Energetická unie jako šance pro Evropu

Prvním pilířem energetické unie je energetická bezpečnost, solidarita a důvěryhodnost. Hlavní myšlenkou tohoto pilíře je diverzifikace dodávek ropy a zemního plynu, což povede k větší energetické bezpečnosti zemí EU a snížení závislosti na jednom dodavateli. V současné době je 6 zemí EU závislých na dodávkách ruského plynu. Evropská komise doporučuje diverzifikaci dodávek hlavně zemím střední Evropy, které jsou převážně závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska. V porovnání se zeměmi V4 má ČR nejvíce konkurenceschopný a organizovaný trh s plynem. Druhým pilířem je vytvoření plně integrovaného Evropského energetického trhu. Odstraněním tzv. energetických ostrovů dojde k větší energetické efektivitě, bezpečnosti, konkurenceschop­nosti a ke snížení cen. Vytvoření jednotného energetického trhu povede k vytvoření jednotného regulátora, tedy k posílení pravomocí Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER). Posílení pravomocí ACER je jednou z nejdiskutova­nějších otázek. Státy EU se dohodly na dosažení minimálního vzájemného propojení (10%) do roku 2020. Jako třetí pilíř si Evropská rada stanovila cíl zlepšit energetickou efektivitu o 27% do roku 2030. Čtvrtým pilířem je tzv. dekarbonizovaná ekonomika a podpora rozvoje obnovitelných zdrojů. Posledním pilířem je podpora výzkumu, inovací a konkurenceschop­nosti.

K projektu energetické unie se staví všechny členské země EU kladně. Jak uvedla lotyšská ministrině financí Dana Reizniece-Ozola, žádná země se neptá, zda energetickou unii potřebujeme, ale ptají se, jak by měla vypadat. Jejich nejvyšší představitelé návrh na vytvoření energetické unie podpořili na Summitu EU, který proběhl v Bruselu ve dnech 19. – 20. března 2015. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič označil energetickou unii jako jeden z nejambicióz­nějších plánů od založení EU. Přirovnal jej ke vzniku Evropského společenství uhlí a oceli. V energetické unii vidí obrovský potenciál i ředitelka The Prince of Wales’s Corporate Leaders Group Sandrine Dixson-Decléve, která význam tohoto projektu přirovnala k Marshallově plánu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podoktl, že je v zájmu všech členských zemí EU zajistit, aby nebyla energie zneužívána jako politický nástroj. Dle slov předsedy Evropské rady Donalda Tuska jsou členské státy EU připraveny spolupracovat na projektu energetické unie, který povede ke snížení monopolu dodávek energií z Ruska. Konkrétní legislativní návrhy, nad kterými mohou nastat střety, začnou vznikat až od konce letošního roku. Právě na schvalování nových předpisů a jejich uvádění v praxi bude záležet, jestli se Šefčovičova představa energetické unie naplní.

Česká republika se k projektu energetické unie staví velmi kladně. Posílení jednotného postupu členských států, vytvoření jednotného trhu a propojení energetických sítí vnímá jako velmi přínosné. Předseda vlády Bohuslav Sobotka se přidal ke svým evropským kolegům a na Summitu EU návrh energetické unie rovněž podpořil. Dle aktualizované Státní energetické koncepce a na ni navazujícího Národního plánu rozvoje jaderné energetiky je prioritou ČR efektivní využití jaderné energetiky, z tohoto důvodu ČR hájí právo na výběr energetického mixu včetně jádra. České republice se spolu se zeměmi V4 podařilo prosadit posílení energetické infrastruktury s důrazem na dostupnost cen energií pro domácnosti a průmysl s cílem zabránit energetické chudobě a podpořit konkurenceschopnost evropských firem.

Na téma energetické unie proběhla 24. března 2015 v Evropském domě v Praze debata, které se zúčastnili zástupci Evropské komise, Úřadu vlády ČR a podnikatelské sféry. Všichni řečníci vnímají návrh energetické unie jako příležitost pro pozitivní změnu. Upozorňují na potřebu implementace jednotlivých kroků na evropské, národní i regionální úrovni. Zástupce ČEZ Jan Prášil upozornil na problém regulací a nastavovaní dlouhodobých cílů na úrovni EU. Řečnící se shodli, že stěžejním krokem na cestě k energetické unii je důsledné dodržování existujících pravidel a zodpovědnost jak na národní, tak přeshraniční úrovni.

Na problémové otázky poukázali někteří čeští europoslanci. Europoslanec Evžen Tošenovský varuje, že by mohl vzniknout evropský regulátor, přes kterého by mohl být vyvíjen tlak na energetiku jednotlivých členských států v zájmu silnějších zemí. Dle pohledu europoslankyně Kateřiny Konečné je celý návrh nesmyslně prodchnut odmítáním energetické spolupráce s Ruskem bez toho, že bychom si uvědomili, že místo Ruska budeme dovážet energie z velmi nedemokratických zemí a že se můžeme stát závislými na jiných velmocenských zájmech a zájmech soukromých společností. Dle poslance TOP 09 Michala Kučery může dojít k neshodám u otázky přístupu Komise k mezistátním energetickým dohodám (například dohody o výstavbě elektráren).

Tento velmi ambiciózní projekt je všeobecně vnímán kladně, avšak k vytvoření energetické unie ještě povede dlouhá cesta plná diskuzí o konkrétní podobě a podmínkách unie.