Konzervativci mají v Polsku opět úřad prezidenta, máme se čeho bát?

Polské volby vyhrál kandidát opozice Adrzej Duda a to se trhům nemusí líbit. Ne že by sám Duda měl být velkou hrozbou pro polskou ekonomiku. Jeho vítězství ale zvyšuje šance opozičního populisticko-konzervativního hnutí Právo a Spravedlnost (PiS) v podzimních volbách. A s jeho vládnutím nemají investoři právě ty nejlepší zkušenosti. Polský zlotý je proto od rána pod tlakem a v první reakci oslabil o více než 1 %. Je čeho se bát?

Vládnoucí Občanská platforma (OP) zaznamenala za dvě volební období vlády řadu úspěchů – Polsko nejlépe přestálo hospodářskou krizi a rostlo v průměru nejrychleji v celé EU, současně hlas Polska v rámci EU výrazně zesílil (především v souvislosti s ukrajinskou krizí) a Donald Tusk se i díky tomu stal prezidentem EU. Těžko tedy říci, co přesně Občanská platforma pokazila. Ale je to pravděpodobně směs určité „okoukanosti”, ztráty výraznějších osobností po odchodu Donalda Tuska do Bruselu a série menších korupčních klopýtnutí.

Vítězství Andrzeje Dudy zatím žádnou revoluci nepřinese. I když jeho populistické předvolební sliby (například nižší hranice pro odchod do důchodu) by v polské státní kase mohly udělat pěknou díru, nemá jako prezident dostatečné páky, jak je prosadit. Může ale současné vládě „házet klacky pod nohy“ používáním práva veta, a tím zvýšit šance opoziční PiS v klíčových podzimních volbách do Sejmu. Současně může významně ovlivnit složení budoucí bankovní rady. V tomto a v příštím roce bude obměněno šest členů bankovní rady a guvernér. Prezident bude jmenovat dva z nich plus guvernéra (toho mu ovšem musí odsouhlasit senát). Je tedy možné, že liberály dosazený a na trzích populární guvernér Marek Belka ve své funkci brzo skončí. To vše jsou ale z pohledu dobře rozběhlého polského hospodářství zatím jen drobné šrámy.

Daleko větším problémem by bylo ale vítězství PiS v podzimních volbách do Sejmu. Andrzej Duda nám v předvolební rétorice dal ochutnat, co by Polsko pravděpodobně čekalo pod vládou PiS. V hospodářské politice by to byla nejspíš daleko nižší rozpočtová disciplína – plány na vyšší daňové úlevy, nižší věk odchodu do důchodu a vyšší podporu rodin s dětmi by podle hrubých odhadů mohly zvýšit polský veřejný dluh o více než 10 % HDP. V zahraniční a evropské politice by současně Polsko pravděpodobně přeladilo na maďarskou notu zdůrazňující na prvním místě národní stát a národní zájmy. Andrzej Duda mluví v duchu oficiální linie PiS o větší podpoře národního státu, větším vymezení vůči EU a především vůči Německu. To je v ostrém kontrastu s dnešní proevropskou politikou Polska, ve které hrají Poláci roli jednoho z klíčových spojenců Německa. Pod taktovkou PiS by se Varšava mohla posunout z role proevropského spojence do pozice izolovaného "potížisty", který podobně jako Budapešť spíše přidělává práci. Krom jiného o tom svědčí i plán PiS řešit po maďarsku problém cizoměnových hypoték – tj. převést velkou část ztrát na zahraniční banky.

Podzimní volby tak mohou být hodně napínavé a zlotý z nich může být značně nervózní. Těsné vedení občanské platformy se v předvolební prezidentské kampani rozplynulo a v tuto chvíli by podle průzkumů zvítězilo opoziční PiS. V případě těsného výsledku navíc bude hrát nový prezident klíčovou roli při sestavování vlády.