Boko Haram: O životě v jejich panství a o nových koalicích

Do nového roku vstoupila Boko Haram zmasakrováním až 2000 lidí v nigerijských městech Baga a Doron Baga. A podle rčení „Jak na Nový rok, tak po celý rok“ v masakrech pokračuje i nadále. Obě města sice byla koalicí Čadu a Kamerunu z rukou sekty vytržena, ale není jen jedno želízko v ohni, a tak se Boko Haram vrátila do města Gwoza, které drží od 6. srpna 2014.

Server Sahara reporters uveřejnil svědectví ženy, která z Gwozy uprchla. Ta promluvila o životě v obsazeném městě, které funguje i jako středisko „svozu“ pro unesené ženy z regionu. Je v něm prý zadržována i řada dívek z Chiboku, unesených loni v dubnu. Stovky žen jsou podle ní drženy v několika táborech, které Boko Haram zřídila. Dobře se nevede ani silnějšímu pohlaví. Krátce před jejím útěkem bylo popraveno 75 starších mužů, jejichž těla ležela nějakou dobu venku, než byla pohřbena.

Zmínila také, že emír Abubakar Shekau se po městě pohybuje volně na své motorce nebo v autě, spolu s ostatními, a vyzývá místní, aby se mu poklonili. Pokud jste narcistický sadista, je to idylka. Pokud ne, nezbývá vám než se pokusit zmizet v buši a přes obrovské území se dostat někam, kde nehoří půda pod nohama.

Zmenšující se panství

Svědectví této osmatřicetileté ženy není ojedinělé, ale všechna ostatní znějí v podstatě stejně. Smrt, hrůza, strach a nad tím vším bdící Boko Haram, držící kalašnikovy a mizernou arabštinou se prezentující jako náboženští vůdci.

Skupina se nesnaží nastolit vládu tak, jak se například snaží Islámský stát, mající své pevné struktury. Boko Haram si libuje ve vraždění tisíců a vyvolávání chaosu v oblasti celé severovýchodní Nigérie. V minulém roce bylo zavražděno více než 10 000 lidí a další milion uprchl z jejich dosahu. Zatímco IS na svém území zavedl šaríu, ale snaží se místní získat také tím, že jim nabízí zdání vlády a služeb, Boko Haram toto nezajímá. Je sice de facto vládou, ale vládnutí ji zajímá jen do té míry, kdy může bez omezení rozhodovat o životě a smrti. Co se struktur týče, skupina projevila největší zájem o nastolení vlastní spravedlnosti, respektive trestů. Na denní pořádek se tak dostaly amputace a bičování.

Severovýchod země je zdevastovaný a na hlavu prezidenta, křesťana z jihu, se snáší stále více kritiky. Jeho hlavní konkurent v nastávajících volbách, Muhammadu Buhari, bývalý prezident / vojenský vůdce země a rovněž muslim ze severu, nepřestává s kritikou Jonathanových postupů. Volby, do kterých Jonathan slíbil, že problém s Boko Haram vyřeší, se blíží – první termín proběhne 28. března a bude platit zostřený režim. Výhodou pro stávajícího prezidenta bude, že ve třech regionech severu, které jsou sektou sužovány (Borno, Yobe, Adamawa), volby proběhnout nemůžou, kvůli mizerné infrastruktuře, chaosu a nebezpečí, které tam panují. Jonathan si asi mne ruce radostí protože ví, že moc hlasů by tam nezískal…

Naštěstí alespoň někdo ví, co dělat. Armáda Čadu už potvrdila svoji sílu v regionu při konfliktu v Mali a s Boko Haram slaví také úspěchy. Ani Kamerun se nedrží zpátky. Když Boko Haram nedávno zaútočila na město Bauchi, nedaleko hranic s Kamerunem, tamní armáda zasáhla do hodiny a Boko Haram rozehnala. S pomocí těchto dvou zemí a Nigeru se podařilo osvobodit 20 okrsků s 37 městy a v držení sekty zůstávají už jen poslední tři. Z původního území o rozloze Belgie už Boko Haram tedy moc nezbylo, což ale neznamená, že se jakkoliv utišila. Naopak, obrátila se pro zahraniční podporu.

Za hranice jedné země

Boko Haram patří k nejnovějším příznivcům Islámského státu, kterému nedávno vyjádřila věrnost. Její videa a rétorika se ale těm, kterými se prezentuje IS, podobaly už několik týdnů před tímto velkým krokem. Členové Boko Haram například na začátku března po vzoru svého nového patrona vydali video, na kterém podřezávají dva zajatce. Nejzazší džihádistická skupina v muslimském světě se už dva roky projevuje hlasitě a stále surověji a začíná hrát stále větší roli ve světovém džihádu. Ačkoliv se o ní takřka nemluví, protože jen málokdy se jí podaří zasáhnout do věcí Evropanů či Američanů (potažmo sáhnout na jejich životy). Jak se ale dnes vyjádřil velvyslanec Čadu při OSN, Boko Haram podle něj představuje větší hrozbu než IS. Zprávu pro OSN sepsal Čad spolu s Nigérií a Angolou a vyzval mezinárodní společenství, aby proti Boko Haram vystupovalo stejně, jako vystupuje proti IS. Připomněl masové hroby v Damasaku, které byly objeveny tento týden a odkud bylo uneseno na 400 žen. Rovněž připomněl 13 000 lidí, které sekta zavraždila.

Islámský stát, který rozhodnutím Abubakara Shekaua získal silného přívržence, jej krátce po vyhlášení věrnosti začal oceňovat. Jedna z pochval, jež byla zveřejněna 15. března, se týká i jiné události. Bojovník IS, který mluví na videu na YouTube, posílá jednak poselství a pochvalu Boko Haram za její úsilí, ale zároveň také výzvu do Tuniska, která byla záhy nato vyslyšena, když došlo k útokům na muzeum Bardo. Bojovník vyzývá tuniský lid, aby  se mobilizoval a zařadil se mezi válečníky IS. Ale hlavně aby už začal něco dělat. Jeho slova zní, v mém překladu, takto:

„Ať nezapomenu, zde chci rovněž vyzvat naše bratry v Tunisku: Ó mí bratři ve víře, ó bratři v náboženství v Tunisku, na co čekáte? Na co čekáte, zatímco vaši bratři bojují každý den a prohlašují věrnost tomuto požehnanému státu? Měli byste ji také hlasitě oznámit a připojit se k vašim bratrům!

Záhy po útocích se příznivci IS na sociálních médiích začali poklepávat po ramenou a provolávat slávu IS a útočníkům a výhrůžky nevěřícím. A právě toto poklepávání a výzva je důvodem, proč můžu psát o Islámském státu v Sýrii a Iráku, útocích v Tunisku a hrůzovládě v Nigérii v jednom článku.

Prostřednictvím moderních médií, rychlé komunikace a každému šílenci přístupných účtů na YouTube, Twitteru a Facebooku máme nejen nejaktuálnější novinky pod nosem každý den, ale také širokou síť radikálů, která si může nejen předávat pochvaly a uznání, ale také informace a návody a výzvy. Konflikty a ideologie se přelévají z jedné země do druhé a hranice už začínají ztrácet hodnotu. Jeden den Kamerun zasáhne do hodiny za hranicemi své země, další den ze Sýrie vyzvou k útokům v Tunisku a hned se setkají s činem.

V této době se nové koalice tvoří snadno, ale každou výzvu lze neuposlechnout a ne každou vizi je nutno přijmout. Princip je v podstatě stále stejný: každý jde tam, kam ho srdce táhne. Narcističtí sadisti jedním směrem a ti další druhým. Na tom se asi nic nezmění.