Evropská rada: Ukrajina, terorismus a "Trojka u konce"?

Na jednání evropských lídrů napjatě očekávaná debata o řeckém dluhu neproběhla - o to více prostoru dostala Ukrajina a boj proti terorismu. 

Předsedové vlád a hlavy členských států se minulý čtvrtek (12. února) sešli na neformálním zasedání Evropské rady s cílem projednat tři aktuální výzvy, jimž v současnosti Evropa čelí. Velký prostor byl věnován jednání o ukrajinské krizi a výsledkům nové Minské dohody (tzv. Minsk II), dále také boji proti terorismu. V závěru zasedání lídři diskutovali o posílení hospodářské a měnové unie. Jednání se poprvé účastnili dva noví unijní lídři – nový řecký premiér Alexis Tsipras a rumunský prezident Klaus Iohannis.

Jednání předcházela tradiční výměna názorů mezi představiteli EU a předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem. Ten hovořil zejména o nutném posílení či zavedení nových mechanismů sloužících zejména v boji proti terorismu. Soustředit by se měla EU dle Schulze na zabránění radikalizace mladých lidí, posílení kontrol vnějších hranic EU a zajištění většího množství dostupných zdrojů pro bezpečnostní služby a soudy. Předseda rovněž zdůraznil potřebu prohloubit hospodářskou a měnovou unii a to s plným zapojením EP.

Unijní lídři při neformálním střetnutí. 

_{(zdroj: flickr.com)}

Obnovení míru na Ukrajině

Hlavním bodem zasedání se stala situace na Ukrajině a výsledky jednání v Minsku, které proběhlo v noci z 11. na 12. února za účasti německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Hollanda. Zasedání se účastnil také ukrajinský prezident Petr Porošenko, který lídry seznámil s aktuální situací na Ukrajině a s vyhodnocením nové dohody Minsk II. Ta obsahuje ujednání o klidu zbraní od 15. února, stažení těžkých zbraní a propuštění všech vězňů. Dle nové dohody by měla vzniknout ústavní reforma umožňující do konce roku decentralizaci povstaleckých oblastí. Kyjev by také měl do konce roku dostat pod kontrolu mezinárodní hranici. 

Předloženým výsledkům dohody vyjádřili lídři EU pouze „opatrnou“ podporu a to do té doby, dokud nebudou výsledky, zejména pak dohodnuté příměří, skutečně naplňováno, a dokud nedojde ke skutečnému zklidnění konfliktu. V případě, že nebude dohoda naplňována, je Evropská rada připravena bez váhání přijmout nezbytné kroky. Dle vyjádření předsedy Evropské rady Donalda Tuska a německé kancléřky Merkelové by krátce po summitu země EU mohly v případě nedodržování příměří schválit další protiruské sankce. Unijní představitelé zároveň vyjádřili jednotnou podporu úsilí prezidenta Porošenka o obnovení míru a zachování nezávislosti, svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny.

Dle Tuska je na místě velká opatrnost, zvláště po zkušenostech s první dohodou z Minsku. 

_{(zdroj: flickr.com)}

Boj proti terorismu

Druhým bodem na pořadu jednání se stala otázka boje proti terorismu, která začala na úrovni EU rezonovat krátce poté, co došlo k útoku na redakci týdeníku Charlie Hebdo v centru francouzské metropole. V souvislosti s tímto problémem přijali lídři prohlášení obsahující směry, kterými se bude řídit práce EU a členských států v nadcházejících měsících zaměřující se na tři hlavní oblasti činnosti: zajištění bezpečnosti občanů, předcházení radikalizaci a ochrana hodnot a spolupráce s mezinárodními partnery.

V souvislosti se zajištěním bezpečnosti osob vyzvali lídři k přijetí silné a účinné směrnice o evropské jmenné evidenci cestujících a s pevnými zárukami ochrany údajů, tzv. směrnice o pasažérech leteckých společností známé pod zkratkou EU PNR. V budoucnu by také mělo dojít k zahájení systematických a koordinovaných kontrol osob na hranicích využívajících práva volného pohybu. Dle Českých novin tak Unie reaguje na vysoký počet evropských občanů, kteří odjíždí bojovat do zahraničí (například Sýrie) a následně se radikalizovaní vrací zpět na území EU. Dle ředitele Europolu Roba Wainwrighta se počet těchto bojovníků odhaduje na tři až pět tisíc lidí. Celníci a policisté by tak měli v budoucnu dle návrhu systematicky prověřovat každého cestujícího, který do Schengenského prostoru přijede nebo přiletí. Český premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že ČR patří mezi země, který si nepřejí návrat hranic mezi členskými zeměmi. Volný pohyb pro ČR představuje zásadní prioritu, a proto by měl dojít k posílení kontroly vnější hranice EU.

Důraz je také kladen na zintenzivnění výměny informací a operativní spolupráci mezi donucovacími a justičními orgány a bezpečnostními službami, dále také na přijetí směrnice o bezpečnosti sítí a informací.

V souvislosti s předcházením radikalizace by měla být dle lídrů EU přijata opatření k odhalování a odstraňování internetového obsahu propagujícího terorismus či extremismus a zintenzivněna spolupráce mezi orgány veřejné moci a soukromým sektorem a rovněž s Europolem. Tyto obsahy souvisí dle Euroskopu hlavně s islamistickou propagandou.

Další nezbytnou činností EU je zajistit větší spolupráci se třetími zeměmi v bezpečnostních otázkách a boji proti terorismu a také trvalou a koordinovanou spolupráci s OSN a Globálním fórem pro boj proti terorismu.

Posílení evropské měnové unie

Posledním bodem jednání byla debata o posílení hospodářské politiky v eurozóně, a to v návaznosti na nedávné rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o nutném zajištění konvergence ekonomik členských států s měnovou unií. K naplnění takového kroku budou dle představitelů zapotřebí strukturální reformy na vnitrostátní úrovni. Cílem EU by dle lídrů mělo být vytvoření skutečné hospodářské a měnové unie.

Debaty se účastnil také předseda ECB Jeroen Dijsselbloem, který vedoucí představitele informoval o výsledků zasedání Euroskupiny, které se konalo 11. února 2015. Předmětem tohoto zasedání byla situace v Řecku, zejména další postup vzhledem k tomu, že koncem února skončí stávající řecký ekonomický ozdravný program. Server Euractiv informoval, že řecký premiér Alexis Tsipras záchranný program označil za chybu a odmítá jeho další prodloužení. Dle předsedy ECB Jeroena Dijsselbloema bude dosažení politické dohody mezi EU a novou řeckou levicovou vládou velmi obtížné. 

Pohledem médií

Očekáváná debata týkající se Řecka a jeho dluhu, která se měla dle serveru Euractiv stát na zasedání Evropské rady jednacím bodem číslo jedna, však nakonec neproběhla. Zásadní rozhodnutí o tom, jak naložit s Řeckem a jeho dluhy, lídři nechali na představitelích účastnících se zasedání Euroskupiny (16. února). Přesto řecký premiér několikrát během zasedání prohlásil, že „Trojka je u konce“, čímž naznačil odmítání následující spolupráci s „trojkou“ (EU, ECB a Mezinárodní měnový fond) po skončení řeckého záchranného balíčku, ke kterému dojde 28. února. Během zasedání unijních lídrů vyjádřil obavy nad řeckým chování také předseda Evropské rady Jean-Claude Juncker.

Server Euractiv rovněž uvedl, že ani jednání o aktuální situaci na Ukrajině nepřineslo žádný zvrat. Dle premiéra Bohuslava Sobotky se ústředním tématem všech diskuzí stalo uzavření dohod Minsk II, která je dle jeho vyjádření křehká a bude záležet na její implementaci. Server European voice nicméně informuje o tom, že dosažení dohody mezi ukrajinskou a ruskou stranou rozproudilo mezi lídry EU záchvěv naděje na možná ukončení bojů na východě Ukrajiny. Kancléřka Merklová však zdůraznila, že vzhledem k předchozí zkušeností s první dohodou z Minsku ze září 2014 nelze podléhat iluzím.

Předseda Evropské rady Donald Tusk byl rovněž konfrontován s otázkou, zda by mohlo v budoucnu dojít k odstranění sankcí. Dle Tuska je nyní na místě velká opatrnost, zvláště po zkušenostech s první dohodou z Minsku. Dle Merkelové musí ekonomický tlak na Rusko pokračovat a sankce tak mohou být zrušeny v případě, že příčiny sankcí budou vyřešeny.

Tereza Nováková působí jako juniorní analytička think-tanku Evropské hodnoty.