Jak by také mohlo vypadat pražské metro

Má první cesta novým pražským metrem mi připomněla dětství, ty časy, když u nás na maloměstě postavili první banku. Začátek devadesátých let, kdy rostly stavby plné bizarních plastových ornamentů, tajemných výklenků, nesmyslných chodeb a různě tvarovaných oken.

Nové pražské metro vyniká právě oním východoevropským, provinčním devadesátkovým šmrncem upomínajícím na současnou sídlištní architekturu moldavských měst střední velikosti. Nejvíce se mi zalíbila stanice Bořislavka, geniálně průměrná, bez stylu a bez detailu, ozvláštněná systémem výtahů vedoucích do výklenků, které nedávají žádný smysl.

Po cestě z centra přes mimořádné, původní stanice metra A na mě na Bořislavce padla jakási estetická deprese. Samotní architekti k tomu dodávají, že při navrhování nových stanic "vzali v úvahu okolní zástavbu". A skutečně, člověku je při příjezdu hned jasné, že se dostal na periferii.

Nejsem architekt. Možná jen neoceňuji skrytou invenci vizionářů. A tak jsem si udělal malou rešerši a oslovil několik z nich, jak to vidí oni. Tady je malé shrnutí.

Stanice metra, tedy veřejné stavby, které mají reprezentovat město, navrhují už více než 25 let bez architektonických soutěží ti samí lidé – a navrhují je samozřejmě stále stejně, případně stále hůře. Metro přitom vždy symbolizovalo pokrok. 

„Žijeme v 21.stoleti a v metru se pohybujeme kolem betonových hřibů či mašinek. Nad povrch vystupují výustě vzduchotechniky v podobě raket či bedel. Stanice jsou obloženy plasty a odpudivým, rychle stárnoucím chromem. Jestliže si dopravní podnik neohlídá estetickou kvalitu nových stanic, pak to nevypovídá o žádném pokroku. Vypovídá to o zakrnění, o lhostejnosti zadavatele projektu směrem k veřejnosti jakožto budoucímu uživateli, o neochotě jít za kvalitou,“ shrnuje populární facebookový profil ArchVader.

Stanice většinou navrhují architektonické veřejnosti neznámí lidé, kteří mají na projekty metra monopol. Konkrétně jde o firmu Metroprojekt. Přitom přinejmenším na stanice metra by mohla být vypsána architektonická soutěž. 

Další z architektů shrnul druhý pohled na věc: "Metro nemusí být extravagantní, ale mělo by být dobře funkční, praktické, přístupné a relativně levné. Ani to se v tomto případě nepodařilo, protože chybějí přechody a naopak přebývají nadchody či podchody, do výstupů metra zatéká, navazující tramvajové zastávky jsou daleko." Projekt zkrátka nedává logiku, byť je to přeci jen lepší než předražená, steroidy vyhnaná maketa kosmické lodi z béčkového filmu na stanici Střížkov.

Shrnuto: Nové metro není ani architektonicky odvážné, ani dobře funkční, ani levné. 

"Chyby, které zde vidíme, jsou vlastně jen důsledky počátečního špatného principu. Neexistuje veřejná soutěž na architektonické řešení. Neexistuje kvalitní zadání vytvořené investorem. Neexistuje kritika během jednotlivých fází řešení. Tvorba veřejného prostoru tak probíhá v utajení," dodává k tomu tady architekt respektovaného atelieru SAD Adam Jirkal.

Jistě, obrázky neřeknou vše, estetika může mást, něco se někomu líbí, jinému ne. Ale alespoň pro srovnání pár příkladů ze světa z nedávné doby, jak by také pražské metro mohlo vypadat, kdyby návrhy stanic dělali kompetentní architekti.

Můžu vás však uklidnit, že kvalitní moderní architektury se v Praze nedočkáme. Stanice metra D totiž navrhují ti samí lidé, kteří teď vytvořili zelené hřiby a paralen.

Budapešť Twin Stations, otevřeno 2014

Stanice v Hamburku, otevřeno 2012

Lipsko, otevřeno 2013

Jednoduchost v San Sebastianu, vizualizace nového metra

Stanice v Mnichově, otevřená v roce 1998

Stanice v Neapoli, otevřená v roce 2012

Stanice v Praze, otevřená v roce 2015