V Česku vzniká unikát, kterému nikdo neunikne

V Česku se rozvíjí nový, unikátní styl architektury. Je kombinací plachetnic, dinosauřích koster a cirkusáckých šapitó. Tyto stavby nesou označení „autobusové nádraží“, v případě maloměst pak „terminál“.

Společným znakem je to, že jsou to stavby tak velkolepé, že mívají problémy s tím, aby pod tíhou vlastní velikosti nespadly. Obvykle je tvoří několik stovek tyčí, na kterých jsou vysoko posazené úzké střechy netradičních tvarů. Sice pod ně prší, ale na druhé straně – také svítí přímé slunce.

Tyčových terminálů jsem viděl v poslední době několik, tady jsou ty nejvelkorysejší.

Terminál první. V Bruntále se rozhodli, že potřebují nové nádraží. Lid se naučí docházet z centra na okraj města, aby se mohl kochat pohledem na svítící stotunovou velrybu ve tvaru létající vložky symbolizující snowboardové prkno, které má poukazovat na to, že v Bruntále často sněží, je vlhko a lyžuje se. Otázkou je, co se stane, až na to prkno napadne metr sněhu.

Město si toho je naštěstí vědomo. „Výsledek kontrolního statického výpočtu ukázal, že původně navržená konstrukce je v některých parametrech na hraně bezpečnosti. Proto o statickém řešení rozhodl až soudní znalec, který se přiklonil k názoru, že je třeba konstrukci posílit,“ prohlásil mluvčí města. Děkujeme, cena za terminál, na kterém budou občas i dva autobusy naráz, je více než 50 milionů. Autorem návrhu je firma, která se specializuje na kanalizace a plynovody.

Terminál druhý. „Cheb je významná dopravní křižovatka, odkud jezdí 140 autobusů denně do Sokolova.“ S takovým plánem evidentně počítali autoři obřího nového chebského terminálu. Realita je ovšem taková, že autobusů odsud jezdí stále stejně, tedy pár. Přesto areál působí, že obslouží stovky lidí najednou.

I chebský terminál respektuje zákonitosti tohoto unikátního architektonického stylu: dlouhé tyče i střechy, pod které prší. Cena terminálu 110 milionů korun, většina z dotace EU. A povšimněte si toho krásného trávníčku! Zkrátka místo pro piknik.

Terminál třetí. Střecha je u terminálů tak vysoká proto, aby se sem vešel i zbloudilý double decker. Této výhody si užívají i v novém terminálu v Havířově. Rozhodli se zrekonstruovat toto nádraží a výsledkem je stavba, která připomíná lázeňský pavilon po steroidové kůře, což se do lázeňského Havířova vyloženě hodí. Navzdory své velikosti nemá ani čekárnu. Stála 50 milionů korun.

Pro velký úspěch autobusáku by někteří politici rádi zbourali i budovu havířovského vlakového nádraží, aby město mohlo vytvořit moderní dopravní doubleterminál. Co na tom, že lidé, kteří architekturu studují celý život, tvrdí, že současné havířovské nádraží je kvalitní a mimořádná stavba takzvaného bruselského stylu. Díky aktivitě místních se nádraží zatím daří držet při životě, otázka je, na jak dlouho.

Terminál čtvrtý: Pro fajnšmekry můžeme doporučit terminál v Hradci Králové (při výstavbě problémy se statikou, desítky milionů z dotací EU, celkové náklady 392 milionů). Autorem návrhu je proslulý zakladatel tyčové architektury v Česku Patrik Kotas, který dokázal obří terminál udělat i z této obyčejné tramvajové zastávky. 

Shrnuto: V Česku přibývá drahých, rychle chátrajících a mnohdy předimenzovaných autobusových nádraží navržených bez architektonických soutěží, která jsou pro cestující nepříjemná a špatně se udržují. Proč? Jde o to získat – a tedy prostavět – co nejvíc peněz, protože peníze z dotací by bylo škoda nevyužít, když už padají z nebe. Tyč je ideální věc, za kterou se dají dotace utratit.

Lokální média místo kritického pohledu oceňují, že politici fantastickým způsobem podali žádost a ze zlého Bruselu vysosali desítky milionů. Že to jsou peníze veřejné, tedy naše, nebere nikdo v potaz.

Naštěstí existují i příklady jednoduchosti (Litomyšl) a zdravého rozumu (Klobouky). Osobně tyče neoceňuji. Většinou mi postačí, abych si měl kde sednout a aby na mě nepršelo.

Fotografie je z nizozemského Rotterdamu.

Víte o podobných případech, že úřady ve vašem okolí chtějí za veřejné prostředky postavit megalomanskou stavbu, a chtěli byste na to upozornit a rozhodnutí úřadů změnit? Každý měsíc můžete požádat o takzvaný Rychlý grant u Nadace Via (třeba na právní služby nebo informační kampaň). Takzvané Živé granty u stejné nadace pak slouží k oživování městského veřejného prostoru a podpoře městského komunitního života – žádat o podporu můžete právě nyní.