Máme dvě úplně totožné sušenky v prakticky stejném balení. Liší se nepatrně, dalo by se říci: „Najděte jeden rozdíl.“ Cílem firmy je říci zákazníkovi, že jejich výrobek je „lehký keks“. Která z následujících dvou variant se k tomuto účelu lépe hodí?
Obsah obou obalů se neliší, a přesto jsou jedny sušenky na první pohled „lehčí“
Abychom pochopili procesy v našem vědomí, stačí si položit otázku: „Kam létají lehké věci?“ – Často přece nahoru. Zcela samozřejmě létají i lehké předměty vlivem tíže dolů, nicméně běžný denní život nás naučil, že „těžké“ nás táhne, tlačí dolů. A opakem je lehké. Náš mozek se učil v tisících situacích, že „lehký“ a „nahoře“ vystupují často společně, že mezi oběma těmito signály existuje těsná zkušenostní vazba. A proto nepřekvapí odpovědi většiny respondentů, kteří považují za „těžší“ keksy ty, které jsou umístěny dole pod názvem.
Je tedy ten druhý obal lepší? Závisí na cíli, čeho chceme daným produktem dosáhnout. Pokud je „těžký“ prožíváno pozitivně, třeba v případě čokoládových keksů, dávají dotazovaní přednost obalu, na kterém je produkt umístěn dole. Naopak u lehkých produktů je upřednostňováno balení s produktem zobrazeným nahoře. Ačkoliv se obsah obou balení neliší, přesto jeden z nich chutná konzumentovi jako „lehčí“. Je to statistika prostředí, která nám dává jasná a objektivní pravidla, zda signály obalu jsou správně adresovány na cíl, který zákazník sleduje.
Autor je psycholog a analytik neuromarketingu, eMerite
