Čtvrtina žáků neudělala napoprvé maturitu. No a co!!!

Před pár dny hovořila paní Hostková ve svém Komentáři za minutu (http://nazory.ihned.cz/c1-64444970-komentar-za-minutu-ceske-mozky-nezvladaji-maturitu-neni-cas-se-ucit) o katastrofálním skóre ve výsledcích státní části letošních maturit. Opravdu je katastrofa, když naprostá většina žáků uspěje?? Já se domnívám, že naopak státní maturita nastavuje jasné zrcadlo školám a hlavně jednotlivým žákům, kteří nejsou schopni nebo ochotni se připravit tak, aby dostali alespoň čtyřky.

Podoba maturit se v posledních 20 letech stala předmětem mnoha pokusů. Snižovala se úroveň maturit organizovaných školami a to následně vyvolalo zásah ministerstva a nastavení jednotné státní části maturit. Vedle diskusí o podobě a náročnosti maturit se v minulých letech hovořilo i o zavedení povinné maturity z matematiky. Matematika nejsou pouze počty. Matematika je obor blízký logice a filozofii, který pomáhá pochopit strukturu, prostor a změny. Kdo chápe a dokáže řešit slovní úlohy z matematiky, ten se později dokáže snáze orientovat ve spisech, chápe co to je časová osa skutku a také co je většina nebo menšina účastníků, atd.

Kdo chápe matematiku a logiku, ten vidí, že několik let po sobě udělaly státní část maturit víc jak ¾ (víc jak 75 procent) žáků. Od tohoto zjištění je pouze kousek k otázce jak je možné, když škola úspěšně připraví většinu svých žáků, tak proč úkol menšina nezvládne. Učitelé a škola připraví podmínky, za kterých většina žáků státní část maturity zvládne. Pak už zbývá si přiznat, že problém je na straně konkrétních žáků, kteří neměli před maturitou o učení zájem, jsou pohodlní nebo prostě nedokáží maturitní otázky pochopit a zapamatovat si odpověď, aby udělali zkoušku alespoň na čtyřky. Je to tvrdé a nepříjemné konstatování?? Ano, ale zjednodušovat podmínky, aby dostali šanci i lenoši, lajdáci je špatný přístup, který bude mít následně dopad na celou společnost.

Maturita a především její státní část nastavuje stejné podmínky pro všechny. Všichni měli možnost se tři a půl roků před tím na střední škole připravovat na zkoušku. Výsledky jasně a opakovaně ukazují, že +/- 20 procent žáků se nemělo na maturitní obor vůbec dostat.

Původ problémů se znalostmi maturantů musíme hledat mnoho let zpátky v době kdy byly zrušeny přijímací zkoušky na střední školy, aby „chudáci“ žáci nebyli stresováni. Další temnou zónou jsou mnohé soukromé střední školy, které si ze středního školství udělaly business založený na počtu přijatých žáků, nikoliv na skutečné kvalitě jejich vzdělání.

Problém je v samotných studentech, kteří znají své práva, ale nezajímají je jejich povinnosti. Začíná to u uvolněného psaní omluvenek v průběhu studia a končí to nezájmem připravit se na maturitu.

Já osobně používám PC od roku 1988 a Internet od roku 1993 a dovolím si tvrdit, že znám všechny nové technologie, programy a služby sítě Internet. Mnoho s tím spojených technologií a programů může pomoci při učení a vyhledávání informací. Nenašel jsem mezi těmito novinkami nic tak zásadního kvůli čemu by se měly měnit základní požadavky na maturanty. Fakt, že žák najde na klávesnici ENTER rychleji než jeho učitel není důkazem, že je žák chytřejší. Jistě je potřeba podporovat kreativitu, nové  technologie a samostatnost žáků, ale současně musí být žáci vedení i k dodržování potřebných pravidel.

Řešení pro čtvrtinu neúspěšných žáků je jednoduché, věnujte více času učení a méně zábavě. Je třeba jasně mluvit a opakovat, že na maturitu nemá nikdo nárok, ale je to výsada pro ty, kteří se dokáží připravit a splní dané úkoly. Hovoří se o 24 procentech „vystresovaných žáčků“, kteří nezvládli státní část maturity, ale již nikdo nehovoří to té velké většině žáků, kteří se připravili a zvládli státní část maturit.

Současné státní maturity jsou jasné, přísné a dokáží oddělit schopné od lajdáků a lenochů.

P.S.

Pro úplnost, autor článku maturitu udělal za 5 bodů, tedy Český jazyk 1, Ruský jazyk 1, Fyzika 2, Zabezpečovací systémy 1.