Řecko: jednou nohou dovnitř, jednou ven

Řecko hraje se svými věřiteli nebezpečnou přetahovanou. Pokud brzy nedá na stůl konkrétnější plány reforem a nezačne je naplňovat, dojdou mu peníze a může lehce spadnout přes palubu eurozóny, aniž by si to kdokoli v Řecku přál.

Řecko se na konci února dohodlo na protažení stávajícího záchranného programu. Zadržované peníze mají být ale uvolněny postupně, až Řekové přejdou od slov k činům a začnou konkrétní reformy převádět z papíru do praxe. Řekové ovšem kličkují. Atény se dál jako čert kříži vyhýbají uvolnění pracovní legislativy a nechce se jim ani do dalšího prodeje státních podniků, s nímž původní program počítal. Místo toho je jejich reformní balík plný obecných a bezbolestných návrhů, jako je například zapojení turistů do kontroly daňových podvodů nebo účtenková loterie. To je pro partnery z eurozóny i z MMF zoufale málo.

Řecký ministr financí ani premiér ale nemají na své domácí půdě jednoduchou úlohu. Radikální hlasy uvnitř jejich strany nechtějí o ústupcích věřitelům ani slyšet. To je problém, protože všechny reformy dohodnuté s Bruselem budou muset projít řeckým parlamentem. Výroky o tom, že Řecko bude možná muset vypsat referendum o reformách, nebo rovnou předčasné volby, tak zřejmě nejsou pokusem o politické vydírání, ale smutným popisem skutečnosti.

Pokud ale řečtí politici v dohledné době nebudou schopni přijít s věrohodnou reformní mapou, brzy nebudou mít peníze na plnění svých závazků. Aténám část mezinárodní pomoci chybí nyní ještě citelněji, protože se ekonomika vlivem politického napětí začíná znovu propadat. Veřejné finance z primárního přebytku spadly zpět do deficitu. Řecko nyní podle zpráv v tisku používá k platbě svých závazků i hotovostní zůstatky na účtech státních podniků, rezervy se ale rychle tenčí. Podle některých agentur mohou vyschnout v horizontu několika týdnů.

V tomto měsíci má Řecko navíc splatit 1,5 miliardy eur MMF a bude se snažit refinancovat pokladniční poukázky za 4,5 miliardy eur. Poptávka řeckých bank po pokladničních poukázkách vlastní vlády přitom nemusí být nijak velká. Banky zažívaly na konci února masivní odliv vkladů a ochota ECB navyšovat řeckému finančnímu systému přístup k záchranné hotovosti (ELA) je hodně nejistá.

Jak tedy vypadá černý scénář? Pokud řecké vládě dojdou peníze na některou ze splátek, odliv vkladů výrazně zesílí. Řecké banky by se pak již těžko mohly spolehnout na ECB a musely by zavést po vzoru Kypru kapitálové kontroly. To by mizérii řecké ekonomiky jen přiživilo. Před politickou reprezentací by stála konečná otázka – reformy, setrvání v eurozóně a postupné opuštění kapitálových kontrol, anebo nová měna, bankrot a krok do mezinárodní izolace.

Publikováno v E15