Vrcholní představitelé EU mimořádně zasednou kvůli migrační krizi

O mimořádném zasedání Evropské rady rozhodl její předseda Donald Tusk ve čtvrtek 17. září poté, co se ministři vnitra EU na společném zasedání (14. září) nedohodli na systému kvót pro přijetí uprchlíků. Krátce nato také německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k uskutečnění mimořádného summitu, jenž se zaměří na postup v otázce uprchlické krize. K setkání hlav států a vlád ze zemí EU dojde ve středu 23. září. Předcházet mu bude jednání představitelů ze zemí Visegrádské čtyřky (21. září) a také opětovné setkání unijních ministrů vnitra (22. září).

Otázka zavedení povinných kvót

Sporný bod jednání zemí EU v otázce společného postupu při řešení současné migrační krize představuje otázka povinných kvót pro přesídlení uprchlíků. K přerozdělení celkem 160 tisíců uprchlíků nacházejících se v Řecku, Itálii a Maďarsku vyzval předseda Evropské komise Jean Claude Juncker ve svém projevu o stavu EU před plénem Evropského parlamentu (9. září). Komise navrhla již v květnu mechanismus pro rozmístění 40 tisíc osob z Asie a Afriky, jež žádají o azyl v Itálii a Řecku, který byl schválen ministry vnitra na společné schůzi dne 14. září. Z důvodu zvýšení přílivu uprchlíků a s tím související zhoršení migrační krize vyzval Juncker k jejímu bezprostřednímu řešení a přijetí nového záchranného mechanismu pro dalších 120 tisíc osob z Řecka, Itálie a Maďarska. Evropský parlament tento nový návrh schválil minulý čtvrtek (17. září).

Postoje členských států v otázce přijetí navrženého dalšího redistribučního systému jsou však nejednotné. Právě neúspěšné jednání ministrů vnitra, které se uskutečnilo 14. září, bylo hlavním stimulem ke svolání mimořádného summitu. Přestože na úrovni ministrů stačí ke schválení takového kroku kvalifikovaná většina, řada států včetně České republiky vystoupilo proti tomuto návrhu a rozhodnutí tak bylo odloženo na další zasedání. Mezi odpůrci jsou státy zemí V4 společně s Rumunskem. Námitky však měly také další státy jako Velká Británie či Lotyšsko. Státy východní Evropy argumentují především tím, že by čerpání většího počtu migrantů mohlo negativně zasáhnout jejich společnost, která není zvyklá na velké vlny přistěhovalců. Dalším argumentem je, že státy nemohou hostit tak velké množství osob, které jim kvóty přiděluji.

Proti návrhu se vyslovili také představitelé Maďarska, přestože by na základě návrhu Komise došlo k přerozdělení žadatelů o azyl právě z tohoto státu. Skupinu odpůrců kvót naopak opustili Španělé, kteří dle vicepremiéra de Santamarii přijmou tolik uprchlíků, o kolik je Unie požádá.

Nejvíce osob by dle kvót mělo směřovat do Německa (31 tis.) a Francie (24 tis), Česká republika by dle kvót měla přijmout celkem 4100 osob. Velká Británie společně s Irskem a Dánskem, jež mají smluvně zakotvenou výjimku ze záležitostí týkajících se prostoru svobody, bezpečnosti a práva, kam spadají i otázky migrační a azylové politiky, nejsou do plánu Komise zahrnuty a mohou participovat na dobrovolném základě.

Junckerův návrh na řešení uprchlické krize nicméně neobsahuje pouze zavedení povinných kvót. Dle předsedy je potřeba zavést několik opatření. Mezi ně patří například otevření legálních cest pro migraci do Evropy, vypracování trvalého mechanismu přemísťování imigrantů či vypracování seznamu bezpečných zemí původu ke zrychlení azylových procedur.  I o těchto bodech by měli vrcholní představitelé zemí EU na mimořádném summitu jednat.

Postoje České republiky

ČR patří společně s ostatními kolegy z Visegrádské čtyřky ke státům blokujícím návrh povinných kvót pro redistribuci osob. Ty jsou dle premiéra Bohuslava Sobotky neefektivní a odvádějí pozornost od skutečného řešení krize. Proti návrhu redistribučního systému se postavil také ministr vnitra Milan Chovanec. Dle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy kvóty migrační krizi neřeší. Státy by navíc měly respektovat vůli příchozích osob, které směřují do konkrétních zemí jako je například Německo. Tito lidé by měli mít možnost vybrat si zemi, kde chtějí získat azyl a je proto dle Prouzy nepřípustné držet tyto osoby v nějaké jiné zemi.

Konsenzus v otázce řešení krize však nepanuje ani mezi všemi členy vlády. Dle ministra spravedlnosti Roberta Pelikána by měla ČR zaujmout konstruktivnější postoj a nebýt tzv. „evropskými potížisty“. Dle něj je také potřeba řešit zároveň problémy utečenců, kteří se již v Evropě nacházejí, nikoliv pouze bránit příchodu dalších sob.

Kromě zavedení povinných kvót se však s ostatními návrhy Komise česká vláda shoduje. Stejně jako Komise souhlasí se zrychlením azylového řízení, navrácením migrantů do zemí původu nebo se zřízením seznamu bezpečných zemí původu. Dle českého premiéra je také potřeba zajistit třídění legitimních uprchlíků a ekonomických migrantů.

Otázky pro premiéra

Jak konkrétně chce ČR pomoci dnes přetíženým státům jako je Maďarsko?

Jak dnes vypadá koalice států, které odmítají permanentní kvótový mechanismus?

Jaký by dle premiéra ČR byl uspokojivý výsledek jednání Evropské rady?

Jaký počet osob je ČR schopna přijmout v případě zachování dobrovolného přijímání vzhledem k nejednotnému postoji jednotlivých členů vlády?

Plánuje ČR zvýšit objem své rozvojové pomoci, když dnes ani nedosahuje svých vlastních stanovených cílů?

Tereza Nováková působí jako externí spolupracovnice think-tanku Evropské hodnoty.