Krize z nadvýroby migrantů

Krize z nadvýroby migrantů

Pojďme si nejprve shrnout příčiny stávající migrace, mezi něž patří zejména války na Středním Východě a v Severní Africe. Moc mě rozesmál návrh Terezy Spencerové, jak zastavit válku v Sýrii: „dám si dvojku vínka, zapálím cigárko a zavolám Obamovi, aby toho nechal“.

A teď vážně: EU (podporováním válek) přece nemůže uprchlíky na straně jedné „vyrábět“ a na straně druhé, „řešit co s nimi“! Jako ekonomové bychom si měli přiznat, že jde o krizi z nadvýroby imigrantů. Zkrátka a dobře jsme ji tak trochu přepískli. Neměli bychom pak začít tím, že s „nadvýrobou“ migrantů přestaneme? Pokud by o to EU skutečně stála, nemuselo by být až takový problémem, stávající války minimálně utlumit, aby proud uprchlíků zeslábl, případně úplně ustal. Proč to neuděláme, v čem je problém?Ve druhé etapě - po skončení válek - musíme totiž začít pomáhat obnovit válkou poničené země, aby se imigranti měli vůbec kam vrátit. Obnova zemí Středního východu, Severní Afriky, Balkánu a Ukrajiny by se jistě souhrnně pohybovala ne v řádu desítek, ale spíše stovek miliard Euro. Ale, kdo je zaplatí? Chudé země na to nemají a ty bohaté moc přispět ochotny nejsou. A jsme u jádra pudla - nakonec vždy jde jen a jen o peníze!

Samozřejmě, že můžeme diskutovat, zda kvóty ano či ne, nebo zda „utěsnit“ vnější hranice EU, ale pořád jen řešíme důsledky a ne příčiny migrace. Můžeme diskutovat i o tom, zda EU selhala, ale jako čert kříži se vyhýbáme diskusi o tom, jak války ukončit a jak – masivnějšími investicemi - obnovit válkou zničená území. Pokud s obnovou nezačneme co nejdříve a situaci ve válkou zničených zemí nestabilizujeme, můžeme v důsledku sucha čekat na příchod dalších 50 mil. migrantů z Iránu a Iráku, 30 - 50 mil. migrantů z Egypta a další desítky miliónů migrantů z Alžírska, Maroka a Tunisu, a to mluvím jen o zemích Evropě nejbližších! Pak už nebudeme hovořit o kvótách v řádu 3 000 osob, ale o tři nuly vyšším. Máme představu, co si s nimi počneme? Není výhodnější dnes investovat a předejít tak další nadprodukci migrantů?

Jaké další faktory budou vlnu imigrace zesilovat?

• Populační exploze. Geolog Václav Cílek upozorňuje, že zemědělská půda v Egyptě uživí řádově 50 mil. lidí. Dnes je Egypťanů dvojnásobek a ročně přibývá okolo 1 mil dětí! Obvolávat a přemlouvat Egypťany, aby toho v noci „nechali“ by bylo jen mařením času. A zdaleka to neplatí jen o Egypťanech! Máme sebemenší ponětí o tom, jak do budoucna populační explozi řešit?

• K otázce robotizace a digitalizace. U příležitosti své poslední návštěvy v Praze vyprávěl Zygmunt Bauman následující vtip: „továrna budoucnosti bude zaměstnávat jen dva živé tvory - člověka a psa. Člověk má za úkol krmit psa a pes má za úkol hlídat, aby tam člověk na nic nesahal“. Otázka: máme, jako EU, nebo alespoň jako my Češi, sebemenší představu o tom, kde ti „přebyteční“ najdou v budoucnu zaměstnání, resp. čím se budou živit? Možná, že laskaví čtenáři vědí, že v ČR sleduje tyto otázky Technická agentura ČR (ZDE). Z úst její ředitelky jsme se dozvěděli, že více než 2/3 současných druhů zaměstnání v budoucnosti zanikne, ale o Čechy strach nemá, protože jsou kreativní. To mi skutečně spadl kámen ze srdce!

• K problému s vodou: nová zpráva Organizace spojených národů o stavu vodních zásob jen přitvrdila v katastrofických prognózách. Dokument naznačuje, že do deseti let bude čelit nedostatku vody tři miliardy lidí ze 48 zemí světa. V roce 2030 se zásoby vody sníží o 40 procent a dostanou se na kriticky nízkou úroveň. Jen pro ilustraci, jak vypadají španělská vylidněná města: video - ZDE. Pro chudé farmáře je už dnes život neustálým balancováním na nataženém laně, bez záchranných sítí. Nemají přístup ke kvalitnějším osivům, hnojivům, zavlažovacím systémům a dalším vyspělým technologiím, jaké používáme my v bohaté Evropě a na rozdíl od nás nemají ani z čeho zaplatit pojištění proti neúrodě, které by je chránilo před ztrátami. Růst teplot v nadcházejících desetiletích povede k velkému narušení zemědělství: plodiny neporostou kvůli nedostatku / přebytku srážek a teplejší klima bude prospívat škůdcům, kteří budou úrodu ničit. Stačí pak jediná rána osudu – dlouhodobější sucho, povodeň či nemoc, aby farmáři zabředli ještě hlouběji do chudoby a hladu. Oprávněně lze od nich očekávat, že udělají to samé, co naši předkové - půjdou „hledat nové pastviny“. Máme sebemenší ponětí, jak tento problém řešit?

Na závěr jen zopakuji, že skutečný proud uprchlíků do Evropy nastane až s reálným nedostatkem vody, s nímž bude spojena neúroda, hlad a bída, a to nejen na Středním Východě a Africe, ale i v řadě jihoevropských zemí, jako je Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie a Balkán. Selháváme-li dnes, což teprve zítra?

----------------------------------------------------------------

Poznámka pod čarou - blogger Tomáš Směja uvádí zajímavé údaje o množství „virtuální vody" použité při pěstování, výrobě a dovozu potravin:

o   Šálek kávy: 120 l

o   Sklenice mléka: 200 l

o   Sklenice vína: 120 l

o   Sklenice čaje: 35 l

o   Pomeranč: 50 l

o   Banán: 70 l

o   Jablko: 70 l

o   Ořechy (100g): 494 l

o   Tabulka čokolády: 2 400 l

o   Hamburger: 2 400 l

o   Pizza: 1 216 l

o   Cukr (1 kg): 1 500 l

o   Vejce (1 ks): 135 l

o   Chléb (1 kg): 1 300 l

o   Brambory (1 kg): 250 l

o   Ječmen (1g): 1900 l

o   Hovězí maso (1kg): 15 500 l

o   Kuřecí maso (1kg): 5 200 l

Jsou-li čísla pravdivá, pak máme docela problém, ne?