Mnichovská bezpečnostní konference: dramatická proměna mezinárodního systému a nový izolacionismus?

Začátkem února se v bavorské metropoli konala pravděpodobně jedna z nejdůležitějších mezinárodních konferencí zabývajících se bezpečností v tomto roce. Jejím hlavním letošním tématem byla neutěšená situace na východě Ukrajiny. Konference se zúčastnily špičky světových mocností, za českou vládu oficiálně nikdo.

Česká republika dlouhodobě tvrdí, že jsme v zahraniční politice nejaktivnější ze zemí střední Evropy. Je tak poněkud zarážející, že se za českou vládu nikdo oficiálně nezúčastnil největšího fóra o světové bezpečnosti. Za Českou republiku byl v Mnichově pouze opoziční Karel Schwarzenberg. Důležité však je, že premiér Sobotka v tom nevidí problém, jak uvedl pro server ECHO24.

Na konferenci se sešly špičky světové diplomacie. Rusko zde reprezentoval ministr zahraničí Lavrov, Německo kancléřka Merkelová, Francii prezident Hollande, Ukrajinu pak Porošenko. Mimo nich se konference zúčastnily vládní reprezentace  dalších států včetně Polska nebo Slovenska, dále pak několik stovek zástupců firem či nevládních organizací.

Hlavním tématem střetu jednotlivých příspěvků byla povaha řešení ukrajinské krize. EU stále trvá na politickém řešení konfliktu a to ideálně v intencích nové minské dohody. Stejně tak se členské státy Unie veskrze brání podpořit kyjevskou vládu dodávkami zbraní. Proti případným dodávkám se hned v počátku konference ostře vymezila německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.

Na konferenci se sešly špičky světové diplomacie.

_{(zdroj: securityconference.de)}

Oponentem se jí stal vrchní velitel NATO v Evropě Phillip Breedlove, který zdůraznil, že NATO musí v krajním případě počítat i s vojenským řešením konfliktu. Ne však přímým nasazením vojáků, ale dodávkami zbraní a materiálu. Hlavním podporovatelem tohoto řešení ukrajinské krize jsou teď Spojené státy.

Zvláště důležitá pro evropský rozměr debaty o řešení situace ve východním sousedství Unie jsou vyjádření podpory německo-francouzské politiky ze strany Litvy, Ukrajiny, Finska nebo Bulharska. Projevy státníků těchto zemí sice nešetřily kritikou vůči Rusku a jeho čelním představitelům, nicméně přiklonili se k názoru tandemu Merkelová-Hollande, že krize se musí řešit mírovou cestou.

Faktem, na kterém se shodli takřka všichni účastníci konference, je označení současného destabilizátora mezinárodního systému – Ruské federace. Podle analýzy Eurasia Group je Rusko největším geopolitickým rizikem Evropy. Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, ve svém příspěvku zdůraznil ztrátu důvěry mezi Aliancí a Ruskem. To je podle něj samo zodpovědné za destabilizaci východní Ukrajiny a anexi Krymu, proto si teď nemůže stěžovat na izolaci.

Generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, zdůraznil ztrátu důvěry mezi Aliancí a Ruskem.

_{(zdroj: securityconference.de)}

Konference potvrdila pozici Německa jakožto leadera současné zahraniční politiky Unie. Tento fakt velice pozitivně vnímá především Polsko, které je dlouhodobě jedním z hlavních aktérů zintenzivnění politiky EU směrem k východním sousedům. Německo v doprovodu Francie tak stále více směřuje k tomu, aby se stalo garantem evropské bezpečnosti a nahradilo tak dosavadní roli USA. Ty svou dominantní pozici ve světovém systému uvolňují i kvůli tlaku veřejného mínění. Podle analýzy v Munich Security Report americká veřejnost stále méně podporuje aktivní přístup své země v mezinárodním systému, rovněž rychle narůstá počet těch Američanů, kteří si aktivní roli USA nepřejí. Problémem je však fakt, že podobně odpovídají i němečtí respondenti. V průběhu uplynulých 20 let se podpora většího zapojení do mezinárodního prostředí u německé veřejnosti snížila o polovinu.

Zarážejícím faktem celé konference je letošní absence větších debat o blízkovýchodní situaci. Z části je to pochopitelné kvůli eskalaci krize na východě Evropy, avšak ztratit kvůli tomu zájem o blízkovýchodní otázky je poněkud neprozíravé. Absenci těchto témat lze přičíst i malé účasti zástupců arabských nebo muslimských zemí. Například Turecko svou účast zrušilo kvůli pozvání zástupců Izraele.

Mnichovské bezpečnostní konferenci je často vyčítáno, že je místem projevů, ne však jednání a debat. Opak je však skutečností. Podle švédského ministra zahraničí, Carla Bildta, se během dvou dnů konference odehrálo přes sedm stovek bilaterálních setkání.

David Kořínek působí v pracovní skupině pro vnější vztahy Evropské unie think-tanku Evropské hodnoty.