Horké léto na východě Turecka a Erdoganova volební hra

Erdoğanova hra o předčasné volby

Prezident Recep Tayyip Erdoğan oznámil 24. srpna konání předčasných voleb naplánovaných na 1. listopadu. Koaliční vyjednávání po červnových parlamentních volbách, kdy Erdoğanova Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) poprvé od roku 2002 nebyla sto sestavit jednobarevnou vládu, selhala. Turecko ostatně skutečně nemá tradici funkčních koaličních vlád a trpí i typickou blízkovýchodní neochotou elit sdílet moc (mnoho lidí má stále na paměti například marasmus nestabilních koaličních vlád 90. let).

Až chorobná osobní ambice prezidenta Erdoğana na přetvoření Turecka v prezidentský systém a neochota kádrů AKP vzdát se mocenského monopolu vedly k sázce na divokou kartu v podobě destabilizace Turecka. Erdoğan se 14. srpna nechal slyšet, že „V této zemi je prezident s de facto mocí, ne pouze symbolický,“ a dodal: „Ať se vám to líbí, nebo ne, turecký administrativní systém se změnil. Teď by měla být tato de facto situace zakotvena v právním rámci ústavy.“

Kalkulace Erdoğanova establishmentu je prostá: Země je od druhé poloviny července zatažená do dvou „válek“ se „separatistickým terorismem“ v podobě Kurdské strany pracujících (PKK) a „islamistickými teroristy“ v podobě Islámského státu v Iráku a aš-Šámu (ISIS). AKP se přitom snaží prezentovat jako rozhodný stabilizátor a jediný zachránce Turecka před těmito hrozbami.

I PKK ochotně využila své sílící pozice na Blízkém východě - v severní Sýrii franšíza PKK úspěšně buduje kvazistátní struktury a odolává ISIS, v severním Iráku PKK k nelibosti Barzáního Kurdské regionální vlády rozmístila své síly v oblasti Sindžáru i na frontách na východ od Kirkúku. Podle místních ohlasů se od července přidává k PKK ještě více mladých lidí. Povstalci rychle obnovili ozbrojenou kampaň v Turecku po dvouletém klidu zbraní a ještě rozdmýchali napětí vyhlašováním „zakládání státu uvnitř státu“.

Napětí v Diyarbakıru

V symbolickém kurdském městě Diyarbakır na východě země je znát v ulicích napětí. Oproti mé návštěvě na začátku srpna se o poznání zpřísnila bezpečnostní opatření – ulicemi projíždí četné hlídky policistů s obrněnými transportéry, policejní stanice, v minulých týdnech terčem útoků PKK, jsou střežené mnoha muži s těžkou technikou. V srdci Diyarbakıru, ve starém městě s úzkými uličkami obehnanými středověkým opevněním, mladí Kurdové sympatizující s PKK sprejují na budovy nové tagy podporující povstalce a skandují protivládní hesla.

Na kurdských televizních kanálech běží záběry z ostrých pouličních bojů mezi PKK a armádou a policií z distriktu diyarbakırské provincie Silvan i z dalších míst na jihovýchodě země. Turecká televize vysílá nejen záběry z bojových operací, ale také ze státních pohřbů padlých vojáků a policistů. Od obnovení bojů s PKK po více než dvouletém klidu zbraní byla zabito jen od 20. července až 70 příslušníků tureckých bezpečnostních složek a zemřelo přes 50 civilistů.

Právě ve více než čtyřicetitisícovém Silvanu vyhlásila armáda 24. srpna úplný zákaz vycházení a zahájila rozsáhlé protiteroristické operace. Ve městě se prý ozývaly exploze a střelba, některé čtvrti nesly tíhu pouličních bojů. I v odpovědi na silvanské operace byla v Diyarbakıru zorganizována ve středu generální stávka. Jindy rušné ulice města se vylidnily, drtivá většina obchodů zavřela a veřejná doprava se takřka zastavila. Na hlavních širokých ulicích korzovaly obrněné transportéry, vodní děla a policisté vyzbrojení samopaly, nad městem hlídkovaly vojenské vrtulníky. Policisté pořádali občasné výpady do úzkých uliček, kam se nedostali s těžkou technikou. Střetávali se tam především s kurdskými mladíky zahalenými v palestinách na ochranu proti všudypřítomnému odéru ze slzného plynu, kteří podle svých slov „organizovali obranu“ a stavěli malé provizorní barikády. Sporadicky se centrem Diyarbakıru ozývala střelba.

Ve čtvrtek a pátek pokračují potyčky v provinciích Şirnak a Hakkâri. Intenzita násilí v mnohém začíná připomínat devadesátá léta a období nejtvrdších bojů na jihovýchodě země. V centru Diyarbakıru zůstávají barikády a vykopané jámy v ulicích.

Ostré zásahy turecké armády a policie přišly i v odpovědi na opakované vyhlašování autonomie ze strany místních politiků spolupracujících s PKK. V úterý 18. srpna tyto kroky posvětilo i ozbrojené křídlo PKK ve svém prohlášení oznamujícím, že „Stát AKP nenechal lidem jinou možnost než vyhlásit samosprávu a bránit se (...).“ Několik politiků pak bylo zatčeno, a to včetně starosty Silvanu Yüksela Bodakçıho za „narušování jednoty a územní integrity státu“. Ankara zahájila 22. srpna vyšetřování 93 správních celků pod kontrolou kurdských politických stran kvůli jejich podpoře PKK.

Po horkém létu turecký podzim

„Horké léto“ na jihovýchodě Turecka bude pokračovat. Prezident Erdoğan prohlásil, že PKK by měla spíše zbraně zakopat, než je jenom složit. Oproti tomu velitelé PKK ze svých táborů v severním Iráku v okolí hory Kandíl obviňují vládu z jednostranného porušení příměří. Lídr pro-kurdské HDP (Lidové demokratické strany) Selahattin Demirtaş vyzval 23. srpna k bezpodmínečnému zastavení bojů. O dva dny později jeden z velitelů PKK Duran Kalkan obvinil HDP z politického selhání a prohlásil, že není na HDP ani Demirtaşovi vyzývat PKK k ukončení bojů. HDP je tak odsunuta na druhou kolej. Mírový proces mezi vládou AKP a PKK započatý na začátku roku 2013 tak definitivně skončil.

Už od roku 2013, po masových protivládních protestech započatých v istanbulském parku Gezi, se režim AKP stává nepokrytě více autoritativním, ať už například rozsáhlou cenzurou, čistkami nepohodlných lidí ze státních struktur či cílenou likvidací nezávislosti soudů. Pokud Erdoğanova vysoká hra v listopadových volbách vyjde, můžeme očekávat, že režim bude usilovat o další utužení své moci - definitivně nastane turecký podzim.

Tomáš Kaválek

Autor je analytik Výzkumného centra AMO

Follow @AMO_cz