Růžička v ofsajdu?

Načasování snad nemohlo být pro českého fanouška horší. Zas jednou hokejový šampionát u nás, přípravy vrcholí, z NHL se začínají sjíždět ty největší hvězdy s Jágrem v čele a teď tohle. Na internetu se objeví pět měsíců stará nahrávka vypovídající o dvojnásobném předání čtvrt milionu přímo do rukou Růžičky z let 2012 a 2013.

Napřed pár podivných a vzájemně si protiřečících vysvětlení, nyní raději mlčení s vírou, že se to nějak přežene. A jako obrana protiútok v podobě trestního oznámení pro pomluvu. Do toho nic neřešící vyjádření bezmezné podpory ze strany hráčů i hokejového svazu. Do mistrovství zbývá čtrnáct dnů a letos by to přeci doma mohlo konečně vyjít… Co ale teď s tím?

Pomiňme zjevně účelové a důkladně promyšlené zveřejnění celého příběhu, jeho původce a sledovaný cíl, co možná nejvíce zaškodit. Nechme stranou i to, že obdobné situace a metody jsou v hokeji, jakož i dalších sportech na vrcholové úrovni, u nás údajně běžnou normou. Nyní, když už je vše venku, se pokusme rozklíčovat, co že to bylo v hotovosti předáno a posléze bankovním převodem vráceno za peníze.

Na řadě je nyní každopádně policejní vyšetřování. „Něco“ se totiž stalo očividně a to něco nebylo v souladu s právem. To, že transakce proběhla, nezpochybňuje i přes její zcela odlišné hodnocení nikdo ze zúčastněných. Je jedno, jestli je částka interpretována jako úplatek, půjčka či sponzorský dar. Ať bude považována za cokoliv z uvedeného, rozhodně nebyla košer. Chybí jakákoliv dokumentace, smlouvy, příjmový doklad, řádné zaevidování do účetnictví, zdanění. Údajný skutečný cílový příjemce, tedy hokejový klub Slavie, o ní údajně nic neví a od celé záležitosti dává ruce pryč. Typově tak plně odpovídá utajenému, zastřenému jednání s kriminálním nádechem. Jen je dosud ve hře více variant.

Varianta první – úplatek. Otec po dohodě poskytne trenérovi peníze za to, aby se „postaral“ o jeho syna – hráče. Tedy, aby měl „lepší“ zacházení odpovídající nikoliv jeho skutečným kvalitám a výkonnosti, ale pouze poskytnutému úplatku. Klasická korupce, trestné jsou obě strany. Teoreticky si lze i představit, že by si někdo movitý mohl například garanci zařazení do „A“ týmu koupit, vždyť hokejové kluby jsou svobodnými privátními subjekty. Ale toto by muselo jako řádně nabízená služba proběhnout přesně dle stanovených pravidel a s náležitou evidencí, kdy by částka měla skončit jako oficiální příjem klubu. Paralelu možno najít ve zdravotnictví a placené nadstandardní péči, tam to přeci taky není o „všimném“ pouze jednomu lékaři, byť primáři.

Varianta druhá – podvod. Velmi tenká hranice k variantě první. Peníze i dohoda proběhnou stejně, jen není poskytnuta „protislužba“. Proto ta nespokojenost a následné vrácení peněz. Jde o nesplněný příslib, v daném případě se trenér řádně „nestará“ o syna – hráče tak, jak si jeho otec původně představoval. Již na začátku možná trenér ani žádné aktivní kroky činit nehodlal; spoléhal například, že syn – hráč si „lepší“ zacházení zaslouží bez jeho přičinění výlučně díky své zlepšené výkonnosti. „Falešná“ korupce, trestné jsou teoreticky opět obě strany.

Varianta třetí – sponzorský dar (údajně na „šatnu“ a „posilovnu“). Značně nepravděpodobné. Jestli ano, tak absolutně mimo jakoukoliv oficiální kontrolu a evidenci. Značila by velký chaos a nepořádek v tehdejší hokejové Slavii s běžným vytvářením nelegálních černých fondů. Na nahrávce však stejně zazněla dohoda o protislužbě v duchu „něco za něco“, což by tedy i v této variantě opět mohl být úplatek, jen formou sponzorského daru. V úvahu tedy zase připadá trestní odpovědnost obou stran, zde navíc i pro možné porušení účetních a daňových předpisů. Vedení Slavie možnost sponzorského daru od počátku kategoricky vylučuje, muselo by se tak jednat o Růžičkovu sólo akci. Mohli to vědět rovněž další funkcionáři, kteří nyní dávají vzhledem k případné trestní odpovědnosti své i klubu jako právnické osoby od svého bývalého trenéra ruce pryč.

Varianta čtvrtá – půjčka či pomluva. Vzhledem ke známým okolnostem a obsahu zveřejněné nahrávky značně nepravděpodobné a hodnotit lze již jako určitý způsob obhajoby.

Varianta další – v tento moment mne nenapadá.

V každé z popsaných možností se i při ctění presumpce neviny zjevně jedná o Růžičkův velký problém. Pro uvažované právní kvalifikace je navíc zcela lhostejné, že peníze byly vráceny.

Jak to nicméně v těchto případech často bývá, za pár dní může být všechno jinak. Zveřejněním kauzy totiž její původce již víceméně dosáhl svého. A jak uvedeno, z pohledu trestního práva rovněž nevychází úplně nejlépe. Možná si tak vše rozmyslí, dodatečně se naleznou potřebné dokumenty a nakonec třeba skutečně „vyhraje“ varianta půjčky. Z pohledu zákona by pak vše mohlo být v pořádku, jen by patrně dobíhaly různé vzájemné občansko-právní žaloby.

Úkolem policie a ostatních orgánů činných v trestním řízení je nyní celý příběh objektivně rozmotat. Na osobu oblíbeného trenéra a mistrovství světa za humny nehledě. Hlavně dle jejich závěrů budou všichni v budoucnu na celý příběh pohlížet. Ať to ale dopadne jakkoliv, výrazná kaňka v českém hokeji zůstane. Bez ohledu na to, zda národní tým vypadne už ve skupině nebo získá zlato.