Krize v Brazílii: Hodně samby za hodně peněz

Od začátku roku prožívá Brazílie komplexní krizi v ekonomické a politické rovině. Vláda znovuzvolené prezidentky Dilmy Rousseff  se potýká s vážnou ekonomickou krizí, korupční aférou a složitou politickou situací. Ztráta veřejné podpory a potřebné politické síly vládnoucí Strany pracujících znamená, že Brazílie je jen na začátku vážné domácí krize.

Ekonomika

Ekonomická krize v Brazílii je zejména strukturální a má několik důvodů. Brazilská centrální banka předpověděla na rok 2015 pokles HDP o 0,5% a inflaci 7,9%. Střídmá předpověď centrální banky tak překračuje přijatelnou míru inflace stanovené vládou mezi 2,5 a 6,5%. Většina odhadů však počítá s inflací až 8,12%. Brazilský real se tak dostal na 12leté minimum, nicméně, prezidentka Rousseff odůvodňuje ekonomické trable jako cyklické zpomalení způsobené reformními opatřeními proti globální krizi v roce 2008. Zčásti má pravdu, protože silné státní investice, daňové úlevy a levné úvěry zamezily zvýšení nezaměstnanosti a udržely silný ekonomický růst.

 Bylo by ale alibistické chápat tyto změny jako pouhá opatření. Strana pracujících se silně sociálně zaměřenou levicovou politikou dosáhla politických úspěchů v posledních letech právě díky kampani založené na slibech o přerozdělování a silné sociální politice, plně v souladu s ideologickou linií této strany.

 Mezi důvody zpomalení patří mezi jiné také stagnace čínské ekonomiky, snížení cen komodit nebo ekonomické kontrakce sousední Argentiny.  Hlavní zdroje jsou ale strukturální a ekonomická krize poukazuje, že možnosti tohoto ekonomického modelu jsou v Brazílii již vyčerpány. Ekonomický boom posledních let v Brazílii byl postaven na tučných státních výdajích na sociálních programech pro nejnižší vrstvy, což logicky postupně navýšilo státní dluh. Programy jako Bolsa Familia - přímé hotovostní dotace pro nejchudší obyvatele - vyzdvihly z chudoby miliony lidí a zvýšily domácí spotřebu, která dále poháněla ekonomický růst. Levné úvěry, které napomohly vybudovat novou střední střední třídu, ale způsobily cyklické zadlužení domácností, které v Brazílii dosahuje 208 miliard USD. Zadlužení nyní zpomaluje důležitou domácí spotřebu, která dosáhla historického minima. Kvůli pomalému růstu tak firmy nevytvářejí nové pracovní pozice a měsíc leden, typický zvyšováním zaměstnanosti na začátku roku, byl v Brazílii měsícem rostoucí nezaměstnanosti. Ta v kombinaci s inflací, a nedávným nedostatkem elektřiny a vody kvůli rekordnímu suchu, snížila dramaticky spotřebitelskou důvěru.

Brazílie tak potřebuje seriózní ekonomické reformy a zejména škrty v rozpočtu ke snížení rozpočtového deficitu, aby se vyhnula snížení ratingu. To má za úkol nový ministr financí a ekonom Chicagské školy Joaquim Levy. Navržené škrty a zvýšení daní ale čelí odporu. Týden dlouhé protesty řidičů kamionů proti zvýšené dani na benzín je jedna z věcí, na které si bude Dilma Rousseff muset zvyknout, pokud bude chtít protlačit nepopulární ekonomické reformy. Mnohem složitější bariérou je ale opozice v Kongresu blokující reformy vládnoucí Strany pracujících.

Politika

3. března senát nečekaně odmítl návrh na zvýšení daní poslaný do Kongresu prezidentkou Rousseff. Opozice vedena šéfem dolní komory Brazilského kongresu Eduardem Cunhou z nejsilnější opoziční strany PMDB (Strana brazilského demokratického hnutí) se snaží situaci pro vládnoucí Stranou pracujících ztížit a zvýšit tak svou politickou váhu. Rousseff sice vyhrála prezidentské volby v říjnu 2014, ale jen s minimálním rozdílem a navíc její Strana

pracujících ztratila kontrolu v Kongresu. Nadcházející doplňující volby napomohou spíše opoziční PMDB než prezidentce, jejíž veřejná podpora se propadla na 10,8%. Zásadním důvodem jejího propadu je korupční skandál okolo společnosti Petrobras, který přivedl 15. března přes milion lidí do ulic v několika městech, aby dali najevo svůj nesouhlas s vládou Dilmy Rousseff.

Korupce

Korupční skandál okolo největší státem vlastněné ropné společnosti Petrobras již byl zdrojem kontroverze během prezidentské kampaně. Vedení Petrobras údajně poslalo miliony dolarů na účty Strany pracujících ve formě dotací na volební kampaň výměnou za politickou podporu a státní zakázky. Nejvyšší federální soud již začal vyšetřovat 28 případů a 54 politiků pro účast v úplatkářském systému. Mezi několika zatčenými byl i pokladník Strany pracujících, který je vyšetřován pro přijetí 1,3 milionů USD od ředitele Petrobras v průběhu dvou let. Největším zdrojem kontroverze ale zůstává fakt, že prezidentka Rousseff byla předsedkyní dozorčí rady společnosti Petrobras v době, kdy mělo k uplácení dojít. Zatímco opozice požádala Nejvyšší soud, aby rozšířil vyšetřování i na Dilmu Rousseff,  přestože miliony občanů požadují její odvolání, prezidentka zůstává mimo ohrožení.  Společnosti Petrobras, která je zdrojem až 10% přímých zahraničních investic, byl snížen rating na BBB- a její tržní hodnota spadla o 100 milionu USD. Vláda minulý týden zveřejnila seznam protikorupčních kroků, zaměřených přesně na stejný druh korupce, ze kterého je obviňována – praní peněz přes politické strany a zpronevěry. Nyní je ale pravděpodobně již pozdě. Boj proti korupci a podobná opatření vlády veřejnou podporu zpět nezískají.

I přes veškeré snahy opozice a části veřejnosti o odvolání prezidentky Rousseff, je tato variant nepravděpodobná a zejména nežádoucí. Uvrhla by šestou největší ekonomiku světa do ještě větší krize. Potřebné ekonomické reformy ale nebude lehké protlačit Kongresem a nejlepší možností pro Rousseff je dohoda s opoziční PMDB. Dalším pozitivním impulzem, je pozvání na oficiální státní návštěvu Spojených států poté, co před dvěma lety byla státní návštěva zrušena ze strany Brazílie kvůli špionážnímu skandálu NSA. Plánovaná bilaterální dohoda mezi dvěma největšími ekonomikami západní polokoule by pomohla oživit brazilskou ekonomiku.