Je 4% míra nezaměstnanosti v Číně reálná? Zřejmě ne…

Zpomalující čínská ekonomika a s ní spojený krach na čínském resp. světovém akciovém trhu, jenž byl označován za černé pondělí, plní veškerá světová média. Není se čemu divit, problém Číny se může snadno transformovat na celosvětový problém. Nyní se však nebudeme věnovat „černému pondělí“ či situaci na akciovém trhu obecně. Vláda Číny je již delší dobu podezřívána z manipulace s údaji o vývoji hrubého domácího produktu. Co však také přitahuje pozornost, je vývoj míry nezaměstnanosti v druhé největší ekonomice světa. Ta se navzdory ekonomickým výkyvům či světové finanční krizi drží až v podezřele úzkém pásmu oscilace.

Čína a stabilní míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti patří v ekonomice k nejvýznamnějším indikátorům ekonomického růst a její výše je závislá na velkém množství faktorů. Jedná se o efektivitu trhu práce, výši podpory v nezaměstnanosti, bariéry vstupu na trh práce (vzdělání, zručnost, praxe apod.), daň z příjmů, nelze opomenout ekonomické cykly, krize a další. Vzhledem k těmto faktorům je nezaměstnanost v čase do jisté míry nestabilní, jak můžeme vidět na grafu níže. Pouze míra nezaměstnanosti v Číně se stále pěvně drží v rozmezí necelého jednoho procentního bodu a ani světová finanční krize nezanechala na čínském trhu práce žádné škody.

„Skutečná“ nezaměstnanost

Jak vysoká míra nezaměstnanosti v Číne ve skutečnosti je, se pokusili zjistit v National Bureau of Economic Research ve své studii Long Run Trends In Unemployment and Labor Forces Participation i China. Za zkoumané období, které zahrnovalo roky 1988 – 2009, vyšla míra nezaměstnanosti více než dvojnásobná. Příčin rozdílné míry nezaměstnanosti je hned několik. Transformace Číny z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku řízenou trhem, restrukturalizace státních podniků, vysoká migrace venkovanů do měst nebo členství ve Světové obchodní organizaci. Porovnání Čínou reportované míry nezaměstnanosti a té podle National Bureau of Economic Research (odhadované) vyobrazuje následující graf.

Periody ekonomického vývoje Číny

Na grafu výše jsou vidět barevně odlišené tři periody ekonomického vývoje Číny. Jedná se o časový okamžik do roku 1995, dále období mezi roky 1995 a 2002 a nakonec léta po roce 2002. Je jasně patrné, že v každé této periodě se míra nezaměstnanosti chovala diametrálně odlišně a proto je důležité, objasnit historické ekonomické souvislosti.

Období do roku 1995

Ekonomika a politika Číny zaznamenala obrovské změny od konce 70. let 20. století, kdy se otevřela pro zahraniční obchod. Toto období je charakteristické vysokým podílem zaměstnanosti ve státních podnicích, kdy v roce 1989 zaměstnával stát 70 % všech zaměstnaných. Navíc v těchto podnicích bylo téměř nemožné propustit nadbytečného pracovníka, proto byla volatilita míry nezaměstnanosti velice nízká. Podíl se však postupem času rapidně snižoval. Dnes pracuje ve státním podniku méně než pětina zaměstnanců.

1995 – 2002

Na začátku této periody prošel městský trh práce v Číně významnou transformací a strukturálními změnami. Proběhla vlna privatizací a státní podniky se dostávaly do finančních problémů. Příčinou byl fakt, že státem obhospodařované podniky si vedou obecně hůře než ty v privátních rukou. Poprvé v roce 1995 se absolutní počet státních zaměstnanců nezvýšil, ale naopak. Studie odhaduje, že v letech mezi 1995 a 2001 přišlo o práci 34 milionů státních zaměstnanců. Vliv na zvyšující se nezaměstnanost měl také nový zákoník práce platný od začátku roku 1995, který dával zaměstnavatelům mnohem větší volnost v zaměstnávání obyvatel Číny.

Zřejmě nejdůležitější pro růst nezaměstnanosti v této časové periodě byla masová migrace venkovanů do měst. Ti byli zvyklí pracovat za mnohem nižší mzdu, než lidé žijící ve městech. Migrace způsobila snížení mezd ve městech a spoustu lidí přišlo o práci nebo se jí dobrovolně vzdalo.

Rok 2002 a následující

Míra nezaměstnanosti v této poslední časové periodě, jak je možné vidět na grafu výše, zaznamenala naprosto odlišný vývoj, než v letech předešlých. V prosinci 2001 se Čína stala členem Světové obchodní organizace, což bylo důvodem ustálení a následného poklesu míry nezaměstnanosti. Čína v roce 2002 exportovala zboží za přibližně 260 mld. dolarů a o deset let později se tato hodnota dostala dokonce přes dva biliony dolarů.

V důsledku členství Číny ve Světové obchodní organizaci domácí výrobní sektor vzkvétal a to vedlo k zvýšené poptávce po pracovní síle. Motorem prudkého nárůstu zaměstnanosti (ostrý zub na grafu zaměstnanosti) byl především dvouciferný růst hrubého domácího produktu, který v roce 2007 dosáhl 14,2 %. Poté následovalo zvýšení míry nezaměstnanosti v důsledku světové finanční krize.

Autor: Sven Subotič, Martin Chalupa

www.aurainvest.cz

Zdroj dat: World Bank, OECD, National Bureau of Economic Research

Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.