Mezinárodní den žen vznikl před více než 100 lety. Jeho smyslem bylo a je upozornit na oblasti, v nichž přetrvávají společenské nerovnosti mezi ženami a muži, zároveň je ale i příležitostí oslavit pokroky v této oblasti. Mezi původní témata patřilo získání volebního práva či důstojných pracovních podmínek, dnes se upozorňuje např. na nízké zastoupení žen v mocenských pozicích, násilí či chudobu žen.

Ačkoli v našem kontextu často převládá názor, že rovnosti žen a mužů bylo již dávno dosaženo, není tomu tak. Zřetelně tyto problémy vyvstanou, podíváme-li se na genderovou (ne)rovnost z globálního pohledu. Jak vyplývá z údajů OSN, ženy odpracují 2/3 pracovních hodin a vyprodukují polovinu potravin, vydělají však pouze 10 % globálních příjmů a vlastní jen 1 % světového bohatství. Nepřekvapí proto, že sedmdesát procent chudých lidí jsou právě ženy. Přes 40 milionů dívek stále nemá přístup ani k základnímu vzdělání, 70 % lidí, kteří neumí číst, tvoří ženy.

Je skvělé, že pokud jde o zabezpečení vzdělání či zdravotní péče nebo rovnost před zákonem, vede si Česká republika velmi dobře. Některé ze světových problému však stále můžeme pozorovat i u nás. Jedná se například o nízký podíl žen na rozhodování. Celosvětově dnes připadá jen jedna poslankyně na pět poslanců a přesně tak je tomu i u nás – ve Sněmovně zasedá 40 poslankyň a 160 poslanců. Světovému průměru se nijak nevymykáme, ani pokud jde o násilí, které během svého života zažila každá třetí žena.

Na nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích upozornil happening České ženské lobby.

Ačkoli zmiňované problémy působí beznadějně, řada z nich má konkrétní a jednoduchá řešení. U nás by například násilí na ženách pomohla řešit tzv. „Istanbulská konvence“, která zavádí konkrétní opatření na pomoc obětem, Česká republika k ní však jako jedna z mála zemí EU stále nepřistoupila. Ke zvýšení zastoupení žen v politice by přispělo zavedení legislativních kvót na kandidátní listiny. K němu v pátek na svém happeningu vyzvala vládu Česká ženská lobby .

Naději na pozitivní změnu životů dívek a žen po celém světě dávají i dvě mezinárodní úmluvy, které mají být přijaty právě v tomto roce – Udržitelné rozvojové cíle a klimatická dohoda. Jak informuje koalice Action/2015, nové dohody, které by ze summitů OSN měly vzejít, potencionálně mohou přinést mnoho transformativních změn. Od ukončení dětských sňatků a zákaz ženské obřízky, přes zajištění přístupu k pitné vodě, bezpečným toaletám či zdravotní péči, až po odstranění násilí na ženách nebo zajištění vyrovnaného podílu na politickém rozhodování. Přes 60 zemí by mohlo změnit své zákony, aby ženám poskytly rovná práva s muži. Doufejme tedy, že na příští MDŽ již budeme moci oslavit významný krok směrem ke skutečné rovnosti žen a mužů.


Související