Neformální Evropská rada o migraci k novinkám ze summitu s Africkými zeměmi ve Valettě

Podle informací Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky jen během října do Evropské unie přišlo na 218 tisíc osob, což je zhruba stejné množství uprchlíků jako za celý loňský rok. Před blížící se zimou proudění migrantů z válkou, či politickou a ekonomickou nestabilitou postižených oblastí sílí a jednotlivé členské státy se uchylují k individuálním opatřením při ochraně vnitřních hranic Schengenu. Podle předsedy Evropské rady je však možné udržet bezpečnost a funkčnost schengenského systému jen společně řízeným postupem EU. Proto pozval představitele členských států a vlád EU na neformální zasedání, které by se mělo uskutečnit ve čtvrtek odpoledne (12. listopadu) v maltském hlavním městě, ihned po skončení dvoudenního summitu EU a afrických zemí k migrační krizi.

Prohlubování migrační krize

Předseda Evropské rady na úvod zvacího dopisu k neformálnímu summitu do Valetty vyzdvihl, že i díky častým setkáním lídrů EU nad otázkami migrační krize mohlo dojít např. k rozšíření pomoci Světového potravinového programu, který zajišťuje potravinovou a nutriční pomoc pro 4 miliony Syřanů a 1,3 milionu syrských uprchlíků v Jordánsku a Libanonu. Přesto je situace jak v postiženém regionu, tak i v Evropské unii nadále vážná a uprchlická vlna neslábne. Podle Donalda Tuska je prioritní udržet schengenský prostor a tedy urychleně reagovat na vývoj situace s nejaktuálnějšími informacemi.

Hlavním úkolem neformálního summitu bude posoudit pokrok v zavádění doposud dohodnutých opatření. Podle předsedy Evropské rady půjde zejména o zintenzivnění spolupráce se třetími zeměmi (včetně Turecka) za účelem zastavení migračních toků; provádění rozhodnutí o přesidlování; nastavení hotspotů v Řecku a Itálii a posilování kapacit k přijímání uprchlíků a migrantů. Na závěr by měli představitelé členských států a vlád EU ve Valettě prodiskutovat opatření k účinnému posílení kontroly vnějších hranic EU, což je i jedno z prioritních témat v oblasti hledání řešení migrační krize.

Zatímco další debata k migrační krizi je plánována na pravidelný prosincový summit v Bruselu, Donald Tusk nevyloučil, že v důsledku turbulentního vývoje událostí nastane nutnost přijetí dalších kroků už ve Valettě.

Další priority EU v řešení migračních tlaků

V posledních několika měsících jednotlivé instituce Evropské unie ve spolupráci s dalšími světovými organizacemi hledají řešení různých aspektů migrační krize. EU se pokouší zabránit nelegální migraci skrze spolupráci se zdrojovými a tranzitními zeměmi např. tím, že se zaměřuje na příčiny migrace včetně války, politické a ekonomické nestability, porušování lidských práv či chudoby, na definování bezpečné země původu, na navracení nelegálních migrantů a zajišťování akutních potřeb syrských uprchlíků skrze spolupráci s OSN a třetími zeměmi jako např. Turecko, Jordánsko a Libanon.

Instituce EU se kromě záchrany holých lidských životů zaměřují také na potírání gangů profitujících na zranitelnosti migrantů. S migračními tlaky se tak postupně rozrůstají záchranné programy a operace EU ve Středozemním moři, avšak roste i činnost kriminálních organizací, zejména sítě převaděčů. Nejenže existují zločinecké sítě vně EU, které uprchlíky dostávají přes její hranice, ale na převaděčství se začaly přeorientovávat také tradiční balkánské či italské mafiánské spolky uvnitř EU. Jako nejúčinnější prostředek k potírání obchodu s lidmi se tak jeví zejména rychlá výměna informací.

Lídři EU se kromě nelegálních aspektů migrace zabývají také řízením legálních migračních a azylových toků. V následujícím období by tak mělo dojít jak k přesídlení až 20 tisíc osob v situaci jasné potřeby mezinárodní ochrany, tak i k vytvoření právních podmínek pro vstup a pobyt studentů a vědeckých pracovníků z řad migrantů.

Český příspěvek k řešení migrační krize

Začátkem listopadu se česká vláda dohodla na poskytnutí mimořádné finanční pomoci zemím, ze kterých přicházejí tisíce migrantů, a také zemím, přes které migranti do Evropy přecházejí. Letos příspěvek do fondů a institucí pomáhajícím s řešením migrační krize dosáhne 105 milionů korun a příští rok 68 milionů korun. Hlavním argumentem ke schválené pomoci je zajistit v postiženém regionu takové podmínky, aby v nich mohli tito lidé existovat a nebyli tak nuceni utíkat do Evropy. Vedle finanční pomoci Česko poskytne také odborníky, technické vybavení a další prostředky pro mise a projekty agentury Frontex a EASO, dalších 20 policistů bude vysláno na slovinské hranice a 15 odborníků bylo nominováno na působení v řeckých a italských hotspotech.

Otázky pro premiéra

Jak se česká vláda staví k otázce relokace uprchlíků v rámci EU?

V případě, že Česko nesouhlasí s kvótami, jaké jiné řešení vláda navrhuje?

Je Česko připraveno nabídnout konkrétní (technickou či finanční) pomoc při zřizování hotspotů na registraci a přijímání uprchlíků v Řecku a Itálii?

S jakým mandátem pojede česká vláda na summit v otázce posilování kontroly vnějších hranic EU?

Jitka Hofbauerová působí jako Externí analytička think-tanku Evropské hodnoty.