Vrcholní představitelé EU definovali bezprostřední priority řešení migrační krize

Ve středu 23. září se kvůli řešení uprchlické krize konal mimořádný summit Evropské rady. Jeho cílem bylo jednak nalezení vhodné reakce na současné dění, jednak snaha vytyčit cíle pro vytvoření důvěryhodné evropské migrační politiky. Hlavy států a vlád zemí EU se po sedmihodinovém jednání shodly na několika prioritách a opatřeních, na něž je potřeba se zaměřit, chtějí-li státy dosáhnout dlouhodobého řešení současné migrační krize. Řadu priorit společně s navrženým systémem kvót pro přerozdělení představila Evropská komise již dříve ve svém Evropském programu pro migraci.

Jedním z projednávaných témat měla být také otázka kvót pro přerozdělení uprchlíků v případě, že by se unijní ministři vnitra na svém zasedání konaném o den dříve, 22. září, na daném systému neshodli. Přes odpor některých států – včetně České republiky – však byly povinné kvóty schváleny.

Předseda Evropské rady Donald Tusk po summitu uvedl, že státy se v otázce dojednání konkrétních opatření skutečně snažily dosáhnout konsenzu a nedocházelo tak k žádným slovním útokům a nedorozuměním.

Donald Tusk uvedl, že státy se v otázce dojednání konkrétních opatření skutečně snažily dosáhnout konsenzu. 

(zdroj: flickr.com)

Vznik „hotspotů“ a ochrana vnějších hranic EU

Lídři EU se v průběhu summitu soustředili zejména na otázku posílení vnějších hranic EU a zřízení tzv. „hotspotů“ na hranicích schengenského prostoru. Ty by měly zajišťovat identifikaci migrantů a také relokaci osob, případně jejich navrácení zpět. Zde by mělo být na základě identifikace žadatele o azyl zjištěno, o jaký „typ“ migranta se jedná. Podle francouzského prezidenta Hollanda by měl být tento registrační a identifikační proces co nejrychlejší, aby v příslušných zařízeních nedocházelo k přílišnému nashromáždění osob. Ekonomičtí migranti by pak měli být posílání zpět do zemí svého původu.

Podle představitelů EU by hotspoty, jejichž zdroje a personál zajistí členské státy, měly být zřízeny v Itálii a Řecku nejpozději do konce listopadu. Proti jejich zřízení se zprvu stavěl řecký premiér Alexis Tsipras, který jejich vznik označil za porušování lidských práv, později však svůj názor změnil.

Podle premiéra Sobotky by státy měly „využít zimu“ k zaběhnutí veškerých opatření, neboť se očekává, že v zimních měsících příchod migrantů poleví. Za pomoci agentury Frontex, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) a Europolu by také co nejdříve mělo dojít k posílení kontroly na vnějších hranicích.

Podle představitelů EU by hotspoty měly být zřízeny v Itálii a Řecku.

(zdroj: flickr.com)

Pomoc třetím zemím

Dalším bodem jednání byly problémy spojené především s válkou v Sýrii, kvůli níž je vysídleno 11 až 12 milionů syrských občanů. K omezení migračního pohybu těchto osob směrem do Evropy by mohlo dojít díky zlepšení životních podmínek přímo na Blízkém východě. Tím by lidé ztratili motivaci vydat se do Evropy. Summit se proto rozhodl poskytnout pomoc Libanonu, Jordánsku a Turecku a dalším zemím. Finanční pomoc ve výši 1 miliardy eur, jež by měla státům pomoci při řešení uprchlické krize, poskytne EU výměnou za lepší spolupráci při kontrole migračních tras.

Podle představitelů budou navýšeny prostředky do regionálního svěřeneckého fondu zřízeného v reakci na krizi v Sýrii a do nouzového fondu pro řešení hlavních příčin migrace v Africe. Evropská rada rovněž rozhodla o navýšení finanční podpory o 1 miliardu eur Světovému potravinovému programu, Vysokému Úřadu OSN pro uprchlíky a dalším agenturám, jako např. Frontex.

Lídři EU poskytnou rovněž pomoc při zvládání množství uprchlíků zemím západního Balkánu, a to prostřednictvím předvstupních nástrojů. Řešení uprchlické krize a příliv migrantů přes západobalkánskou trasu bude předmětem konference, která se uskuteční 8. října. Na summitu ve Valletě, kde se představitelé EU sejdou společně s africkými lídry ve dnech 11. až 12. listopadu, se budou detailně zabývat přílivem uprchlíků z Afriky a jistým pokrokem v této otázce.

Posílen by měl být také dialog a spolupráce na všech úrovních mezi EU a Tureckem. Za tímto účelem se bude 5. října konat setkání tureckého prezidenta s unijními představiteli. Hlavním bodem jednání bude posílení spolupráce při zvládání migrační vlny. Turecko také obdrží ze všech států největší finanční pomoc, která bude směřovat na postižené komunity, zdravotní služby a výuku arabštiny. Na oplátku však musí udělat maximum pro zlepšení podmínek pro uprchlíky, bojovat proti pašerákům a zastavit proudění migrantů to Řecka.

Evropští lídři na závěr vyzvali k obnovení úsilí OSN o ukončení války v Sýrii a k vytvoření vlády národní jednoty v Libyi. Výzvami, jež migrační krize přináší, se budou dále zabývat na pravidelném říjnovém zasedání Evropské rady.

Tereza Nováková působí jako Externí spolupracovnice Analytického týmu think-tanku Evropské hodnoty.