Vyšší volatilita - nový volant Energiewende?

Německá vláda by letos měla rozhodnout, jakým směrem se vydá tamní Energiewende. V minulém roce se obnovitelné zdroje staly německým výrobcem elektřiny Nummer Eins a v současném systému to skřípe čím dál více. Zvyšující se podíl obnovitelných zdrojů vede někdy ke značným přebytkům elektřiny, protože její spotřeba se stále mění zejména podle denní doby a počasí, nikoli podle ceny elektřiny. Naopak v některých hodinách elektřina chybí a její cena letí nahoru.

S  jednoduchým, ale poměrně revolučním nápadem, jak situaci alespoň částečně zlepšit, nyní přišli výzkumníci z Fraunhofer-Institut für Windenergie und Energiesystemtechnik a společnosti Energy Brainpool. Vycházejí z toho, že ceny elektřiny neodráží dostatečně situaci v síti. Vinu na tom nesou různé příplatky a daně, které koncovou cenu činí méně flexibilní, protože jsou stále stejné. Burzovní cena elektřiny, jediný flexibilní prvek v ceně, činí například u domácností jen čtvrtinu ceny koncové. Trhu by prospělo, kdyby se i tyto poplatky měnily podle tržní situace.

Podívejme se, jak by to mohlo fungovat u poplatku na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny. V roce 2014 činil přes pětinu konečné ceny u domácností a je to proto velké politikum. Autoři studie počítají s tím, že by se stanovil pevný multiplikátor, který v závislosti na ceně na burze výši zelené podpory sníží nebo zvýší (celkově se za rok ovšem vybere stejně jako dnes). Graf ukazuje, jak by se pak změnila cena koncové elektřiny. Zatímco nyní je průměrný denní spread maximálně 28 EUR/MWh, při plné flexibilitě podpory zelené elektřiny stoupne na téměř 70 EUR/MWh, přibližně dvouapůlnásobek. Toto číslo je samozřejmě jen orientační, protože zde pracujeme s průměrnými hodnotami – během jednoho dne mohou být spready daleko vyšší. Vše by se samozřejmě muselo ještě zevrubně propočítat a vyladit. Například by se mohl zavést určitý strop na výši zelené podpory, aby ceny neskákaly příliš.  

Graf – Změna ceny elektřiny při flexibilní výši podpory obnovitelným zdrojům

Na straně výrobců autoři počítají s omezeným efektem vyšších spreadů – výrobci elektřiny ze solárních panelů a větrníků mají nulové variabilní náklady, takže své elektrárny nechají běžet tak jako tak. Jedině, že by i podpora mohla být záporná jako ceny na burze (za dodání elektřiny v nevhodnou dobu se platí). Výrazně na změně by ale mohli vydělat provozovatelé flexibilních zelených zdrojů, protože by do sítě mohli dodávat v době nejvyšších cen a nejvyšší podpory. Ideálně v případě, že v dobách nízkých cen a nízké podpory by mohli elektřinu spotřebovávat sami.

Hlavní efekt si autoři návrhu slibují na straně poptávky – vyšší rozdíly v ceně elektřiny popostrčí odběratele směrem k vyšší spotřební flexibilitě. Přesun spotřebitelů z hodin, kdy je na trhu elektřiny nedostatek a ceny jsou vysoké, do hodin s nadbytky elektřiny, by situaci na trhu opět částečně vyrovnal s tím, že čistý efekt by mohl být dokonce kladný - ceny silové elektřiny by mohly být v průměru nižší, protože trh bude celkově efektivnější. Háček je v tom, že největší potenciál měnit spotřebu elektřiny v závislosti na její ceně mají velcí odběratelé, zejména některé průmyslové podniky. U nich jsou také technické předpoklady pro odpovídající měření odběru. Ti ale podporu zelené elektřiny v Německu často neplatí, mají výjimku.

Na druhou stranu autoři navrhují, aby flexibilní byly i platby za distribuci a podporu kogenerace, současné výroby elektřiny a tepla. To už by mohlo být dostatečným impulsem i pro velké podniky, aby se pokusily o flexibilnější odběr proudu.