Obecní zpravodaje jsou zcela pod vlivem místních politiků

Obecní noviny, listy, zpravodaje…

Vydávají se pod různými jmény jako obecní (městské, krajské) noviny, listy, zpravodaje a skoro každému někdy přistály do schránky a někdy si v nich zalistoval. Řeč je o tištěných novinách, které vydávají s různou periodicitou úřady místní samosprávy. Svým obsahem se většinou snaží informovat o místních událostech, které by se jen horko těžko dostaly na stránky velkých celostátních médií.

Obvykle je jejich vydávání dotováno z obecního rozpočtu, pro čtenáře jsou zdarma nebo za symbolickou cenu. Z tohoto obecného pohledu se zdá být vše v pořádku. Místní volená reprezentace se rozhodne, že z rozpočtu samosprávy bude vydávat určitou sumu na poskytování veřejné služby, tj. aktivního informování občanů o dění v obci pomocí tištěného média.

Hlásná trouba dokonalých radnic

Problém však nastává, pokud se podíváme detailněji do obsahu zpravodajů. Dozvíme se obvykle o kulturních a sportovních akcích, činnosti místních spolků a samozřejmě také něco o činnosti místního úřadu, politického vedení a zastupitelstva, např., jak se z evropských fondů opravily chodníky a místní školní vyvařovna, jak zastupitelstvo schválilo dotaci na sociální pracovníky, jak starosta vítal nové občánky.

Někdy jsou taková sdělení podána zcela suchopárnou a ryze úřední formou, jindy nechybí názorově laděný obsah s hodnocením aktivit na místní politické scéně. Málokdy však v takových periodicích narazíme na určité názorové střety a polemiku s oficiálním názorem místní radnice na stav věcí veřejných v dané obci. Při čtení řady zpravodajů jako bychom se ocitly v dobách hluboké normalizace. Z jejich obsahu můžeme snadno nabýt dojmu, že obec, ve které žijeme, je jednou z nejlépe spravovaných a skvělým místem k životu. Námi volená samospráva nedělá žádné chyby, maximálně usiluje o veřejné blaho, a pokud nějaké problémy existují, jsou to chyby bývalého vedení úřadu, které by se současnému politickému vedení nemohly stát.

Bystrý čtenář tak oprávněně nabyde dojmu, že je obsah periodik poplatný aktuálnímu politickému vedení v samosprávě, a je mu podsouván veskrze pozitivní obraz o činnosti místního úřadu i jeho politických představitelů.

Rok 2006 vs. 2014. Žádná změna.

V neziskové organizaci Oživení se tímto problémem zabýváme od r. 2006, kdy jsme s Otevřenou společností provedli první rozsáhlý průzkum obsahu periodik na reprezentativním vzorku 100 místních samospráv (od malých vesnic, až o velké města a kraje). Výsledky potvrdily naše obavy, že většina periodik prezentuje pouze oficiální pohled radnice na správu místních záležitostí a pouze minimálně připouští určitou polemiku a alternativní sdělení.

V tomto roce jsme analýzu zopakovali a výsledek bohužel ukazuje, že vydávání periodik je stále pevně v otěžích místních vlád. Svým obsahem jsou zcela poplatné oficiální politice místního vedení a moc objektivních a vyvážených informací o místní politice v nich občan nenajde. Za posledních 8 let se tak situace nijak výrazně nezlepšila, a to i přes významnou novelu tiskového zákona z r. 2013, která nově definuje periodikum územně samosprávného celku a jejich vydavatelům ukládá povinnost poskytovat o místní samosprávě objektivní a vyvážené informace.

Celá polovina ze 100 hodnocených zpravodajů nepřipouštěla vůbec žádné jiné názory na místní samosprávu.

Permanentní politická kampaň

Jaké mohou být dopady zneužívání místních periodik politickým vedením radnic a proč je žádoucí problém řešit?

Při vydávání místních zpravodajů je uplatňována masívní cenzura jejich obsahu, což jsou neakceptovatelné praktiky odporující našemu demokratickému zřízení a bránící svobodnému utváření názorů na správu věcí veřejných.

Dochází k narušování rovné soutěže politických stran a hnutí o přízeň voličů. Aktuální politické vedení na samosprávách svými zásahy do obsahu zpravodajů prakticky vytváří permanentní politickou kampaň, když se snaží v očích občanů budovat ryze pozitivní obraz o své činnosti na radnici.

Jsme tak svědky zneužívání obsahu zpravodajů pro skrytou politickou kampaň, která je hrazena z místních veřejných rozpočtů.

Místní periodika často ani neplní svoji funkci lokálního média veřejné služby, nepředstavují informačně hodnotný sdělovací prostředek pro občany a slouží především jako PR nástroj pro politické vedení samosprávy.  

V čem je zakopaný pes?

Málokterý vydavatel (místní samospráva) si uvědomuje, že s rozhodnutím vydávat místní tištěné periodikum de facto zakládá lokální médium veřejné služby, s čímž jsou spojeny nemalé nároky na tvorbu jeho obsahu.    

Nejenže musí dostát formálním povinnostem jako každý jiný vydavatel periodických tiskovin, navíc by však měl pečlivě dbát o naplnění principů veřejnoprávních médií, tedy zejména poskytovat objektivní a vyvážené informace o místní samosprávě a její činnosti. Tato povinnost je sice uzákoněna novelou tiskového zákona z konce roku 2013, avšak bez náležitých sankcí, nic vydavatele nenutí dostát svým závazkům. Taktéž nikde není konkrétněji stanoveno, jakým způsobem mají místní vydavatelé objektivní a vyvážené informace v periodiku zajistit.

Při tvorbě obsahu periodik jejich vydavatelé často ignorují střety zájmů, kdy zejména členové rady a starostové mají značný vliv na tvorbu obsahu, který přitom referuje v prvé řadě o jejich činnosti. Za dobu 25 leté existence znovuzrozené demokratické místní správy je součástí místní politické kultury heslo „vítěz bere vše“ včetně moci nad vydáváním místního periodika. Místní zpravodaj se proto přirozeně chápe jako běžná agenda místní exekutivy (rad), která má sloužit primárně k jejich politickým cílům, až poté k informování občanů.

Jak to změnit?

Inspiraci pro řešení této neblahé situace můžeme nalézt ve fungování celostátních veřejnoprávních médií. Zejména jde o přesunutí celé agendy vydávání periodik z pravomoci, místní výkonné moci do pravomoci celého zastupitelstva. V tomto duchu by měla být zapovězena účast členů rady a starosty na vydávání periodika a redakční rada odpovědná za dohled by byla ustavena jako výbor zastupitelstva. Přitom by dohlížela na plnění cílů periodika ex-post. Odpovědnost za obsah by nesla přímo redakce (redakční pracovník).

Určitě by bylo iluzí myslet si, že lepšími pravidly hry lze pozvednout celkovou kvalitativní úroveň místních periodik. Ty totiž mnohdy vznikají s velmi omezenými kapacitami, kdy nejde o redakční práci v pravém slova smyslu, ale pouze o editaci došlých a schválených příspěvků do časopiseckého formátu. Kvalitního a zkušeného redaktora si určitě pro tyto účely nemůže dovolit většina samospráv.

Dále může situaci pomoci především snížení prostoru pro účelové zneužívání periodik k politickým zájmům a ukotvení formálních pojistek proti takovému počínání.

Osvícené a demokraticky smýšlející místní vlády si mohou náležitá pravidla schválit již nyní v rámci své samostatné působnosti.

Ne vždy však mají samosprávy chuť nějaká pravidla mít, 60 % hodnocených samospráv vydávalo v r. 2014 svá periodika zcela bez pravidel. Pro plošné zlepšení situace by tedy byla žádoucí zákonná úprava, která by implementovala základní pravidla hry do adekvátních norem. Za ideální v tomto směru považujeme novelizaci zákona o obecním zřízení, který reguluje vnitřní fungování místních samospráv.