Kruh anebo spirála? Finská debata o bezpečnosti v prostoru Baltského moře.

V posledních týdnech a měsících probíhá v severských zemích poměrně intenzivní debata o bezpečnostních otázkách, jejichž hlavním tématem je válka na Ukrajině a dopady na bezpečnost Evropy. Konference v Helsinkách, která proběhla minulé pondělí (23. března 2015), byla další z akcí k tomuto tématu (http://www.fiia.fi/en/event/736/security_and_insecurity_in_europe_drivers_and_policies/).

Vojenská aktivita Ruské federace v prostoru Baltského moře donutila analytiky oprášit studenoválečný slovník a termíny jako odstrašení, vyrovnávání sil, odstrašení pomocí vyrovnávání sil či eskalační dominance se opět začaly skloňovat. Zatímco pobaltské země řeší, jakým způsobem budou při případném vyhrocení situace vedení NATO prokazovat, že skutečně došlo k události dle článku 5 Smlouvy, a zda je Aliance připravena v oblasti zasáhnout, Finsko, ale i Švédsko přehodnocují svou bezpečnostní politiku se zdánlivým severským klidem.

Finsko stojí před parlamentními volbami (v dubnu 2015) a všichni političtí aktéři si uvědomují, že dochází k zásadní změně v bezpečnostním prostředí země. I většina obyvatel chce změnu v bezpečnostní politice a možnosti jsou v podstatě jen dvě. Buď vstoupit do NATO, nebo navýšit výdaje na obranu. Argumentace ruskou hrozbou přitom funguje na obě strany. Debata o finském členství v Alianci se ale stále vrací na začátek a Finové se i za stávající situace především ptají, kolik bude členství stát a jaké závazky by tímto krokem země přijala. Mechanismus budování konsensu vyžaduje zavedený postup - vypracování detailní cost-benefit analýzy, debaty v parlamentu a předložení otázky o vstupu občanům v referendu. V současné době podporuje členství v NATO zhruba 30 % populace. Není vyloučeno, že nová vláda přihlášku do Aliance podá, ale členství samo není na brzkém pořadu dne.
Bezpečnostní debata se ale netočí v kruhu. V podstatě všechny země regionu včetně Pobaltí snížily v průběhu minulých let výdaje na obranu a skandinávské státy výrazně orientovaly své ozbrojené síly na řešení konfliktů v zahraničí. To se od vypuknutí války na Ukrajině začalo celkem rychle měnit. Politická rozhodnutí o navýšení rozpočtů jdou ruku v ruce s posilováním spolupráce v regionu. Užší vztahy na vojenské úrovni se nerozvíjejí jenom mezi Finskem a Švédskem, ale i mezi těmito zeměmi a členy NATO, Dánskem a Norskem. Baltský region se tak díky ruské politice dále stmeluje. Jeden z řečníků dokonce neváhal použít slova, že Finsko a Švédsko jsou připravené „vést válku společně“.  Záměrná destabilizace tohoto regionu tak pro Rusko může mít důležité nezamýšlené strategické důsledky.