Moskevský opoziční list Novaja gazeta publikoval zajímavý dokument, který podle jeho informací byl vytvořen někdy mezi 4. a 12. únorem loňského roku. V něm neznámí autoři navrhují Kremlu, aby využil současné ukrajinské krize a zahájil proces připojení východních regionů k Rusku. Podrobněji je obsah tajného plánu rozebrán zde, teď se omezím jen na krátký komentář. 

Dokument jistě nemůžeme považovat za nějaký důkaz, že Kreml od samého počátku plánoval vyvolat konflikt na východní Ukrajině. Dokument vznikal zjevně jako příprava k nějakému jednání, nejde o nějaký ucelený plán. Neznáme jeho autory, můžeme jen podle stylu odhadovat, že skutečně pocházejí z okruhu Konstantina Malofejeva, miliardáře, který zaměstnával například Igora Girkina-Strelkova. Ten jako první rozpoutal ozbrojenou revoltu na Donbasu. Malofejevovým zaměstnancem byl také Alexandr Borodaj, bývalý předseda vlády tzv. Doněcké lidové republiky. Stejně tak dokument mohl pocházet z dílny Ruského institutu strategických výzkumů. Ten vznikl z bývalého výzkumného ústavu sovětské a ruské rozvědky a jeho současný šéf, generálporučík SVR Leonid Rešetnikov je znám svými výroky o Ukrajině coby umělém státu. 

Zajímavé na textu je, jakými argumenty se adresáty snaží přesvědčit. Oproti oficiálním zdůvodněním ohledně obrany „ruského světa“ je zde čistá geopolitika – přístup k zdrojům pracovní síly, etnicky blízká migrace, kontrola tranzitních plynovodů, potřeby ruského vojenského průmyslu. Při pohledu z Česka zní poněkud zlověstně argument návratu Ruska do střední Evropy v roli jednoho z hlavních hráčů.

Překvapí i zjevné lži nebo nechápání situace. Kdo z představitelů EU počítal počátkem loňského února s rozpadem Ukrajiny, a dokonce se připravoval na pohlcení části jejího území? Teorie o vůdcích Majdanu, kteří se rekrutovali z řad hooligans a kriminálníků, přičtěme na vrub zpravodajství ruské televize, které již od listopadu demonstranty důsledně označovalo za narkomany, bezdomovce a podobné živly. Překvapivější je u autorů, kteří se vydávají za znalce ukrajinské situace, tvrzení, že Doněck zůstane na straně Ukrajiny, zatímco Dněpropetrovsk se rád připojí k Rusku. Jak víme, dopadlo to přesně naopak.

Co bychom si ale hlavně měli z četby tohoto dokumentu odnést, je chápání konečných cílů Kremlu. Říká se tu jasně, že je třeba žádat decentralizaci, federalizaci, vstup do Ruskem vedené celní unie na regionální úrovni. Tedy všechny požadavky, které nyní slyšíme od představitelů tzv. lidových republik. Ale dokument to říká jasně, konečným cílem je připojení k Rusku a je jedno, kolik ústupků Kyjev udělá.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru