Pohádka o státních firmách, co se nejlépe řídí samy

Asi každý z nás by chtěl žít ve světě, který nepotřebuje zákony, pravidla ani procesy, protože lidé jsou rozumní, hodní a čestní. Bohužel zkušenost většiny z nás asi bude odlišná - tam kde nejsou jasná a vymahatelná pravidla, tam se nehraje fér. Nejinak je tomu u státních firem v ČR, které na rozdíl od ministerstev či radnic jasná pravidla fungování ani veřejnou kontrolu nemají. Je prakticky jen na vládní koalici, koho do vedení firem dosadí a jaké úkoly mu dají. Samozřejmě můžeme doufat v osvícenost našich politiků, přesto si asi jen málokdo myslí, že státní firmy hospodaří jen a jen ve prospěch nás všech. Ostatně řada kauz jakékoliv pohádkové představy spolehlivě boří.

Právě pro to se nevládní organizace Frank Bold už přes pět let aktivně snaží prosadit, aby fungování státních firem dostalo jasná pravidla. A skončila tak doba, kdy 600 miliard de facto veřejných peněz je spravováno spíše za účelem plnění politických zadání, než za účelem úspěšného podnikání. Protože usnesení vlády málokdy přežijí její funkční období a koncepčními dokumenty se neřídí často ani ministerstvo, které je vydalo, považujeme za jediné funkční řešení úpravu v zákoně. Je dobře, že Ministerstva financí překonalo svůj odpor a připravilo první vlaštovku - věcný záměr zákona. Bohužel v debatě kolem zákona se nakladlo prozatím tolik mlhy, že by se dala krájet, balit a prodávat.

Mlha první: Cílem je vyhnat politiky

Někteří oponenti mají za to, že organizace sdružené v platformě Rekonstrukce státu vedou svatou válku proti politickým trafikantům a hlavním cílem je vyhnat politiky z dozorčích rad. Přitom tématu dozorčích rad jsme se začali věnovat dávno předtím, než si jej všimla média díky trojici Šnajdr, Fuksa, Tluchoř. V roce 2011 jeden z členů platformy, Frank Bold, připravil mezinárodní konferenci a studii, ze které jasně vyšlo: státní firmy potřebují mít definované cíle podnikání (vlastnickou politiku) a na základě toho kvalifikační kritéria pro dozorčí rady. Jestli tato kritéria bude splňovat politik nebo někdo jiný, je druhotné. Jde o to, že místa v dozorčích radách nebudou primárně sloužit k tomu, aby si politici přivydělali a zvýšili svoje páky na rozhodování, ale aby firmy byly řízeny dobře. Prohlášení Rekonstrukce státu navíc přímo počítá s tím, že zástupci politických stran mohou v dozorčí radě být. Současný návrh Ministerstva financí je v tomto radikální, což není práce Rekonstrukce státu, jak se komentátoři mylně domnívají. Zároveň v návrhu chybí téma vlastnické politiky.

 Mlha druhá: Jeden zákon nemůže nařídit kritéria pro rozličné firmy

Podle kritiků je nesplnitelné, aby zákon sepsal všechna odborná a kvalifikační kritéria pro budoucí členy různých dozorčích rad. Souhlasíme – ostatně žádný návrh Rekonstrukce státu k tomu nesměřuje. Kromě obecných kritérií (typu bezúhonnost, střet zájmů) by podle nás měl zákon požadovat, aby ministr stanovil odborná kritéria a požadovanou praxi ad hoc pro každé výběrové řízení. Tyto předem zveřejněné profily členů dozorčích rad by pak měly být klíčovým měřítkem pro nominační proces. Tedy hledali by se kandidáti odpovídající profilům, ne profily odpovídající politicky navrženému kandidátu, jak je tomu nezřídka dnes.

Mlha třetí: Ministři (či politici) ztratí na řízení firmy vliv

Žádný návrh (senátní, ministerský ani rekonstrukční) nebere ministrovi kompetenci vybrat si člena dozorčí rady. Co se tedy změní? Ministr bude moci vybírat jen z těch kandidátů, kteří splňují kvalifikační kritéria a prošli transparentním nominačním procesem. Jak řekl ve videorozhovoru na na našem kulatém stole bývalý šéf Škoda Auto Vratislav Kulhánek - zaprvé budeme mít k dispozici lidi skutečně schopné na podniky dohlížet, zadruhé bude možná kontrola nominací ze strany veřejnosti a médií. Transparentnost výběru je totiž nejlevnější a nejjednodušší způsob kontroly.

Mlha čtvrtá: Zákon je zbytečná byrokracie

Zaznělo také, že není třeba zákona, jelikož to všechno lze dát do vládního usnesení nebo do stanov firem. A jsme zpátky na začátku. Máme snad zkušenost, že to takto bude fungovat? Můžeme se spolehnout na to, že usnesení vlády přežije např. změnu vlády? Stanovy společnosti jsou pak soukromoprávním zakladatelským dokumentem společnosti, ve kterém nelze úkolovat jednoho akcionáře, byť je to stát. Naopak přijetí pravidel v zákoně nabízí jistotu, že k dalšímu případu Šnajdr by musel ministr obejít řádný postup a překročit zákon.

Mlha pátá: Prosazovaný zákon nikde nefunguje

Další oblíbenou námitkou je, že chceme být papežtější než papež. Bohužel k tomu máme zatím daleko. Na Slovensku probíhají podle zákona o štátnom podniku výběrová řízení na pozici ředitele i členů dozorčí rady státních podniků již od roku 2003. Výbor, který doporučuje členy dozorčích rad státem vlastněných podniků, existuje v řadě členských států OECD - např. ve Velké Británii, Dánsku, Norsku, Portugalsku či Polsku¹. Stejně tak je v řadě zemí zákonem upraven samotný nominační proces (např. Polsko, Španělsko, Norsko, Finsko, Kanada či Austrálie²) a způsob, jak se stanoví měřitelné cíle jednotlivým státem vlastněným podnikům (např. v Německu, Francii, Švédsku, Norsku či Velké Británii ve formě tzv. Framework Agreements).

„Syrová“  verze zákona z dílny Ministerstva financí obsahuje řadu nedostatků a vágních formulací, které lze vykládat různě. Ale je to spolu s návrhem skupiny senátorů druhý konkrétní text, nad kterým lze dojít ke konkrétním krokům a  řešení. Pokud zůstaneme v rovinách zbožného přání a představ o ideálním světě, potom samozřejmě nic takového nepotřebujeme. Potom stačí zůstat v mlze a oddávat se snění.

Martin Fadrný

Právník Frank Bold a koordinátor expertů platformy Rekonstrukce státu

 ¹http://www.oecd.org/daf/ca/corporategovernanceofstate-ownedenterprises/corporategovernanceofstate-ownedenterprisesasurveyofoecdcountries.htm, page 137.

² http://www.oecd-ilibrary.org/governance/board-of-directors-of-state-owned-enterprises_9789264200425-en, Chapter 2: Board nomination frameworks and practices, pages 29 to 46.