Léčba Řeckem je poučná i pro Česko

Základní problém nové řecké vlády a zároveň celé eurozóny zní: Co s řeckými dluhy? Řešení přitom navíc ovlivní, jak se k budoucímu možnému přijetí eura postaví země, které jsou zatím mimo. Tedy i Česká republika.

Před včerejší schůzkou ministrů financí eurozóny řecký ministr dvouznačně prohlašoval, že ,,ten, kdo není připraven na střet, vlastně ani nevyjednává". Výsledek jednání nebyl do vydání textu znám, celé story bude mít ovšem v každém případě pokračování už dnes a zítra na zasedání Evropské rady.

Názory některých aktérů byly již dopředu známy. Francie či Španělsko naznačily vstřícnost Řecku ulevit, zatímco Německo dosud bylo proti jakémukoli dalšímu odpouštění jistiny řeckého dluhu. Stejný kurz drželo například Finsko, ale i současná portugalská vláda. Jednotlivé skupiny států se tak zatím neformovaly striktně podle severního a jižního křídla, i když v případě Portugalska se postoj může změnit po volbách plánovaných na druhou polovinu tohoto roku.

Co lze ale odhadnout ještě hůře, je vývoj postojů v samotném Řecku pod vládou Syrizy. Ministr financí Varufakis označil původní záchranný program pro Řecko a jeho podmínky za ,,toxickou fantazii", která byla již od počátku předurčena k nezdaru. Podobně tvrdý postoj ohledně nevyhnutelnosti restrukturalizace řeckého dluhu zastává ostatně i americká investiční banka Lazards, která nové řecké vládě v těchto otázkách radí. Odchod z eurozóny Řecko odmítá, přesto se o této variantě stále častěji spekuluje. Ještě na konci ledna dávala německá banka Berenberg této možnosti pravděpodobnost 35 procent, o týden později ale Alan Greenspan již hovořil o tom, že odchod Řecka z eurozóny je jen otázkou času. Možnost řeckého bankrotu v následujících dvanácti měsících odhaduje agentura Bloomberg na téměř 16 procent, což celosvětově Řecko řadí v pravděpodobnosti úpadku na třetí místo za Ukrajinu a Venezuelu.

Česká republika stojí mimo eurozónu a odpuštění nebo neodpuštění dluhu tak na její daňové poplatníky bezprostředně nedopadne. Nejistota je však rizikem pro ekonomy po celém světě, tím spíše pro země exportně silně napojené na eurozónu, jako je Česko. A především, vyústění řecké krize se promítne, jak už bylo řečeno, do vůle a termínu přijetí eura. Za současného stavu nelze k jednotné měně přistoupit bez toho, aniž by Česko přijalo i příslušný díl odpovědnosti v rámci záchranných mechanismů eurozóny. Česko přitom v roce 2014 plnilo všechna konvergenční kritéria s výjimkou dvouletého členství v systému směnných kurzů ERM II a drobných úprav ve statutu České národní banky.

Z hlediska exportního navázání české ekonomiky na eurozónu přijetí eura dává smysl. Jednotná měna by přispěla ke snížení transakčních nákladů, eliminaci kurzového rizika u většiny českého exportu a v neposlední řadě i k zatraktivnění České republiky pro investory z ostatních států eurozóny. Nejistota ohledně řeckého dluhu však do problematiky načasovaní českého přijetí eura přináší silné negativní aspekty, a to jak v rovině finanční, tak v rovině politické. Zájmem Česka tak je, aby řecký problém nebyl odsouván částečnými řešeními a nefunkčními kompromisy.

Vedle hlasů na podporu restrukturalizace řeckého dluhu a hlasů proti němu je legitimní, aby ze strany států čekajících na přijetí eura zněl i jednoznačný apel na nalezení dlouhodobě udržitelného řešení tohoto problému; ať již to bude skrze odpuštění části dluhu, jeho reálnou restrukturalizací či naopak vystoupením Řecka z eurozóny nebo jeho řízeným bankrotem

Jednotná měna je důležitý nástroj evropské integrace. Je významným a zejména velmi praktickým prvkem, který slouží k odstranění bariér na jednotném trhu EU. V současné době však drží ve hře s jednotnou měnou karty v rukou pouze stávající členové eurozóny. Noví hráči ale mohou a měli by požadovat, aby stávající partie byla v rozumné době uzavřena.

Za sebe se musejí do budoucna zaručit, že se nestanou dalším Řeckem a na rozdíl od něj budou dodržovat pravidla hry. Dosavadní klub by měl pak zase pochopit, že nově příchozí budou váhat s převzetím spoluodpovědnosti za účet z doby, než se ke hře sami plně připojili. Léčba Řeckem, ať už dopadne jakkoli, bude pro všechny, včetně Česka, velmi poučná.

Komentář byl původně publikován 12.2. 2015 v Hospodářských novinách.

Kryštof Kruliš

Autor je analytik Výzkumného centra AMO

Follow @AMO_cz