Lidé považují účast žen za důležitou

Nejnovější šetření o postojích veřejnosti k působení žen v politice realizoval Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. na reprezentativním vzorku 1068 obyvatel a obyvatelek ČR starších 18 let. Zastoupení žen v politice v něm označila za nedostatečné většina dotázaných. 82 % lidí považuje za důležité, aby se ženy podílely na řešení aktuálních společenských problémů. Veřejnost tedy drtivou převahu mužů v rozhodovacích pozicích vnímá a hodnotí kriticky, nepřekvapivě vadí zejména ženám (72 % žen označilo svou reprezentaci v politice za nedostatečnou).

Zajímavé jsou výsledky mapující bariéry vstupu žen do politiky. Zhruba 70 % dotázaných se domnívá, že jsou ženy stejně schopné jako muži, ale že jsou v politickém systému, v němž dominují muži, podceňovány. Tento názor zastávají především ženy (83 % a 57 % mužů). Z dalších odpovědí se ukazuje, že tomu tak skutečně je. 48 % mužů totiž zároveň uvedlo, že pokud jde o vrcholnou politiku, mají pro ni muži lepší předpoklady a schopnosti než ženy. Jinými slovy,muži mají tendenci „fandit“ jiným mužům a považují je za schopnější kandidáty.

Pokud jde o největší překážky působení žen v politice, jednoznačně převládá názor, že hlavní brzdou žen jsou jejich rodinné povinnosti (79 %) a tradice (68 %), přičemž v tomto ohledu výjimečně panuje shoda mezi muži a ženami. Mezi dalšími důvody pak lidé uváděli, že muži mezi sebe ženy nepustí a dále to, že ženy nemají o politiku zájem. Zde ovšem najdeme zajímavé rozdíly v odpovědích žen a mužů. Zatímco o mužské soudržnosti jsou přesvědčeny spíše ženy (68 %), o nezájmu žen o politiku jsou zase přesvědčeni spíše muži (66 %).

Opravdu ženy nemají o politiku zájem?

Podíváme-li se na řeč čísel, v parlamentních politických stranách, tedy v jejich členských základnách, působí žen 25 – 52 %. A pokud jde o deklarovaný zájem o politiku, nejsou mezi ženami a muži významnější rozdíly. Ženy chodí (či nechodí) k volbám ve stejné míře, jako muži, sledují podobná média, zajímají se o politické dění na národní i komunální úrovni a celkově vykazují podobnou míru občanské i politické angažovanosti.

Poslední oblastí, kterou výzkum sledoval, je podpora veřejnosti vůči různým opatřením na podporu žen. Přes 62 % dotázaných se domnívá, že je potřeba aktivně podporovat vstup žen do politiky. Ačkoli porovnání s výsledky obdobné studie z roku 2006 ukázalo, že podíl lidí, kteří jsou nakloněni aktivní podpoře vstupu žen do politiky, poklesl (ze 79 % na 62 %), stále se jedná o velmi vysoké číslo. Za celkovým poklesem stojí zejména dramatický pokles podpory aktivních opatření pro vstup žen do politiky ze strany mužů (z 69 % v roce 2006 na 45 % v roce 2014), zatímco ženy tato opatření dlouhodobě většinou podporují.

Je to tedy tak trochu začarovaný kruh. Zjednodušeně řečeno, muži si myslí, že ženy o politiku nemají zájem a skoro polovina z nich se zároveň domnívá, že pro ni ani nemají ty správné schopnosti. Ve vedení politických stran a významných politických funkcích přitom najdeme především muže, kteří v souladu s výše řešeným spíše nejsou ochotni ženy ve vstupu do politiky aktivně podporovat. Na ženách zároveň leží odpovědnost za péči o rodinu a mají jen omezené možnosti, jak ji sladit (nejen) s politickou prací. Za těchto podmínek bohužel není divu, že je u nás zastoupení žen tak mizivé.

Výzkum veřejného mínění proběhl v rámci projektu podpořeného Nadací Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist