Dojde německé energetické revoluci dech?

Předně je třeba Němcům přiznat, že ačkoli si kvůli Energiewende může klepat na čelo nejeden jejich soused, úplní utopisté nejsou. Sedm z deseti se shodne na tom, že plány se podaří nakonec uskutečnit „jen s omezeními“. V plný úspěch Energiewende věří jen 16 % dotázaných. Blíže realitě je také zhodnocení přínosů v čase. Zatímco nyní přináší Energiewende klady jen třetině dotázaných, a naopak zápory převažují u celé poloviny, u očekávaných přínosů v budoucnu je tomu naopak. Většina Němců očekává, že nynější náklady se vyplatí a Německo bude mít zelenou a levnou elektřinu.

Dech, tedy podpora obyvatel, by Energiewende mohl dojít kvůli jejímu provedení, respektive jejím dopadům. Se způsobem, jak je Energiewende uskutečňována, jsou zcela spokojena jen 3 % dotázaných, spíše spokojeno dalších 37 %. To je méně než 48 % respondentů, kteří provedení nepovažují za správné (z toho má 13 % zásadní výhrady). Interpretovat tento výsledek lze dvěma způsoby a pravda bude jako často někde uprostřed. Na jedné straně by nás neměl překvapit někdy až propastný rozdíl mezi přáními voličů a následným rozčarováním z kroků, které plán nutně vyžaduje. Na druhou stranu, když byla položena otázka na rozvoj obnovitelných zdrojů elektřiny v Německu, za příliš rychlý ho označilo jen 18 %. Téměř polovina by si naopak přála jejich výstavbu ještě urychlit.

Co by mohlo nadšení německých domácností zchladit? Nepřekvapivě je to podle 52 % respondentů nárůst cen elektřiny, do značné míry způsobený podporou obnovitelných zdrojů. V tomto ohledu je zajímavý výzkum z roku 2009. Čtyři sta německých domácností tehdy uvedlo, že za přechod z mixu s převahou uhlí a jádra na čistě zelený mix jsou ochotny zaplatit o 16 % navíc. Zajímavé je toto číslo proto, že od té doby stoupla cena elektřiny pro domácnosti o třetinu. I s přihlédnutím ke zlepšené ekonomické situaci Němců v mezidobí tedy daleko více. Podle tohoto výzkumu by německé domácnosti měly mít Energiewende plné zuby, zejména když Německo má k čistě zelenému mixu dost daleko (v roce 2014 obnovitelné zdroje pokryly lehce přes čtvrtinu spotřeby).

Nemají – v roce 2013 více jak pětina německých domácností deklarovala, že má „zelený tarif“. Definice tarifů se samozřejmě liší, stále je to ovšem daleko více než 6 % z roku 2010. O německé ochotě připlatit si za obnovitelné zdroje bude spíše vypovídat průzkum z roku 2012. V něm sto třicet drážďanských studentů vyjádřilo ochotu zaplatit za elektřinu až o 27 % více, pokud podíl obnovitelných zdrojů stoupne z 20 % na 30 %. Bohužel nevíme, kolik by zaplatili za další zvýšení na 40 %. Na jednu stranu tedy Němci pociťují ceny elektřiny jako příliš vysoké, koneckonců se s Dány přetahují o nejdražší elektřinu pro domácnosti v Evropě. Na druhou stranu to ještě nebude tak zlé a ceny elektřiny nepatří k největším kauzám německé politiky. Ostatně letos poprvé od roku 2000 ceny pro domácnosti lehce poklesnou – viz graf.

Daleko větší politikum se stává ze „zjizvení krajiny“, kterou ve výzkumu z roku 2013 jmenovalo 11 % dotázaných a skončilo tak druhé. Člověk za domem radši uvítá pole solárních panelů než větrnou turbínu, natož jaderný reaktor. Na toto zjištění ani nepotřebujeme průzkum (stejně ho máme). Spíše by byl zajímavý výzkum ochoty Němců nechat si ve své blízkosti postavit vedení vysokého napětí. Stoupající výroba elektřiny na severu při velké spotřebě na průmyslovém jihu, třeba v Bavorsku, stále hlasitěji vyžaduje nové dráty. Stejně hlasitě se ale ozývají jejich odpůrci.

V odporu k novým trasám elektrického vedení vynikají zejména Bavoři, kteří sice chtějí být zelení jako rosničky a zachovat si svůj průmysl, ale novým trasám říkají jasné Nein (obdobně silný je odpor k „zachřestovatění“ bavorské krajiny, jak se v Německu podle tamní pochoutky nazývá proces výstavby větrných turbín). Bavorští politici přebírají nálady svých voličů a mezi spolkovými zeměmi to začíná pořádně vřít. Nejnověji bavorská ministryně hospodářství navrhla, aby jedna z plánovaných tras SuedLink vedla hlavně přes Hesensko a Bádensko-Württembersko. V Bavorsku by sice končila, ale oproti původnímu plánu by zde vedla jen několik kilometrů. Nejen že to kritizují odborníci, nápad se vůbec nelíbí ani jejímu hesenskému protějšku. Ten si nebral servítky, když řekl, že si „nehoráznosti z Mnichova nenechá líbit“, a dodal, že „drzost návrhu lze jen stěží překonat.“

Držme Energiewende palce, ať střet vzletných plánů a reality ustojí.    

1 – silová elektřina, distribuce, prodej

2 – distribuce včetně měření a odpočtu

3 – koncesní poplatky za použití infrastrktury (pobírají obce)

4 – podpora kogenerace

5 – podpora off-shore výroby ze větru (zajištění odběru) - v roce 2015 díky přeplatky záporná hodnota

6 – daň z elektřiny

7 – silová elektřina, odbyt

8 - DPH

9 – podpora obnovitelných zdrojů

10 – platba provozovatelům přenosové sítě

11 – platba za snížení odběru

- pramen: BDEW Bundesverband der Energie- und Wasserwirtschaft e.V., Strompreisanalyse März 2015

Vyšlo 5. června 2015 na energymotejlek.com.