Bezprostředně poté, co 13. listopadu proběhly v Paříži teroristické útoky, k nimž se následně přihlásil Islámský stát, bylo možné z úst některých evropských politiků slyšet vyjádření o tom, že Evropa a její obyvatelé nesmí v této situaci podlehnout strachu a reagovat omezením svobod a hodnot, na nichž stojí. Tato rétorika byla nicméně vzápětí vystřídána nutností reflektovat politickou realitu – pro politické lídry v členských státech Evropské unie je v situaci bezprostřední teroristické hrozby z hlediska jejich potenciálních volebních úspěchů vhodné zaujmout silná stanoviska týkající se zajištění bezpečnosti v rámci národních států.
Jedním z prvních terčů, na něž směřovaly návrhy politických opatření, bylo fungování schengenského prostoru. Již před pařížskou tragédií panovala v souvislosti s příchodem uprchlíků do Evropy zřetelná nejistota ohledně toho, zda je fungování schengenského prostoru v současné podobě udržitelné. Političtí představitelé států ležících na vnější schengenské hranici – nejhlasitěji z nich asi maďarský premiér Viktor Orbán – volali po potřebě zpřísnit kontroly osob, které do schengenského prostoru vstupují. Poté, co se ukázalo, že pachatelé útoků v Paříži se díky existenci a nastavení současného systému mohli bez jakýchkoli problémů pohybovat mezi Sýrií, Francií a Belgií a bez větších obtíží se tak vyhnout odhalení bezpečnostními složkami, požadavky na posílení kontrol ještě zesílily. Několik států dočasně znovu zavedlo kontroly na svých (tj. vnitřních schengenských) hranicích a přidalo se tak k těm zemím, které upravily fungování svých hraničních kontrol již dříve v souvislosti s migrační krizí.
Na svém setkání 20. listopadu se ministři vnitra členských zemí EU dohodli, že pravidla vstupu do schengenského prostoru budou zpřísněna a osoby usilující o vstup budou podléhat systematické kontrole. Nizozemská iniciativa z minulého týdne přinesla návrh na vznik tzv. „mini-Schengenu“ – prostoru sestávajícího ze zemí Beneluxu, Německa a Rakouska. Bez ohledu na to, do jaké míry se vznik takového řešení jeví jako reálný, samotný vznik podobné iniciativy svědčí o tom, že Evropa, respektive političtí představitelé některých jejích států jsou připraveni ve jménu posílení bezpečnosti v současné chvíli rezignovat na jeden z hlavních výdobytků, kterých se podařilo v rámci evropské integrace dosáhnout, tedy Schengenský prostor.
Podobně jako některé další projekty, které v rámci evropské integrace vznikly (např. eurozóna), ani Schengenský prostor není nastaven tak, aby mohl fungovat opravdu efektivně, nýbrž se jedná o politický kompromis mezi snahami o integraci na jedné straně a o udržení klíčových kompetencí v rukou národních vlád na straně druhé. Neexistence společných bezpečnostních složek pochopitelně vnáší do fungování schengenského prostoru řadu rizik. V současné situaci, kdy hledisko posílení bezpečnosti evropských zemí dominuje politickým diskusím, existují v podstatě dvě možnosti řešení.
První možností je změnit schengenský prostor tak, aby byla efektivně zajištěna bezpečnost členských států a jejich obyvatel. Toto řešení by s sebou potenciálně neslo velké politické náklady, jelikož by nevyhnutelně vedlo k větší integraci, ať už by šlo o vznik společných bezpečnostních složek či větší míru sdílení zátěže pojící se s kontrolou vnější hranice mezi jednotlivými státy. Na straně politiků členských států nelze očekávat velkou ochotu ke krokům v tomto směru, neboť by pravděpodobně nebyly pozitivně přijaty jejich potenciálními voliči.
Druhou možnost řešení pak představuje „dočasné“ omezení Schengenu, ať už jde o obnovení kontrol na všech jeho vnitřních hranicích nebo jeho teritoriální omezení. Takové řešení se v současnosti jeví jako pravděpodobnější, resp. reálněji uskutečnitelné. Nutně by nicméně, kromě bezprostředních, tj. např. ekonomických následků, vedlo k otázce, zda Evropa nereaguje na teroristickou hrozbu přesně tak, jak teroristé chtějí – omezováním svého normálního fungování založeného na „evropských“ liberálních hodnotách.
Příspěvek byl sepsán v rámci nového formátu debat Café Evropa, jako podklad k první debatě s náhzvem "Nestabilita na prahu EU: Jak vypadá Schengenská hranice?", která proběhne 2. 12. 2015.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist