy vydal, škoda byla napáchaná a sexuální džihád byl na světě. Záhy, ještě v tom samém roce, se ukázalo, že řada mladých dívek opravdu odjíždí (nebo je posílána) podpořit své bratry ve zbrani. Jako první se touto angažovaností proslavily tuniské dívky, ale dnes mezi sexuálními džihádistkami najdeme i Evropanky (50 Britek, 40 Němek a 60 Francouzek) a dívky z daleké Asie. Z Malajsie například odjelo 50 dívek, řada dalších pak z Austrálie. Zatímco v tomto ohledu „vzdělané“ Zápaďanky si mohou otevřít dům lásky, zbylé dívky v podstatě kolují z ruky do ruky.

IS, který sexuální džihád vyhlásil oficiálně v červnu, také vyzývá své poddané, aby sami posílali neprovdané dcery, nebo si je rovnou sám bere, což je ale v podstatě v rozporu s celým konceptem. Na druhou stranu, souhlas se dá získat i hrozbami - pokud se vybrané dívky odmítnou zúčastnit, jsou zabity.

Jakkoliv se naprostá většina muslimů proti této „svaté válce“ bouří a klerici ji odsuzují jako prostituci, mladé dívky stále podléhají vlivu radikálů, stejně jako mladí muži, verbovaní do boje. IS ženy potřebuje neméně důležitě, jako potřebuje bojovníky.

Slibuje mužům, kteří půjdou do boje, že dostanou ženu. Potřebuje své bojovníky udržet spokojené po tělesné rovně, zatímco umírají pro tu duchovní. A pro dívky, které se topí v nejistotě, zda tuto velkou úlohu zvládnou, se dokonce dají sehnat manuály, jak být „dobrou ženou džihádisty,“ jež je dokonale na jejich úkol připraví. Organizace Zúrá´, která tento návod připravila, si získala na Twitteru za 2 týdny 2500 příznivců, dnes má přes 5700. Jakkoliv se nám ale můžou připravená videa a výzvy zdát absurdní, fakt je ale stále stejný: Islámský stát zavolal ženy, a ony přicházejí.