Všichni o něm mluví, ale nikdo ho neviděl

S debatou o regulaci pojištění je to jako s Yetim. Všichni o ochraně spotřebitele mluví, ale nikdo ji v praxi ještě nedokázal. I když se nám to snaží zákonodárce namluvit, neexistuje přímá úměra mezi přísnou legislativou a bezpečím peněz klienta. Jinými slovy zažíváme další kolo snahy zregulovat lidskou blbost a to nemůže dopadnout dobře.

Problém je skutečný, jen se ho poslanci snaží řešit opět po česku. Tedy tím, že vytvoří problém ještě větší, že podlehnou lobby a trh ještě více zaplevelí. Skutečně trh trpí tím, že zde máme drahé a nevýhodné pojistné produkty. Skutečně tady pobíhají desetitisíce pojišťováků, kteří se potřebují něčím živit a je jich na malý český trh příliš. Skutečně se část z nich přiživuje na nevědomosti klienta a přetáčí smlouvy pořád dokola. Nic z toho však nevyřeší Šinclův (naštěstí už mrtvý) paskvil a obávám se, že ani jiný návrh, který ze současné vlády vzejde.

I pro trh pojištění platí, že pojišťovny a zprostředkovatelé si na klienta troufnou, jen pokud jim to ten dovolí. Pokud jako zákazník souhlasím s tím, že se o mou pojistku někdo bude v budoucnu starat a první dva roky budu splácet jen provizi za tuto péči, tak je to mé rozhodnutí. Že se ta péče nekoná? Že jsem vsadil na to, že se o mě bude starat poradce, o němž vlastně nic nevím? Moje blbost. Viděli jste snad někoho, kdo by hotelu zaplatil roky dopředu za to, že tam bude jezdit? Slyšeli jste o člověku, který by si u zubaře předplatil plombu s tím, že se mu možná jednou zkazí zub?

Čím déle budou poslanci a ČNB vytvářet iluzi, že regulace zkrotí obyčejnou lidskou hloupost, tím více lidí podlehne dojmu, že si na pojišťovny a poradce nemusí dávat pozor a na špek jim naletí. A to legálně. Regulace neregulace. Říkat někomu, že si má u finančního produktu zjistit, kolik vlastně stojí, je na úrovni legendární rady nedávat kočku sušit do mikrovlnky.