Odblokují „kvóty” ochranu EU?

Úterní rozhodnutí Rady ministrů vnitra o prozatimních opatřeních v oblasti mezinárodní ochrany ve prospěch Itálie a Řecka je ještě unijním kompromisem, ačkoli to z Česka není patrné. Asi nejpodstatnější pro ČR je, že se nestanoví trvalé kvóty, ale jen jednorázové rozdělení nejvýše 120.000 osob (navíc k 40.000 z počátku léta).

Z nich má být 15.600 z Itálie a 50.400 z Řecka, 54.000 jich mělo být z Maďarska, ale protože Maďarsko návrh nepodpořilo, byli jeho žadatelé o azyl z rozhodnutí vyňati. To pochopitelně bylo zdrojem značného nátlaku na Maďary, aby s rozhodnutím souhlasili. Namísto 54.000 relokovaných žadatelů směřujících ven by jim přibyly jen necelé 4 tisíce směřujících dovnitř, tj. Maďarsko by si celkově ulehčilo o 50 tisíc žadatelů.

Do ČR má z Itálie a Řecka podle tohoto rozhodnutí celkem dorazit 1591 utečenců.

Rozhodnutí obsahuje mechanismy, které jej umožňují doplnit podle vývoje situace. Nelze tedy zcela vyloučit, že se Maďarsko přeci jen k rozhodnutí později připojí a k výše uvedenému dojde.

Pak by došlo i k navýšení přídělu pro Česko.

Jiný pohled na realitu Západ vs. Východ
Zatímco Češi a zejména Maďaři by dali přednost zastavení toku migrantů střežením vnější hranice, Západní Evropa a z něj zejména Německo na ně nahlíží jako na zejména uprchlíky, jimž je zapotřebí poskytnout mezinárodní ochranu, tj. azyl. Největší prioritu proto v EU mají pro-uprchlické aktivity, jako bylo zlepšení jejich záchrany na moři pomocí agentury Frontex. K dalším plánům EU po prázdninách přibylo zřízení registračních center v Itálii a Řecku (tzv. hotspoty) a zejména pevný rozdělovací klíč (povinné kvóty).

Evropský hraniční systém střežení, který by umožnil hlídání vnější hranice smíšenými pohraničními hlídkami z různých států, je až na konci plánu činností, návrh na něj má být koncem roku a funkční nejdříve snad příští jaro.

Zablokování podmínkami napříč
Pořadí vytváření hotspotů a rozdělování podle kvót se však vzájemně zaseklo. Zatímco V4 odporovalo jakýmkoli kvótám či rozdělování utečenců, dokud nebudou hotspoty nebo ještě lépe funkční střežení vnější hranice, Itálie a Řecko požadovalo napřed kvóty/rozdělování a až poté hotspoty.

Z řeckého a italského pohledu se nejedná o nelogický požadavek. Pokud budou nejprve zřízeny hotspoty a do nich sbíráni utečenci, ale nedošlo by k jejich následnému rozdělování, zbyli by všichni utečenci jen těmto dvěma státům. Této situaci se snaží vyhnout. V dosavadní praxi především tím, že utečence registrují jen málo a nechávají je volně odcházet  do střední a severní Evropy, po jejich vlastních nohou. Tomu by rigidnější provoz hotspotů již bránil.

Český náhled je opačný. Než se zavážeme někoho přijímat, rádi bychom věděli, že jde víceméně o konečný počet. Jinak hrozí, že Itálie a Řecko nebudou nijak zvlášť chránit svoji hranici, ale jen pokračovat v dosavadní praxi sbírání osob z moře s tím, že se více utečenců přeci jen pokusí zaregistrovat a relokovat formálně, tedy dopravními prostředky a civilizovaně.

Jeden z pohledů na rozhodnutí Rady proto je, že toto vzájemné podmíněné zablokování prorazila tím, že schválila jednorázové rozdělení, a to i navzdory názorům Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska.

EU by nyní měla pokračovat velmi rychlým vytvořením hotspotů v Itálii a Řecku s tím, že tyto státy by do nich skutečně měly nové utečence svážet a registrovat v nich. I když nebyly přijaty pevné kvóty, Unie jim předvedla, že relokace přijmout umí většinovým hlasováním.

Jsou přerozdělování azylanté, nebo ekonomičtí migranti?
Ani jedni, ani druzí. Přerozdělováni mají býti ti, kteří o azyl v Itálii nebo Řecku požádali, ale jejichž řízení dosud nedoběhlo, tj. žadatelé o azyl. Přitom ale pouze žadatelé těch národností, u nichž v posledním čtvrtletí docházelo k více než 75% udělování azylu. To znamená, že s velkou pravděpodobností i u relokovaných utečenců by azylové žádosti mělo být vyhověno.

Bude to fungovat?
Funkce v zásadě bude záviset na tom, zda se jedná o uprchlíky, nebo spíše o ekonomické migranty. Uprchlík může být rád, že se v Evropě přeci jen nějak uchytí a tolerovat i přidělení do neatraktivní země, jako je Rumunsko, Bulharsko, popř. i Česko. Ekonomického migranta ale země ex-sovětského bloku asi ani trochu nenadchnou a bude se jim snažit vyhnout, jak jen to bude možné.

Rozhodnutí neuvádí prakticky žádná donucovací ustanovení.

Naopak obsahuje, že pokud se žadatel relokaci vyhýbá, má z ní být vyřazen. Je ale možné, že mu někdo v místě neformálně naznačí, že v takovém případě jeho žádosti o azyl nebude později v místě vyhověno, neboť asi tedy není autentickým urpchlíkem.

Je-li žadatel zastižen v jiné zemi, než do které byl přidělen, bude požádán, aby se vrátil tam, kam patří a stát přidělení je povinen ho opět zpět přijmout. Nevyhoví-li uprchlík, rozhodnutí samo opět žádné sankce nemá.

Jinou možností je zmaření přijetí státem, kterému byl uprchlík přidělen.

Sankce
Účinné právní sankce v rozhodnutí prakticky nejsou. Hladká funkce bude víceméně vějičkou, která ověří, zda utečenci jsou uprchlíky, nebo ekonomickými migranty.

Stát, do kterého se urpchlík přidělí, obdrží na každého přiděleného 6.000 Eur.

Při dohadování sice padly návrhy, aby přijímací stát, pokud provádí obstrukce, byl pokutován (asi podobnou částkou), ale tento návrh neprošel. Odpovědnost členských států tedy bude zejména politická, v rámci EU.

Přerozdělování z Německa?
V tomto rozhodnutí není zahrnuto. Kdo do Německa došel nebo brzy dojde, tomu pravděpodobně bude azyl vyřizován v něm. Německo přitom očekává letos cca 800 tis. běženců. Není ale jisté, kolik z nich skutečně požádá o azyl a kolik bude zkoušet jiný režim pobytu.

Je možné až pravděpodobné, že se Německo později pokusí o relokaci svých žadatelů o azyl aktem stejného nebo podobného druhu.

Proč otočilo Polsko?
Těžko říci. Tlak z Německa aj. států Západní Evropy byl během posledních týdnů obrovský. Byl ostatně patrný i na rozpačitém hlasování českých poslanců v Evropském parlamentu minulý týden.

Z Němců 92 % očekává, že Východní Evropa rovněž přijme nějaké žadatele o azyl a němečtí či rakouští politici jsou do jednoho naprosto stejného názoru.

I veřejně padl kupř. návrh, že pokud Polsko solidárně nedpodpoří relokace, nemusí být Západní Evropa solidární s ním v jeho obraně před Ruskem.

Dalším důvodem může být role Tuska v EU a snaha Poláků jej v jeho funkci vysloveně neoslabovat.

Konečně, někteří političtí rutinéři míní, že polská vláda nejspíš během jednoho měsíce po volbách skončí a její členové si tak možná dojednali nová místa v rámci různých evropských politických struktur.

Hrozí Česku povinné kvóty?
Hrozí.

Toto rozhodnutí je pravděpodobně posledním aktem, v němž se ještě přerozděluje fixní množství uprchlíků. Zatímco na jaře se rozdělení 40.000 nechalo na dobrovolné domluvě členských států, nyní již se přerozděluje dalších 120.000 direktivně majoritním hlasováním v orgánu EU. Dalším logickým krokem, jakmile se přerozdělování aspoň trochu osvědčí, bude stanovení pevných kvót.

Prakticky jediné, co by nyní ČR od povinných kvót mohlo uchránit, jsou dvě situace. Především možná značná nefunkčnost rozhodnutí, tj. pokud by vůbec nikdo se nechtěl nechat do Česka přidělit, nebo z Česka skoro každý utekl. Druhou možností by byly masovější projevy nespokojenosti obyvatelstva. Třetí možnost, právní obranu ČR u Evropského soudního dvora, mám za spíše hypotetickou, která by měla především zdržovací význam. Protože však teprve čas ukáže efektivnost přerozdělování, může i ona mít určitý význam, bude-li využita. Cenou za druhou i třetí možnost by ale bylo politické ostrakizování západními státy i Evropskou unií.

(Aktualizace: ve středu odpoledne premier Sobotka uvedl, že ČR potřebuje konstruktivní dialog s EU a žalobu podávat nebude).

Postup jiných odmítajících států
Maďarsko s Orbánovým vedením se zřejmě bude dále snažit kauzu prezentovat jako vpád islámu do Evropy. Vytvořilo si takovou imidž, že do něj nebudou chtít nejspíš ani praví uprchlíci. Dlouhodobá pozice Orbána však přesto bude částečně i u něj doma záviset na tom, který postoj se ukáže realističtější, zda ten jeho, nebo Merkelové.

Polsko i Slovensko se zřejmě zařídí podle výsledků případných voleb.

Pro koho rozhodnutí není povinné
Z rozhodnutí jsou vyňaty Spojené království, Irsko a Dánsko. Tyto státy mají sjednány některé výjimky z primárního evropského práva, které nyní zcela zjevně nedovolují Komisi a Radě je zahrnout pod toto rozhodnutí.

Kdo se účastní dobrovolně
Britský premier Cameron dlouhodobě odmítal podíl na kvótách. Po případu s utopeným chlapcem nicméně přislíbil, že UK převezme 20 tisíc Syřanů. Vyzvedne si je však přímo v uprchlických táborech, aby jim ušetřil strastiplnou cestu.

Některé státy západního společenství, zejména Švýcarsko, ale zřejmě i Island a Lichtenštejnsko, se nabídly, že by část uprchlíků převzaly dobrovolně, na základě dvoustranných dohod.

=============================

Na mé facebookové zdi můžete nalézt výňatky z článků německých a anglických novin o uprchlické krizi za asi poslední 4 týdny. Zejména na jejich základě tento článek vznikl:

Vojtěch Kment na facebooku

Dřívější článek k tématice:

18.9. Německo otáčí (Opatření Německa a EU pro zvládnutí migrace. Rozumí nám Německo? Rizika.)