Evropská rada: Podpoří česká vláda další sankce vůči Rusku?

Čelní představitelé EU se v Bruselu znovu sejdou na summitu Evropské rady (19. a 20. března 2015), aby diskutovali pokroky ve vytváření energetické unie. Ze zahraničně-politických témat agendy lze vyzdvihnout plánovanou diskusi navazující na prosincové a mimořádné únorové zasedání, kde se již tradičně věnovali vztahům s Ruskem, vývoji situace na Ukrajině a případnými kroky EU v této souvislosti. Dále budou lídři EU na Evropské radě informováni o průběhu příprav summitu Východního partnerství v Rize a v neposlední řadě se budou zabývat také bezpečnostními hrozbami souvisejícími s událostmi v Libyi. Jarní zasedání Evropské rady navíc pravidelně uzavírá první fázi evropského semestru, což pro rok 2015 spolu s diskusí o zaměstnanosti učiní představitelé členských států a vlád EU právě na březnovém setkání v Bruselu.

Budování energetické unie

Myšlenku sjednocení energetických politik jednotlivých členských států v zájmu snížení závislosti na dodávkách zemního plynu z Ruska a vytvoření energetické unie původně nadnesl předseda Evropské rady, Donald Tusk, tehdy ještě jako polský premiér. Nyní bude jednání představitelů členských států a vlád EU o energetické unii vést z pozice předsedy Evropské rady. Zpravodajský server EurActiv přinesl exkluzivní informaci o detailech agendy zasedání Evropské rady, na kterém má dominovat právě sdělení Evropské komise o energetické unii z 25. února. Lídři EU podle něj budou jednat o způsobech, jak nejlépe posílit vyjednávací pozici celého bloku, například pro kolektivní nakupování zemního plynu skrze dobrovolné sdružování poptávky. Přestože všech pět hlavních oblastí, které pokrývá energetická unie – energetická bezpečnost, vnitřní energetický trh, energetická účinnost, otázky klimatu a výzkum a inovace, je pro projekt vysoce důležitých, bude se diskuse summitu točit zejména kolem energetické bezpečnosti, klimatu a vnitřního energetického trhu.

Sdělení Komise navrhuje, aby mezivládní energetické dohody členských států EU se třetími zeměmi byly před uzavřením prověřovány či konzultovány unijní exekutivou. Snaha vychází ze skutečnosti, kdy šest zemí - Bulharsko, Maďarsko, Řecko, Slovinsko, Chorvatsko a Rakousko - podepsalo s ruským státním monopolem Gazpromem dohody, jež nebyly zcela v souladu s pravidly EU pro státní podporu, zadávání veřejných zakázek a hospodářské soutěže, což vyústilo ke zmražení a následnému zrušení Moskvou sponzorovaného projektu na výstavbu plynovodu South Stream. Komise dále navrhuje, aby členské státy sdružily své požadavky a společně tak snížily ceny zemního plynu dováženého do EU, nicméně jakýkoliv společný nákup má být prováděn na základě dobrovolnosti a za současného respektování pravidel Světové obchodní organizace a právních norem EU v oblasti hospodářské soutěže. Západní členské státy jsou toho názoru, že vydávání se za jediného odběratele bude narušovat pravidla volného trhu, nicméně členské země ze střední a východní Evropy, jež jsou podstatně více závislé na ruských dodávkách, tuto taktiku vítají.

Hlavy členských států a vlád EU mají v Bruselu na pořadu jednání také urychlení projektů skrze vyšší míru spolupráce v oblasti propojování infrastruktury a energetických sítí. Na summitu v říjnu loňského roku se vedoucí představitelé členských států EU dohodli, že dosáhnou 10% propojení elektrických sítí v EU do roku 2030. EU chce tímto způsobem snížit závislost na ruských dodávkách plynu a vypořádat se s vyšším podílem různých zdrojů energie, jako jsou například obnovitelné zdroje (OZE). Nicméně dobré úmysly EU se kříží s národními zájmy některých členských států. Španělsko a Portugalsko se například ohradily s tím, že Francie v zájmu ochrany svého jaderného průmyslu brání jednak dodávkám přebytků OZE z jihu a brzdí i výstavbu nové energetické infrastruktury přes Pyreneje. Posilování infrastruktury je pro pokrok v budování energetické unie klíčové, neboť díky propojenější infrastruktuře bude možné přebytky z jedné oblasti snadno dopravit do oblasti s nedostatkem, bez toho, aby se prohlubovala závislost na vnějších dodavatelích.

V oblasti vnitřního energetického trhu došlo v mnohých členských státech EU v důsledku finanční krize ke snížení či zastavení finanční podpory do rozvoje OZE, a tak bude úkolem energetické unie přizpůsobit právní předpisy vnitřního trhu a přimět členské státy EU k zásadnímu přepracování systému státních intervencí na trhu. Lídři budou také připravovat koordinovanou diplomatickou strategii EU na prosincovou konferenci OSN ke klimatickým změnám (COP21), která se bude konat v Paříži, a bude se snažit účastníky zavázat k úsilí k udržení globálního oteplování pod 2°C.

Vztah EU k Rusku a implementace Minské dohody

V podvečer neformálního zasedání Evropské rady 12. února německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Fracois Hollande vyjednali se svým ruským protějškem příměří mezi Ukrajinou a Ruskem v podobě nejnovější Minské dohody. Nicméně násilí na Ukrajině i po dohodnutém příměří pokračuje (od půlnoci 15. února, kdy mělo příměří začít platit, bylo podle zpráv OBSE porušeno více než 800krát), a proto předseda ER před summitem konzultuje představitele jednotlivých členských států EU a od lídrů EU se tak na Evropské radě očekává diskuse o implementaci Minské dohody a shoda na dalších krocích, tedy zda proti Rusku zavést další sankce.

Východní partnerství čeká „summit o přežití“

Summit čelních představitelů členských států EU se bude dále zabývat přípravami zasedání Východního partnerství v Rize plánovaného na 21. a 22. května 2015. Východní partnerství je projektem, který v roce 2009 spustila EU k navázání a zlepšení vztahů s post-sovětskými republikami – Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou. Ačkoli se zapojení v rámci této iniciativy značně podobá rozšiřování členské základny EU, nenabízí tato forma spolupráce perspektivu členství v EU. 16. března proběhne na půdě EU přípravné jednání, na jehož základě bude úkolem summitu jednak zhodnotit přípravy na květnový summit v Rize, ale také pomoci zaměřit se na cíle tohoto summitu, a cestou zvážit některé klíčové otázky včetně ratifikace a implementace asociačních dohod a posilování demokratických státních struktur v partnerských zemích.

Východní partnerství se však jako projekt EU v souvislosti s událostmi na Ukrajině značně komplikuje. Uzavírání či implementaci asociačních dohod s některou z postsovětských zemí totiž Rusko s nelibostí vnímá jako zasahování do jeho tradiční sféry vlivu. Na minulém summitu ve Vilniusu (listopad 2013) bylo možné zaznamenat počátky ukrajinské krize a komplikovaného vztahu EU s Ruskem, když bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovič odmítl podepsat asociační dohodu s EU. Následovaly masivní protesty v Kyjevě a došlo ke střetu příznivců EU s podporovateli tehdejšího prezidenta a jeho proruského postoje.

Podle lotyšského ministra zahraničních věcí Edgarse Rinkevičse je potřeba zaujmout individuálnější přístup ke každému ze zmíněných partnerů. Zatímco Ukrajina, Moldavsko a Gruzie projevily zájem o asociaci s EU, Arménie se po vzoru Běloruska připojila k Ruskem vedené celní unii a Ázerbájdžán neměl zájem o změnu kvality vztahů s Unií. Avšak dle serveru EurActivjiž EU nevnímá běloruského prezidenta Lukašenka jako tzv. posledního evropského diktátora a uvítá, když se rižského summitu zúčastní nejvyšší představitelé všech zapojených států. Z předběžné agendy dále vyplývá, že se budou účastníci Evropské rady zabývat posilováním vztahů (např. pokrokem v implementaci podepsané dohody s Gruzií, Moldavskem či Ukrajinou) s každým ze šesti partnerů individuálně.

Bezpečnost jižního sousedství EU

V neposlední řadě se ze zahraničně-politických témat budou čelní představitelé zemí EU zabývat opět občanskou válkou v Libyi a jejími dopady na bezpečnost EU, zejména co se týče teroristických hrozeb a nelegální migrace. Od neformálního únorového summitu Evropské rady byly události sledovány pod drobnohledem, protože jakékoliv zhoršení situace nedaleko hranice EU má znepokojivé důsledky pro bezpečnost Unie. Předseda Evropské rady Donald Tusk se proto spolu s představiteli členských států a vlád EU pokusí načrtnout strategický výhled pro budoucnost jižního a východního sousedství. Podrobněji se však tímto tématem bude zabývat až říjnová Evropská rada, kde se má vést širší debata na téma jižního sousedství.

Ukončení první fáze evropského semestru 2015

Podle předběžného návrhu agendy březnového summitu by měla Evropská rada diskutovat hospodářskou situaci v EU a na základě přípravných prací Rady uzavřít první fázi evropského semestru. Komise navíc navrhla evropský semestr zjednodušit, aby se celý hodnotící proces stal předvídatelnějším a zlepšil se proces přijímání jeho výsledků členskými státy. Rada EU potvrdila prioritní oblasti pro rok 2015, jimiž jsou podpora investic, obnovení závazku provádět strukturální reformy a naplňování fiskální odpovědnosti a vzala na vědomí, že 16 členských států mělo podstoupit hloubkový přezkum makroekonomické situace. V této souvislosti by ze závěrů Evropské rady měly vzejít i s ohledem na výsledky přezkumu návrhy pro členské státy v oblasti přípravy národních reforem a programů stability (či konvergenčních programů).

V rámci jednání o strukturálních reformách se očekává, že dojde k plamenné diskusi zejména ve dvou oblastech. Jednak Francie získala dvouletý odklad na srovnání a kontrolu svého deficitu, a pak také Řecko předložilo omezený seznam reforem, na jehož základě mu ministři financí EU schválili poskytovat finanční pomoc (záchranný program neboli tzv. bail-out) až do června. Nicméně navrhované reformy se zdají ostatním členům euroskupiny nedostatečné, Řecko odmítá jednat s Troikou věřitelů (Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond) a čas neúprosně běží.

K ekonomickým oblastem, nad nimiž by měla Evropská rada dále rokovat, patří hospodářský růst, zaměstnanost či Partnerství pro transatlantický obchod a investice (TTIP) mezi EU a USA.

Otázky pro premiéra:

1. Jak se česká vláda staví k návrhu Komise ve vytváření energetické unie? Podpoří ČR návrhy na sdružování poptávky po energii? Jaká je pozice vlády ke snahám Komise zpřísnit legislativu v oblasti státních intervencí do energetického trhu a kontrolovat smlouvy o energetických dodávkách před jejich podpisem?
2. Jak se Česká republika staví k prohlubování vztahů s postsovětskými republikami v rámci Východního partnerství?
3. Jaká je česká pozice k hodnocení hospodářské situace a navrhovaným reformám v rámci evropského semestru? Jak se česká vláda staví k vyjednávání dohody TTIP s USA?
4. Podporuje Česká republika poskytování finanční pomoci Řecku i v případě, že nedostatečně provádí dohodnuté reformy?
5. Podpoří česká vláda případné další sankce vůči Rusku? Má český premiér či vláda alternativu za sankce, pokud je nepovažuje za nejvhodnější nástroj? Jak se česká vláda staví k případnému posílení mandátu OBSE na Ukrajině?

Jitka Hofbauerová působí jako externí spolupracovnice think-tanku Evropské hodnoty.