Kontroverzní francouzská nacionalistka jede do Prahy. Co čeká, že najde?

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF) - francouzské populistické strany by měla  6. května dorazit do Prahy. Otázkou je, proč se právě nyní rozhodla na pozvání Jiřího Janečka, bývalého člena ODS, do Prahy přijet. Sice se předpokládá, že tato kontroverzní politička promluví na konferenci “Mír v Evropě a prosperita po EU”, avšak není pochyb o tom, že její výlet do Střední Evropy má mnohem hlubší rozměr než jen sdílení názorů na budoucnost kontinentu.

Marine Le Pen se v současnosti ve Francii těší velké pozornosti. Její strana, která prošla procesem sebereflexe poté, co byla čtyřicet let bouřlivě vedena Jean-Marie Le Penem a od kterého si nyní jeho dcera udržuje odstup. Již od zvolení Françoise Hollanda prezidentem v roce 2012 se NF stala tažnou silou nacionalistické politiky ve Francii. Národní fronta zaznamenala významný volební úspěch v komunálních volbách 2014 a vítězně vyšla i z následných voleb do Evropského parlamentu, což pro stranu znamenalo historicky první vítězství na celostátní úrovni. Před několika týdny NF obhájila svou popularitu mezi francouzskými voliči tím, že byla v pořadí druhou stranou v počtu odevzdaných hlasů v regionálních volbách (což však nakonec nepřineslo vládu NF v žádném departmentu). Tyto úspěchy a vyhlídka dalších voleb, především těch prezidentských v roce 2017, posílily roli strany na francouzské politické scéně. NF dokázala odlákat nejen velké množství voličů od Sarkozyho Unie pro lidové hnutí (UMP), ale také získala voliče extrémní levice a voliče zklamané Hollandovou neschopností změnit běh věcí ve Francii.

Pro Marine Le Pen bude největším úspěchem, pokud ukáže, že tyto výsledky nejsou jen jednorázové a že její strana není krátkodobým hnutím proti etablovaným politickým stranám, ale skutečným příslibem hluboké změny ve francouzské politické scéně tradičně dominované dvěma velkými stranami. Proces legitimizace NF půjde ruku v ruce se snahou potvrdit i relevanci na mezinárodní scéně a přesvědčit, že její protievropská rétorika není jen pouhý nástroj k získání hlasů, ale že se dá přetvořit do funkčního dlouhodobého politického programu.

Právě toto jsou oblasti, ve kterých toho má Marine Le Pen ještě hodně co dokazovat. Strana si prošla složitými začátky v Evropském parlamentu. Zejména nebyla schopna vytvořit parlamentní skupinu a zůstala tak mezi nezařazenými poslanci (na rozdíl od Nigela Farage jeho strany UKIP, asi hlavního soupeře o post hlavního nositele euroskepticismu v EU), a proto nedisponuje takovým vlivem, jaký by jí vítězství ve volbách mohlo zaručit. NF je také oficiálně vyšetřována Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a francouzskou justicí kvůli podezření ze spáchání podvodu při zaměstnávání asistentů v Evropském parlamentu, z nichž 20 má trvalé bydliště v budově sídla strany na předměstí Paříže a jsou podezíráni z práce pro Národní frontou místo pro členy Evropského parlamentu.

Marine Le Pen v posledních letech moc necestovala, v roce 2011 však podnikla dvě mediálně sledované cesty, které vedly na italský ostrov Lampedusa, aby upozornila na neschopnost Evropy řešit ilegální imigraci. V létě 2013 pak jela do Moskvy a na Krym, kde byla okázale vítána předsedou zahraničního výboru ruské Státní dumy - Alexejem Puškovem. Po svém návratu Marine Le Pen častokrát otevřeně vyjadřovala svůj obdiv ke státnickým schopnostem Vladimíra Putina, zdůrazňujíc, že oba spojuje touha „bránit společné hodnoty evropské civilizace a jejího křesťanského dědictví“. Poté co Le Pen veřejně uznala výsledek referenda na Krymu, získala NF půjčku ve výši 9 milionu eur od První česko-ruské banky (která je navzdory svému jménu výhradně ruskou institucí). Tato půjčka, jak bylo nedávno odhaleno francouzským investigativním magazínem Mediapart, byla schválena po intervenci náměstka ruského ministra zahraničí, může dosáhnout až 40 milionů eur a bude v následujících dvou letech použita zejména na financování komunálních a prezidentských volebních kampaní.

Cesta Marine Le Pen do Prahy je tedy doprovázena vysokými očekáváními. Sama Marine Le Pen se bude snažit šířit pocit, že úspěch její strany ve Francii může být spojován s „evropským procitnutím“ v otázce rizik imigrace i působení EU samotné. Její snahou ale také bude, aby ostatní politická uskupení vnímalaNárodní frontu jako životaschopný model pro svou vlastní činnost. Vzhledem k její relativně nedůležité pozici v Evropském parlamentu bude v Praze pro Marine Le Pen klíčové představit se jako silný lídr evropského populismu a zahájit proces šíření „společných hodnot populismu v Evropě“. Cesta do Prahy není bezvýznamná ani ve vztahu k  ruským bankéřům v České republice, tedy v zemi se stále přítomnými proruskými sentimenty a prezidentem opakovaně vyjadřujícím Rusku své sympatie. Na první pohled nenápadný výlet do Prahy tak bude pro Marine Le Pen znamenat zásadní příležitost spojit se s evropskou rusofilní sférou, pokračovat v aktivním sbližování započatém v posledních měsících a projednat další fázi finanční a politické spolupráce. Tato cesta je tedy podstatná nejen pro národní, ale i mezinárodní kredibilitu Marine Le Pen a bude sloužit jako odrazový můstek pro její prezidentskou kandidaturu a pozici lídra evropského populismu.